Ranním vlakem do práce

2.10.2019 Autor: Jack_1984 19 komentářů

Cesty vlakem mi nikdy nepřirostly k srdci. I když mě jako malého kluka brával děda na krátké výlety parní mašinou a ve skautu jsem po železnici procestoval půl republiky, vždy jsem vlak vnímal jako vrzající a skřípající monstrum, spolehlivé zhruba jako kurýr v posledním týdnu před Vánoci. Člověk ale míní a osud mění – rozbité turbo a odvoz auta narychlo do servisu, všechny náhradní vozy v terénu. Budu-li mít kliku, zvládnou to za 4 dny, tedy pokud jim včas dorazí všechny objednané díly. Přeletěl jsem očima předpokládanou cenu opravy, procedil mezi zuby něco o zlodějích a vydal se pěšky domů, aniž bych vynechal jediný kámen, co šel nakopnout. Když jsem se aspoň trochu uklidnil, stáhnul jsem aplikaci s jízdními řády – aspoň v něčem jde dráha s dobou. Večer vyplnila psychická příprava na to, že ranní budík bude řvát o chvíli dřív, bláhově tlumená představou, jak fantasticky to dospím ve vlaku.

Z omylu mě vyvedl pohled na nástupiště – navzdory téměř noční hodině se zde tísnily mžourající davy, většinou studentů. No jo, vždyť je konec září, teď někdy začíná semestr – to mi mohlo dojít, není to přece tak dávno, co jsem odpromoval. Hned ten den mě vyškolil systém rezervací sedaček zosobněný do podoby tlusté nepříjemné báby, která na mě pět minut vztekle ječela. Volných míst bylo málo a já se nakonec musel vklínit vedle drobné brunety, která pospávala přikrytá mikinou. Můj příchod ji asi moc nepotěšil, ale naštěstí skoro hned opět zavřela oči a začala tiše rytmicky oddychovat.

Pohled kolem jasně ukazoval, že v tomto prostředí můj lehký spánek nemá šanci. Kdykoli to vypadalo, že bych mohl zabrat, se slečna vedle mě trošku pohnula nebo sebou trhla – asi neměla zrovna klidné sny. To se potvrdilo hned vzápětí, když sevřenými rty sykla a hlava jí přepadla směrem ke mně. Původně pravidelný dech se lehce zrychlil a zněl najednou naléhavě. Nikdo jiný neměl šanci to postřehnout, ale mně z těsné blízkosti změna neušla. Stejně tak mi neušlo, jak občas nakrčila nosík nebo zhluboka toužebně vydechla. Je to jen můj pocit, nebo to opravdu zní jako erotický sen? Zvědavost mě přemohla a poslední šance usnout vzala nenávratně roha. S provinilým pocitem jsem se začal na její projevy více soustředit. Když už jsem se smiřoval s tím, že jsem jenom zblblý z všudypřítomné pornografie a nedostatku sexu a že si vše namlouvám, slyšel jsem při výdechu zřetelně „joooooo“. Využil jsem klidu uprostřed drncajícího a většinou spícího vagonu a svou spolucestující jsem si prohlédl tak moc, jak mi to situace dovolovala – roztomilý kukuč, vlasy stažené do culíku a pod tričkem pěkná plná prsa, jejichž bradavky začínaly vyhrával boj s podprsenkou. Zpod mikinové přikrývky koukaly hezké nohy v punčochách.

