Žhavá milfka 2

25.9.2019 Autor: Bob69Romil 16 komentářů

Sandra trpěla v práci a pracovní doba se jí vlekla jako hlemýžď. Nemohla se dočkat, až konečně bude moci zavolat Liborovi, aby se domluvili na pročtení podkladů. Ani ne tak kvůli vyřešení problému s dluhy bývalého, ale aby alespoň na chvíli slyšela jeho hlas. Stále musela myslet na silný ranní zážitek ze sprchy a vracely se jí i dávno zapomenuté pocity z dob prvních zamilovaností.
Ani Liborovi se nesedělo za stolem u počítače nejklidněji. Pro klienty se otvíralo až za hodinu a on zatím probíral dokumentace. Na práci se soustředil velice těžko, protože mu v mysli pořád vyskakovaly obrazy Sandry. Tak jak si jí pamatoval zamlada, ale i ty současné, kdy se mu nově vryla do paměti při krátké schůzce v kavárně. Právě v jedné takové krásně zamyšlené chvilce ho vyděsila šéfová.
„Halóóó! Vnímáte mě?“ zašermovala ukazováčkem Liborovi před zasněným obličejem. „Jste v práci, za lelkování vás neplatíme.“
„Uhm, promiňte. Jen jsem se zamyslel nad jedním případem,“ zablekotal omluvu.
„Zrovna o tom jsem s vámi chtěla mluvit. Vaše výsledky jsou vysoce podprůměrné,“ odsekávala mrazivě šéfka. „Pokud se nevzpamatujete, tak se asi budeme muset rozloučit.“
Veřejné pokárání před ostatními kolegy znamenalo v podstatě ortel smrti. Každý si dal dobrý pozor nepaktovat s nešťastníkem, který upadl v nemilost neomezené vládkyně. Liborovi se vybavil děsivý sen a na zádech mu vyrazil ledový pot. Nad ním stojící šéfová, oblečená v kůži a nazutá v letních kozačkách, už jen postrádala v ruce bič a na hlavě brigadýrku, aby byl dojem drsné dominy kompletní.
.
Sotva Sandra opustila bránu fabriky, hned vylovila mobil a Liborovu vizitku. Třesoucí se rukou vyťukala číslo a s bušícím srdcem poslouchala vyzvánění.
„Poradenská kancelář J&S, Libor Kobeš. Co pro vás mohu udělat?“ ozvalo se formální představení.
„To jsem já, Sandra,“ zajíkla se vzrušením. „Ehm, Spanová, já volám, jak jsme se včera domlouvali,“ dodala rychle.
„Ano, co třeba dnes o páté? Pokud mi řeknete, kam mám přijet, tak se zastavím,“ pokračoval Libor v hovoru zdánlivě naprosto klidný tónem.
Sandra rozechvělým hlasem nadiktovala adresu, Libor poděkoval a rozloučil se. Nenápadně se porozhlédnul po spolupracovnících, ale nikdo mu nevěnoval sebemenší pozornost. Takových hovorů při lovu klientů absolvoval každý ze zaměstnanců spoustu a navíc nad ním visela oprátka ranního pokárání.

V poslední době Sandra moc úsilí úklidu bytu nevěnovala. Najednou viděla všechny nedostatky jako děsivé a vrhla se na jejich odstraňování. Alespoň mohla na chvíli upřít mysl k nějakému cíli a přestat myslet na Libora. Špinavé prádlo zaplnilo koš v koupelně, použité nádobí kuchyňský dřez a plovoučka se čerstvě leskla po vytření. Jenže po necelé hodince zuřivého uklízení byla zpocená jako myš. Rychle vklouzla do sprchy a jen s velkým sebezapřením odolala pokušení, zopakovat si ranní potěšení. Po osprchování se decentně nalíčila a nerozhodně vybírala co na sebe. Nakonec zavrhla halenku s minisukní jako moc provokativní a zvolila lehké letní šaty, končící u kolen. Zrovna se nakrucovala před zrcadlem, když se ozvalo zvonění. Vpustila Libora do vchodu a překvapilo ji, že se výtah nerozjel. Zato na schodech byl slyšet hluk kroků a tak vyčkala, až Libor vyjde ty čtyři patra po svých. Dorazil lehce zadýchaný, ale s úsměvem ve tváři. Oba na vteřinku strnuli při pohledu na druhého.
