Jak se mi to vymstilo

Bylo to na střední, třeťák a čtvrťák, to mi bylo 18 roků. Ve třídě nás byla asi polovina kluků i holek. To se na obchodce zas až tak často nevidí. Neustále jsme do sebe rýpali a provokovali se.
Někdy začátkem té třetí třídy se v naší třídě začaly objevovat sázky. Trapné sázky. Nešlo o nějaké veliké peníze, obvykle jednotky, maximálně desítky korun. Vždy to mělo nějaký erotický nádech. Bylo to zpravidla něco jako: "Když plácneš tuto přestávku Vendulu po zadku, dám ti pět korun." Plácnul ji poprvé a dostal pět korun. Když se to mělo opakovat, samozřejmě už jsme si dávaly pozor a jen tak se nenechaly. A proto si tam kluci přidali tu podmínku "této přestávky", aby taky občas peníze vyhrály zpět. A tak nějak to fungovalo. K dalším úkolům bylo stažení kalhot, sáhnutí na prsa, zmáčknutí prsou, později na jaře třeba stažení tílka, tedy rychle dát ramínka bokem a trhnout dolů (obvykle se to ale nepodařilo). Sázeli se jen kluci, my holky jsme k tomu tak nějak nebyly připuštěny, přesto se nás většina sázek týkala. A tak, když se oteplilo, tedy možná od poloviny května, jsem zavedla tak trochu změnu. Pomocí jedné strašné drbny, Verči, jsem po třídě roznesla, že někdy chodím bez spodního prádla. Fungovalo to výborně a ještě ten den to věděla polovina školy. A tak nějak vznikly další sázky ve změní: "Vsaď se, že Monča přijde zítra v šatech bez kalhotek." Sázky se stále pohybovaly přibližně stejně s tím, že kdo vyhraje, dostane celou sázku rozdělenou podle poštu výherců. Tedy pokud se čtyři kluci vsadili, že třeba Honza neplácne Lucku přes zadek a dali dohromady 28 Kč a Honza s Markem vsadili dohromady 10 Kč, že plácne a Honza plácnul, tak se částky sečetly, tedy celkem 38 Kč a rovným dílem si to výherci rozdělili, takže každý 19 Kč. No a tak obvykle všichni kluci nějakou tu korunu dali a vsadili, že nepřijdu naostro. Já vsadila, že přijdu. Takže jako jediná jsem v případě výhry brala vše. Takto to fungovalo docela dlouho, v podstatě dokud se dalo v sukni nebo šatech vydržet bez omrzlin. Vždy jsem byla jediná, kdo se sázel, že tak přijdu. Později samozřejmě některé napadlo, že by takto mohli vyhrát, kluci ale takovou sázku nikdy nepřijali, protože jsem řekla, že bych do toho v takovém případě nešla. Sázky byly v podstatě každý den, když jsem neměla své dny nebo nebylo nějak škaredě. Vydělala jsem si za den z počátku kolem 60 Kč, později to kleslo tak na 40 Kč. Některé holky se se mnou moc nebavily, ale kamarádku jsem žádnou neztratila.
Jak to probíhalo? Sourozence jsem neměla a rodiče chodili do práce ráno, mamka na sedm a táta na šest. Školu jsem měla do deseti minut chůze, takže jsem se vypravovala, když nebyli rodiče doma. Den předem jsme se vždy s mamkou domluvily, co si druhý den vezmu na sebe. Takže když neměla být veliká zima, přemluvila jsem ji na sukni nebo šaty (podle sázky). Do dnes mám s mámou skvělý vztah, byly jsme spíš jako kamarádky nebo sestry. Zpětně uznávám, že jsem na ní byla možná trochu víc upnutá a nechávala si od ní do všeho mluvit, než bylo zdrávo. Ale bylo to tak a nějak mi to nevadilo. Když mělo být chladněji a já měla vsazeno, přemluvila jsem ji na punčochy. Takže každé ráno jsem měla na hromádce nachystané šaty nebo tričko a sukni a kalhotky, podprsenku, případně ponožky nebo punčochy a někdy třeba mikinu. V pyžamu jsem spávala naostro, což spím dodnes, proto ty kalhotky. Takže tím, že jsem se vypravovala sama, jsem si prostě ty kalhotky neoblékla a nechala je obvykle pod polštářem. Punčochy jsem si dala jen když byla opravdu zima, ale obvykle jsem zmrzala. Později jsem začala mít nějaké zdravotní problémy, tak jsem raději punčochy nosila (vždyť v sázka se o tom nezmiňovala). Takže jsem přišla do školy, počkalo se, až všichni přišli a třeba pět minut před osmou, kolem prvního zvonění, jsem si krátce nazvedla sukni a zase ji stáhla. Schovala jsem si výhru, kterou měli kluci nachystanou a bylo to. Obvykle jsem ukazovala zadek, později mě obcházeli dokola, aby to nebylo tak jednoduché. Já se přes to snažila ukázat jen zadek, ale oni mi obvykle pomohli a viděli všechno. Sázky typu stáhni jí sukni nebo sáhni jí mezi nohy samozřejmě pokračovaly a já byla velmi častý cíl. Jednou mi Péťa, který seděl v první lavici, strhl sukni cestou k tabuli, když jsem byla zkoušená. Měli jsme učitele a já to nečekala, takže se mu to povedlo. Kalhotky jsem neměla, takže to učitel viděl. Petr dostal poznámku a mě naštěstí ani nekomentoval, ani nijak jinak neřešil. Ale styděla jsem se před ním ještě dlouho. No a když jsem přišla domů, byla jsem tam první, tak jsem si je zase oblékla.