Šípková růženka se zničehonic trochu víc schoulila v sedadle a její ruka sjela na moje stehno, které ihned sevřela. Hrklo ve mně a zachoval jsem kamennou tvář. Když jsem ale cítil, jak se mi kousíček od rozkroku zaťaly čtyři nalakované nehtíky, rozhodlo se moje tělo předvést, že kamenný nemusí být jen výraz. Přísahám, že jsem ji chtěl probudit. Opravdu bych to byl udělal, kdyby v tu chvíli zastřeným hlasem vzrušeně nevydechla. Propásl jsem ten správný moment. Odliv krve sebral mozku i poslední zbytky rozhodovacích pravomocí a přidělil je o pár pater níž. Rozhlédl jsem se kolem sebe – nikdo nevěnoval našemu dobrodružství sebemenší pozornost, stolek před námi toho hodně schovával a o zvukovou stránku se postaralo drncání vlaku. Natáhl jsem ruku a povedlo se mi přehodit její mikinu přes můj klín. Ten už rozhodně schovku potřeboval. Její prstíky se po vnitřním stehně krouživými pohyby přibližovaly blíž a blíž. Jako by to nestačilo, opřela se mi hlavou o paži a začala se jemně lísat jako mazlivá kočka. Vyšel jsem jí lehce vstříc a odpovědí mi bylo další zasténání. To mi dodalo odvahu pustit se také na malý průzkum. Milimetrovými pohyby jsem pod záštitou improvizované přikrývky dojel po její noze až na lem sukně, kde jsem se s hlazením zastavil. Váhal jsem. A možná bych vydržel váhat i déle, nebýt jejího ukazováčku, který mi pomalinku přejel po celé délce ocasu. Překvapením jsem si prokousl ret. Tak tohle ti nedaruju. Nezastavil mě lem sukně. Ani lem samodržících punčoch o kousek výš. Co mě ale zastavilo dokonale bylo zjištění, že přes její kalhotky už jedna ručka přejíždí.

Něžně a cílevědomě, zhruba stejně zručně jako její kolegyně v mém klíně. Ta mrška si tu regulérně honí pičku! Musela si můj šok uvědomit, protože zareagovala bleskovým dvojhmatem – pravačkou mi rozepla kalhoty a levačkou si mě přitiskla do svého epicentra rozkoše. Tím mě dokonale vykolejila. Ještě před pár vteřinami jsem měl pocit překvapení a šoku, teď jsem ale musel napnout všechny síly, abych se okamžitě nevystříkal. Našla si nohavičkou cestu do mých boxerek, honila mi pulzující péro a já přitom na bříškách prstů cítil jak je totálně mokrá. Zajel jsem pod její kalhotky a mazlil se s žhavou kundičkou, snažil jsem se věnovat pozornost jejímu poštěváčku i dírce a její pánev se mi nádherně nabízela. Sama taky nezahálela, když mi začala jezdit po obnaženém žaludu a kmitat po uzdičce. Je svým způsobem smutné, že moje veškerá komunikace k ní byly dvě slabiky: „Já už...“. Odpovědí by bylo tiché „Nepřestávej“ zašeptané do ucha. Věděl jsem, že budu za pár vteřin. Zajel jsem do ní dvěma prsty a palcem kmital po poštěváčku. Přimkla se ke mně co nejtěsněji a zakousla se do mé paže. To mě dodělalo. Byla to komická scéna – zřetelně jsem cítil, jak se mi kolem prstů v orgasmu svírá její pička a zároveň jsem v pravidelných záškubech cákal svou dávku do boxerek. Prožíval jsem snad nejsilnější orgasmus za poslední roky v naprostém tichu a mezi spoustou nic netušících lidí, s mladičkou holkou zahryzlou do ruky. Než jsem se stačil pořádně vzpamatovat, rychle se pod mikinou upravila. Zašeptala mi do ucha „děkuji“, zvedla se a s červenými tvářemi odcupitala ke dveřím vlaku. Než jsem stačil zklidnit odeznívající erekci, vystoupila ven. Jenom bolavý otisk zubů na rameni a pocit lepkavého mokra v boxerkách říkaly, že se mi to nezdálo.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Michal030
Michal030 VIP
6.10.2019 17:19
Nádherná vzrušující povídka.
MaJi50
6.10.2019 01:29
Tak toto je po dlouhé době super povídka
Jack_1984
5.10.2019 12:23
Děkuju moc za pěkné komentáře, jsou pro mě velkou motivací, abych napsal něco dalšího :-)
Hracicka74
5.10.2019 00:39
Jestli je to jen fantazie- škoda. *12*
Ale pokud to byla skutečnost, tak se nedivím, že o té doby jezdíš vlakem jak bludný holanďan *4*
Fakt super povídka👍👍👍
Mitutoyoo
4.10.2019 15:10
Hezké čtení. Fantazii se meze nekladou.
jon123
4.10.2019 13:52
Moc pěkně napsané!
miwek
4.10.2019 13:45
Super.
Trichophilia
4.10.2019 10:00
*13* Boží, hezký příběh, dobře napsané
2878
4.10.2019 09:04
I tak se dá *22*
mareal
4.10.2019 06:18
České dráhy a nebo jiný dopravce?