„Nemám rád výtahy a malý prostory,“ vysvětlil důvod svého nezvyklého počínání.

Na stole už čekala hromádka papírů k prozkoumání, do čehož se hned Libor pustil. Sandra donesla studenou minerálku a nervózně poposedávala naproti němu. Prohlížela si ho stejně důkladně, jako on se probíral dokumenty. Ruce položené na kolenou jí samovolně sklouzly mezi sevřená stehna. Poplašeně je hned vytrhla a pečlivě napnula a uhladila látku šatů. Myšlenky jí zase neodbytně poletovaly k rannímu zážitku. Nejdříve cítila jen lehké vzrušení, ale jak čas ubíhal a myšlenky na sex nemohla vypudit z hlavy, dostavily se i silnější příznaky. Bradavky se napružily a dráždivě otíraly o látku šatů, protože podprsenku Sandra neměla. Po chvíli pocítila i vlhkost v rozkroku. Mokré kalhotky chladily v místě dotyku s citlivými závojíčky. Při Sandřině vrtění a poposedávání se vlhká část kalhotek šmudlala o kundičku.
„Hned jsem zpátky,“ špitla a ani nečekala na Liborovu odpověď. Zmizela v koupelně a promáčené kalhotky si svlékla. Důkladně se osušila ručníkem a kalhotky položila na vrch koše se špinavým prádlem. Nakonec koš ručníkem překryla. Celou tu dobu si v duchu spílala: „Přestaň blbnout jako puberťačka na prvním rande. Copak by mohl mít ten kluk zájem? Určitě má nějakou holku ve svém věku.“
Jakoby nic se vrátila zpátky a posadila ke stolku. Aby se odpoutala od hříšných myšlenek, začala Libora zpovídat. Takové ty klasické otázky, jestli je ženatý, má rodinu nebo děti. Libor pohroužený do papírů odpovídal spíše jednoslovně, přikyvoval hlavou a přitom si dělal plno poznámek do tabletu. Občas si něco pobrukoval pro sebe. Sandra se tak dozvěděla z kusých odpovědí, že je momentálně pár měsíců sám a rodinu ještě nestihl založit.
Nakonec Libor spokojeně odsunul složku s papíry a položil tablet na desku stolu. Po delší době zvednul zrak a opět strnul při pohledu na Sandru. Vypadala prostě báječně. Věk jí na kráse nic neubral, naopak přihodil určitou dávku smyslného šarmu a elegance. Ta nádherná ženská zralost a přirozená krása obličeje s jemnými vějířky vrásek u očí fungovaly jako smrtící kombinace. Noha přehozená přes nohu odhalovala svůdnou křivku stehna mizejícího tajuplně pod šaty. Zaregistroval i lákavé hrbolky bradavek na šatech.
„Tak co jsi zjistil?“ přerušila jeho pozorování Sandra a lehce se červenala, když jeho pohled od poprsí zamířil do očí.
„Vypadá to krásně,“ vydechl. „Teda jako dobře, že byste se z toho mohla vyvléct,“ zakoktal se Libor. Měl co dělat, aby mluvil o smlouvě a ne o Sandře.
„Můžeš mi tykat, Libore,“ vyhrkla Sandra a překvapila i sama sebe.
