Hraběnka, klid po bouři

Rozlepuji unavená víčka, krátký pohled z okna a je jasné že je již poledne. Veronika je už dávno vzhůru, hádám že několik hodin. Ležím v jejím konejšivém náručí a pozoruji slunce nad horami. Máme spolu zvláštní vztah, dalo by se říct že mezi námi zahořela láska. Na venek je stále moji podřízenou poddanou, ale v soukromí jsme si mnohem blíž. Rychle si všímá mého mlčení a ustaraně se ptá: „Stalo se včera něco?“ Dlouho mlčím a nakonec jí vyhýbavě odpovídám: „Včera se tu ukázal známý ze starého života. Chce abych mu s něčím pomohla…“ Nechci jí zbytečně zatěžovat něčím, čím se nemusí trápit. Ale já přemýšlím dál a pořád tomu nerozumím, po tom jak jsem ho ponížila při útěku před lety, jsem nečekala že se ještě někdy ukáže a pak tohle… Pořád si přehrávám včerejší rozhovor v hlavě, ale ano takhle vypadá požádání o pomoc v jeho podání. Verča si samozřejmě hned všímá známek, které na mě včerejší noc zanechala, žárlivka jedna. Nasupeně se dívá na modřiny ze špatně zahojených ran a na zbytky mých a jeho šťáv po mém těle. Zrudne, nadechne se a já čekám nějaký žárlivý výbuch, nakonec ale zakroutí hlavou, pokrčí rameny, usměje se a prohlásí: „Jdu zařídit snídani!“ Odpovídá ji jen můj výbuch smíchu, jak odchází ze dveří. No co jsem už taková… chtějte po démonovi věrnost.

Mířím rovnou do lázně, dneska chci vidět co nejmíň lidí a tak malým kouzlem nechávám naplnit vanu teplou vodou a zapluji do bublin. Hlavou mi začnou hned vířit vzpomínky z včera, letmo se pohladím po stehnech. Pocity mě hned přemáhají a z něžného hlazení se stává čím dál odvážnější dráždění. Po chvíli otvírám oči a začínám hledat něco čím bych se mohla hned teď uspokojit. Přede mnou stoji nahá Veronika a už mě nějakou dobu pozoruje. Lesklý pramínek tekoucí po jejím stehně s tím jejím zlobivým výrazem prozrazuje, na co přesně myslí. Mmmm, koušu se do rtu.
Má milá se přesunula za mě a začala mě masírovat záda cedrovým olejem. Její prsty přejíždějící po šíji a za ouško mě dovádí k šílenství, samozřejmě škádlí ještě dál a přesunuje pozornost na zátylek, to je jedno z mých hodně citlivých míst. To už neskrytě sténám, moc dobře ví kam na mém těle sáhnout. To už i já slyším její zrychlený dech, celé tohle divadlo jí nenechává vůbec chladnou. Chce mě ale vyprovokovat ještě víc a přejede přes moje malá pevná ňadra. To už nevydržím a stáhnu ji za sebou do vany. Celou věčnost se vášnivě líbáme a zkoumáme navzájem svá nahá těla jako bychom se viděli poprvé. Přisaju se jí na její nádherné trojky a mé dlouhé prsty jí zajednou do mušličky. Dál saju její bradavku a příležitostně ji skousnu, do rytmu kmitají mé prsty přes její hrášek. Postupně začíná dýchat víc a víc povrchně. Opět koušu do bradavky, tentokrát trochu silněji. To ji dovede až k nádhernému orgasmu, při kterém mi málem prokousne ouško, které se snažila líbat. Nakonec mi zůstává dlouhé minuty v náručí. Pak nás chladnoucí voda vyhání do ložnice.

Lehá si do postele a její blýskavý pohled mě přemlouvá, ať se k ní připojím. Dneska mám opravdu hravou náladu a tak na ní vytáhnu trumf. Začnu nahlas zpívat, je to zapomenuté kouzlo. Znásobí citlivost celého tělo a pak je možné způsobovat orgasmy i těmi nejmenšími doteky na jakémkoliv místě na těle. Jenom se pak musí opatrně, jednou jsem tím někoho málem dovedla k šílenství… Malinko jsem to kouzlo i upravila, díky tomu ji začaly ovíjet měkká lana. Smyčky plazící se po jemné kůži, u ní způsobovaly ohromné množství pocitů. Zprvu to bylo příjemné, když se první hedvábní hadi rozběhli po kůži. Jak jich ale přibývalo čím dál víc, začala se bránit. Ale to už se první smyčky obtočily kolem zápěstí a noh a spoutali jí. Pak se jí zmocnila bezmoc, když jí lana začala stahovat ňadra a na krku se z tenkého provazu utvořila krajka. Nohy a ruce se jí pevně přivázaly k posteli. A poslední lana plazící se po kůži a dotvářející umělecké dílo, ji přehnali přes okraj. Sama jsem celou dobu byla v její hlavě a užívala si to s ní, spontánně jsem se z toho udělala…

