Intimní piercing

Piercingy mě zaujaly někdy v pubertě. V té době jsem si taky nechala dva udělat. První do nosu a druhý do pupku. Ten sice moc nebyl vidět, přes to jsem byla schopná jen tak sedět a dívat se na něj. Tedy z počátku, pak jsem ho začala brát jako součást sebe a začala toužit dál. Ve společných sprchách jsem koutkem oka zahlédla slečnu, která měla intimní piercing. Moc jsem po ní nechtěla koukat, tak jsem si to později našla na internetu. Asi dva roky jsem nad tím jen vzdychala a nakonec se rozhodla to prubnout. Nos mi píchala kamarádka, pupek sice salon, ten už ale neexistuje. Obecně intimní moc lidí nedělá. Nakonec jsem studio našla až v Brně a tak jsem si udělala výlet. Objednaná jsem byla na odpoledne. Celé dopoledne jsem shopovala a do studia dorazila s plnými taškami.
Byl tam takový mladý příjemný kluk. Pomohl mi s taškami a lehla jsem si na křeslo připomínající to u zubaře. Ukázal mi spoustu druhů a fotek, nakonec jsem si vybrala. Řekl, že tento nesedí každé, jestli bych si neodložila. Svlékla jsem si kraťase a kalhotky, vyhrnula tričko a roztáhla nohy. Trošku mi ji roztáhl a nakonec konstatoval, že by to šlo. „Tak mi to tam dnes dáte?,“ ptala jsem se nadšeně. Moc se ale netvářil na ty šortky, že to bude citlivé a jsou dost na tělo, prý by mě to bolelo. Nechtělo se mi do Brna pořád jezdit. Uklidnila jsem ho, že jsem si koupila sukni, že můžu jít v ní. Tak jsme se domluvili, že to uděláme hned. Vytáhl jehlu, nasadit si rukavice, potřel si prst nějakou desinfekcí a začal mi ji masírovat. Byla jsem nervózní, ale bylo to příjemné. Pak si přidal a prst vrazil do mě a desinfikoval mi ji. Já začala téct. Bylo mi to trapné. On se jen usmál a říká: „Teď abych vás tím znovu potřel, jste to všechno vyplavila.“ Byla jsem rudá jako rak. Už to, že jsem před cizím chlapem nahá mi nebylo úplně příjemné a ještě tohle. Vytáhl nějaké kapesníčky a trochu mi ji vysušil. Pak si znovu namazal prst a znovu ji začal desinfikovat i trochu vnitřně. Vše se opakovalo. Chtělo se mi hanbou propadnout, chtěla jsem se ztratit. Současně jsem se chtěla udělat. Ten kluk se jen usmál a mile povídá: „Takto to asi nepůjde, já vám to tedy píchnu, snad do toho nic nechytnete.“ Já cítila, jak mi teče pot po těle a špitla jsem: „Když to dokončíte, bude to dobré.“ Kouknul na mě a usmál se. „Opravdu?,“ zeptal se. Já kývla hlavou. Znovu si namazal prst a zajel do mě. Dělal to stejně jako doposud, jen jemně při kraji. Přivírala jsem oči a držela se opěradla. Bylo mi jedno, co si o mě myslí. Pak jsem se udělala. Nenechal všeho a usmíval se na mě. Teď na mě přišla druhá, silnější vlna studu. Prohrábla jsem si vlasy a řekla, že může. Takže znovu vzal ubrousky, znovu mi ji vysušil a znovu začal nanášet desinfekci. Já se snažila myslet na všechno škaredé, co jsem kdy zažila. Ještě mě sexy přišla i smrt babičky. Co jsem za člověka. No nicméně povedlo se a vzal do ruky jehlu. Vrazil mi do ní nějaký roztahovák a řekl, že to štípne. Koukala jsem na zeď a čekala. A štíplo to. Čekala jsem to a zároveň nečekala. Z pololehu jsem si skoro sedla a ještě něco sprostého zařvala. „Už je to dobré, už to nebude tak bolet,“ řekl ten milý kluk. Pak mi ten piercing šrouboval. Ne že by to nebolelo, ale tak hrozné už to nebylo. A bylo to. Dostala jsem instrukce, jak se o to starat, nějaký sprej, kterým si to mám měsíc stříkat. Odtrhla jsem cedulku ze sukně a šla na tramvaj.
Šla jsem velmi pomalu s nohama poměrně daleko od sebe. Ale ne moc, abych nevypadala, že mám stehna od sebe dodřená. Ve skoro prázdné tramvaji jsem raději stála, méně to bolelo. Nakonec jsem přesedla na vlak, kde už jsem si tedy opatrně sedla. No a doma zase sedávám před zrcadlem a jen tak se koukám, co to mám nového.