„Ok,“ přijal nabídku navenek klidně, ale v duchu křepčil radostí. „Tak teď ti to trošku vysvětlím a pak probereme další kroky.“
„Momentík, musím si vzít brýle, jinak nic neuvidím,“ vyskočila Sandra z křesla a odešla do kuchyně. Libor za ní okouzleně hleděl. Nemohl odtrhnout zrak od vrtícího se zadku pod látkou šatů. Houpající se půlky opisovaly vábivou ležatou osmičku a pořádně rozbouřily jeho představivost. „Tak se do toho můžeme pustit,“ oznámila Sandra a hned si uvědomila, že pročtení poznámek není to pravé, do čeho by se chtěla pustit.
S nasazenými brýlemi vypadala ještě více sexy. Usadila se vedle Libora na pohovce, oba se nad papíry naklonili k sobě a Libor jí vysvětloval, co zjistil. Čmáral jednotlivé body na list papíru a k nim vysvětlivky, jak má Sandra postupovat při jednání s firmou. Očima mnohokrát zašilhal do naditého dekoltu a kochal se hlubokým žlábkem mezi ňadry. Do nosu mu neodbytně vnikal její opojný kořeněný parfém, až se téměř nemohl soustředit.
„Můžu si odskočit? Trošku se musím opláchnout, jsem nějak přetažený,“ zeptal se a prsty si pročísnul kudrnatou kštici.
„Jistě,“ souhlasila Sandra a málem zaúpěla slastí, při tom jeho gestu.
Libor odešel do koupelny a několikrát si studenou vodou opláchnul obličej. Koukal do zrcadla, snažil si srovnat myšlenky a odpoutat se od pomyšlení na to, jak moc po Sandře touží. Rozhlédnul se po koupelně a popadnul jediný ručník, který v koupelně viděl. Zvedl ho a zpod něho cosi vyklouzlo. Reflexivním pohybem druhé ruky látku zachytil a na prstech ucítil vlhkost. Jako omámený zíral na kalhotky, visící mu na prstě. Položil ručník na kraj umyvadla a vzal je do druhé ruky. S bušícím srdcem si prohlížel lepkavou vrstvu na bříšku ukazováčku a palcem jí rozetřel. Okamžitě ucítil, jak se mu krev hrne do péra a to neovladatelně mohutní v nohavici kalhot. Bohužel právě v tu chvíli do koupelny vešla Sandra, která si uvědomila, že předtím nepověsila žádný čistý ručník na háček k umyvadlu. Oba dva div nevykřikli úlekem a oba okamžitě zrudli studem.
„O … omlouvám se. Já … jen jsem hledal do čeho se utřít,“ vypadlo z Libora.
„To je v pohodě. Moje chyba, že jsem tu nepověsila ručník,“ omlouvala se Sandra a podávala mu ten donesený.
„Není to tak, jak to vypadá,“ hájil se zkroušený mladík.
„Nic strašného se přece nestalo,“ pokusila se Sandra s nadhledem vybruslit z prekérní situace, ale málem se jí podlomily kolena, když si všimla velké boule v Liborově rozkroku.
„Už budu muset jít,“ zadrmolil Libor a vypálil z koupelny, div Sandru nepovalil.
V pokoji chvatně naházel věci do kufříku. Než se Sandra vzpamatovala, tak klaply dveře a zůstala v bytě sama. Nevěřícně zírala před sebe a chtělo se jí řvát. Proklínala se, proč tam ten zatracený ručník nepověsila hned. Proč, když lezla do koupelny, nepromluvila předem. Proč se prostě Liborovi nepostavila do cesty a neprobrali to v klidu. Proč se mu vlastně nevrhla do náruče.
Libor bral schody po dvou a poslední čtyři seskočil. Jen tak tak zachytil starou důchodkyni, aby jí nesrazil na zem. Sevřel jí v objetí a opatrně postavil na nohy. Babka nestihla ani vykřiknout, ale její ruka čirou náhodou nahmátla tvrdý penis pod látkou kalhot.