Obešla jsem své dílo, moc jí to sluší, tentokrát jsem přidala i šátek přes oči, ať si následující část pořádně užije. Začala jsem jí šeptat oplzlosti, počínaje tím jak jí začnu hladit lýtka, lízat. Už jen po několika větách se začíná třást. Kleknu si nad ní, jen to vědomí že moje vlhká studánka je jen kousek nad ní, jí přivádí do extáze. Začnu jí popisovat, jak se nechávám lízat a jak mám sama svůj jazyk hluboko v jejím klíně. Tak to už nevydrží a zasténá v dalším orgasmu. Proč se tohle zaklínadlo používá k mučení je celkem jasné a je tak efektivní... Kousnu se do rtu vzrušením. Po tom co ji nechávám chvilku oddechu, jí začnu zase trápit. Prstem jí přejedu po chodidle. Zmítá se v provazech, ale jen jí to přináší další slast. Nepřerušovaný tah prstem míří pomalu nahoru až do klína. Když přejíždím kotník, nahlas sténá. Povzbuzuju ji, ať vydrží, ať se to snaží co nejvíc oddálit. Sama jsem z jejích pocitů na krajíčku. Čím jsem blíž klínu, tím se víc klepe. Už jsem nad kolenem a začíná být jasné, jak svůj boj prohrává. A jen malý kousek od cíle se všechna ta nahromaděná energie uvolní. Ložnicí se rozlehne dvojtý výkřik a obě omdléváme.

Proberu se první, ona spí přivázaná k posteli. Lana nechám zmizet a zakrývám ji. Teď potřebuje hodně odpočinku. Oblékám se do volných šatů a odcházím plnit své povinnosti.

Je krátce po poledni a probouzejí se alkoholem a nočním řáděním zmožení pánové a dámy. Doprovázím je ke kočárům a dostávám spoustu díků za podařený večírek. Tvářím se mile a zdvořile konverzuji, ale nejradši už bych byla v zahradě, pod svojí jabloní. Konečně poslední kočár projíždí branou. Dívky, kterým byla proplacena tučná prémie za „obsluhu“, se vracejí do svých nevěstinců.

Snažím si vzpomenout, co jsem měla udělat dál a pak mi to dojde. Plácnu se do čela… Já hloupá… Já zapomněla na tu nemocnou dívku ze včera… A rychle spěchám k jejímu pokoji. Měla štěstí, včera jsem zastavila jeho zlo včas. Po vyčerpávajícím rituálu se začala rychle zlepšovat. Nechala jsem jí týden volno od služby.

Vyčerpaně odcházím do západní věže, kde mám knihovnu. Je tu osm řád velkých regálů, naplněných všemožnými knihami o vědě a historii. Jsem na ně náležitě pyšná, dát dohromady tuhle sbírku trvalo dlouhé roky. Nechávám si donést sýry, čerstvý chléb a to skvělé víno co jsem měla včera, na únavu z kouzlení je to nejlepší lék. Jídlo přináší Lucie, ihned se ve mě vzedme chtíč. Lehký make-up a kraťounká sukně je tak lákavá… Strhnout jí k zemi a nechat se tu krásně vylízat. Mmmm. A ty její vzpomínky na včerejšek jsou v ní ještě tak živé. Stačilo by jí jen připomenout, jak byla přede všemi ohnutá přes stůl a tekla by jak vodopád… Ne!!! Zatrhnu příliv nemravných myšlenek, ráno s Veronikou bylo příliš nedávno a nechci si ho kazit przněním jiné dívky.

Dokončím záznamy v účetní knize a u toho se příjemně naobědvám. Sice to byl pěkně drahý večírek, ale konexe se posunou tím správným směrem a po úspěšném dokončení převozu vzácných kamenů se všechny výlohy vrátí. Ještě koukám že dorazil další kousek do mé sbírky magických sexuálních hraček. Musím si najít trochu času a pořádně si tam znova zařádit. Ale nějaký jiný den.

Beru si knihu věnující se historii severního království a odcházím si číst na zahradu a přemítat nad návštěvou pekla. Při západu slunce mě už vlastní zvědavost přemáhá… Vrátím se tam. Zaklapnu knihu a odcházím spát.

Můj příchod do ložnice probouzí spící Veroniku. Jen co se na sebe překvapeně podíváme, tak nám oběma v očích projedou ohníčky, přikouzlím jí erotický obleček z černé kůže a s velkým připínacím penisem. Vypláznu na ní jazyk, přehnu se přes postel a vystrčím na ni zadeček.

Ach jo… dneska se zase nevyspím…