Jednu se to ale zvrtlo. Já měla vsazeno a mamka tenkrát měla jít k doktorovi až po mě, měla celý den volno a chtěla převlékat peřiny. Nebylo by to poprvé, co bych z nějakého důvodu prohrála (nepřemluvila jsem mamku na šaty nebo sukni a když jsem si to kdysi oblékla sama, strašně mi nadala, proto jsem to už neudělala). Takže jsem se normálně oblékla i s prádlem a šla do školy. Vzpomínám si na to, měla jsem bílé kalhotky a na nich byly jahůdky. Hned, jak jsem šla ze šatny, vzala jsem to přes záchod. Praktikovala jsem to takto zpočátku, že jsem si je svlékla až ve škole, ale kluci mi na to přišli a já prohrála, pak mě kontrolovali i před školou nebo cestou do školy. Nicméně jsem si je na záchodě sundala a dala do batohu. Klasicky jsem ve třídě ukázala důkaz, že je nemám, schovala peníze a celý den proběhl normálně. Když skončila škola, šla jsem na záchod si je obléct. Ale v batohu nebyly. Nervózně jsem vyskládala celý batoh. Někdo mi je sebral, asi nějaký spolužák. Jenže takové jahůdkové jsem měla jen jedny, navíc byla mamka doma. Co teď? Nakonec jsem vyrazila domů, co mi zbývalo.
Mamka vysávala a jen mi řekla: "Kde jsi byla tak dlouho?". Zamluvila jsem to, že jsem se zakecala s kamarádkami. "Čekám jen na tebe, chci prát a chci tam hodit i ty šaty, už je máš špinavé, dej mi je," řekla mamka. Rozbušilo se mi srdce. "Musím na záchod," řekla jsem a rozběhla se na WC. Tam jsem přemýšlela, co teď. Mamka čekala za dveřmi. Nakonec jsem si umyla ruce a vyšla. "Co je s tebou? Něco ve škole?," ptala se mě mamka. Musela jsem být bílá jako stěna. Odešla jsem do svého pokoje a mamka se mnou. Dívala se na mě a natáhla ke mě ruku, abych jí šaty dala. Nebylo na tom nic neobvyklého, mamka mě nahou (jako v prádle a vlastně i bez) viděla mnohokrát a nestyděla jsem se před ní. Řekla jsem jí, jestli by nepočkala venku, že se chci převléct o samotě. Potom ale ještě víc naléhala. Nakonec jsem si šaty sundala a podala jí je. Ruky jsem si dala trochu mezi nohy. "Kde máš kalhotky?," zeptala se logicky mamka. Nevěděla jsem, jak jí to vysvětlit a nic jsem neřekla. Otázku mi ještě několikrát položila, nakonec jsem řekla, že jsem to chtěla zkusit bez nich. Pak je chtěla vidět. Tak jsem tedy přiznala, že mi je asi někdo sebral ve škole, že jsem je měla v batohu. Pak mi nadávala a střídavě do toho vysvětlovala, že je to nehygienické a jestli jsem úplně blbá, proč to nezkouším v kalhotách, ale v krátkých šatech. Nakonec mě podezřívala, že to dělám dlouho, že proto jsem si sukně a šaty v poslední době tak oblíbila. To jsem odmítla, ale nevím, jestli mi uvěřila.
Druhý den jsem sázku prohrála a pak se už nesázela a kalhotky nosila. Sukně jsem ale nosila dál, než se ochladilo, abych mamky podezření vyvrátila. Sázky s postupem času ustoupily úplně.