„Na tohle jsem už fakt stará mladíku,“ obořila se na něj, sotva se vymanila ze sevření a zjistila, že jí v podstatě nic nehrozí. „Takový fešák, měl byste si najít nějakou mladší a ne přepadávat starý báby,“ peskovala ho a hlas se jí stále chvěl úlekem.
„Já se moc omlouvám, paní. Opravdu mě to mrzí, nikoho jsem nechtěl přepadnout, jen prostě pospíchám,“ stál před babkou Libor jako hromádka neštěstí.
„No to jsem si všimla,“ pousmála se babka a pokývla očima k vyboulenému poklopci. „A pospícháte za nějakou nebo snad od nějaké? Že vás tu neznám,“ jela babce huba jako kolovrátek a odemykala dveře bytu. „No už vás nebudu zdržovat, když máte tolik naspěch.“ Dveře se hlasitě zabouchly a Libor nerozhodně přešlápnul na místě.

Sandra seděla na zemi v chodbě, s koleny přitaženými k tělu a opírala se o ně bradou. Bylo jí úplně fuk, že slzy kanoucí z očí padají na šaty. V ruce žmoulala zpropadené kalhotky a v hlavě měla úplně prázdno. Z letargie jí vytrhlo zaklepání na dveře, které přešlo v neustávající bušení. Mátožně se zvedla a otevřela.
Libor dovnitř vrazil jako přepadovka. Mrsknul kufříkem do kouta, bez okolků popadnul Sandru do náruče a zvedl do vzduchu. Objala ho okolo krku a nohama se mu opletla okolo boků. Společně se zatočili, až málem ztratili rovnováhu. Libor rukama několikrát přejel po Sandřině zadku a stehnech. Postupně se oběma rukama dostal pod látku šatů a v dlaních cítil horkou kůži. Hladil obě půlky a prsty přejížděl v rýze mezi nimi od zad až k vlhké kundičce. Stehny ho Sandra svírala jako klíště a rukama okolo krku div neškrtila. Jako kdyby se bála, že znovu někam uteče. Dávno už nevzlykala, ale vzdychala rozkoší, když zkoumající Liborovi prsty laskaly každý milimetr jejího pozadí.
Sandra vnikla Liborovi jazykem do úst. On jí vytlačil svým ven a oplatil návštěvu. Rozvášněně po něm chňapla zuby, on jí lehce skousnul ret mezi zuby a zatáhl za něj. Rafla ho taky, až ho to zabolelo. Za trest jí plácnul po zadku, až překvapením vykvikla.
„Zlobíš!“ zatvářil se na oko přísně a hladil jí po postižené části.
„A co s tím budeš dělat?“ zavrtěla se mu na rukách.
„Něco už vymyslím,“ odpověděl neurčitě a jazykem jí přejel po tváři. Cestička po slze chutnala slaně.
„Pojď do pokoje,“ zabroukala mu do ucha a spustila se na zem.
Chytila spodek šatů a přes hlavu si je ladným pohybem svlékla. Odhalené kozy Liborovi málem vyrazily dech a oči z důlků. Jeho ruce jí stále pevně držely za zadek a nyní, když se svůdně otočila, přejely po boku a ocitly se na podbřišku. Prsty okamžitě pročísly chundelatý kožíšek. Tvrdá boule jeho rozkroku se tiskla k vrtícímu zadku. Pomalými krůčky, přitisknutí k sobě se sunuli k pohovce. Libor s tváří zabořenou do Sandřiných vlasů ji líbal na šíji a neustále prsty laskal její klín.
Sandra zašmátrala rukama za sebou a zvědavě osahávala vyboulený poklopec. Nahmátla zip a sjela s ním dolů. Po chvilce snažení se jí povedlo rozepnout i knoflík. S nedočkavým škubáním stáhla kalhoty a vysvobodila napružený ohon. Vzrušením zasténala, když ucítila tvrdého ptáka na své kůži. V tom jí Libor povalil na pohovku a přikleknul za ní. Vyšpulila zadek do výšky a zabořila obličej do polštáře.
Prudce do ní vrazil. Jeho péro projelo mezi naběhlými pysky jako kopí a divoce jí napichovalo. Rozhoupané koule ťukaly na naběhlý poštěváček a dorážející Liborův klín hlasitě pleskal o vytrčenou zadnici. Celý den nabuzená Sandra se velice rychle udělala. Libor jí však nedopřál oddechu a dál do ní bušil s nezmenšenou vervou.
„Zpomal prosím, ty jeden divochu,“ žádala ho přerývavě, ale boky nenasytně kroutila a vycházela vstříc jeho přírazům. „Nebo mě snad chceš umlátit?“
Libor se položil na pohovku a přitáhnul si Sandru k sobě. Přitisknul se k ní zezadu. Tvrdý ocas protlačil mezi sevřená stehna a lehce přirážel. Špička žaludu se objevovala venku a tam už číhaly štíhlé prsty s rudě nalakovanými nehty. Jejich dotyky byly velmi dráždivé a Libor hlasitě funěl rozkoší. Rukama masíroval Sandřiny kozy. Důrazně je hnětl a nemohl se nabažit jejich dotyků.
Sandra se mu vysmekla, sesunula se z pohovky a chňapla pusou po masitém soustu. Jazykem zakroužila po tmavém žaludu a přejela po citlivé uzdičce. V ruce sevřela šourek s varlaty a něžně ho mnula. Kývala hlavou nahoru a dolů a jazykem olizovala ulepený ocas od vlastních šťáv. Škubající pohyby boků signalizovaly brzký Liborův výstřik. Obejmula horký úd prsty a rychle pumpovala. Rty svírala okolo hlavy žaludu a špičkou jazyka dráždila malý otvůrek.
Libor se vzepjal a naposledy jí přirazil do úst. Z ocasu tryskala horká mrdka a plnila Sandře pusu. Jazykem obratně tlumila stříkající dávky, aby jí nezaskočilo. Silně sála cukající kládu a nakonec vše hlasitě polkla. Mlsně se olízla jako kočka a podívala se po Liborovi. Ležel rozvalený na zádech a rozzářenýma očima celou dobu sledoval její počínání. Zhluboka oddechoval a rukou něžně přejížděl Sandře po zádech.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Tatarek20
1.10.2019 12:22
Výborné pokračování.
abraxas52
abraxas52 VIP
29.9.2019 04:02
Skvělý příběh
2878
28.9.2019 06:26
Opět vynikající čtení *114*
Bob69Romil
27.9.2019 16:01
Díky všem za vaše ohlasy *114*

@HonzaX13 - neprožili, je to jen bujná fantazie *1*

@mareal - no možná se na sebe mohli vrhnout hned v prvním odstavci a nemusel jsem se s tím tak smolit, ale pak by povídka měla tak tři odstavce a žádnou atmosféru. To už by asi bylo lepší si pustit nějaké porno, než číst nemotorný popis "jedné mrdačky" *5*

@ihonzista - jen pro pořádek - Sandra není Liborova šéfová, ale matka jeho spolužačky a objekt jeho náctiletých snů. *23* Jméno drsné šéfové v příběhu nepadlo
masina
27.9.2019 15:31
Povedené .-)
Michal030
Michal030 VIP
27.9.2019 14:46
Tak to je úžasné.
ihonzista
ihonzista VIP
27.9.2019 14:34
Libor a Sandra jsou divoši. Správná šéfová a podřízený *9*
Baculenka36
27.9.2019 11:45
Perfektí 👏👏👏
mareal
27.9.2019 11:33
Příliš mnoho keců okolo jedné mrdačky*3*
MYbestNICk
27.9.2019 09:54
Perfektní povídka. Vzrušující čtení. Díky