Služební cesta s rozkoší - SOUTĚŽNÍ

„Buď tam hodný,“ řekla moje žena a dala mi pusu. „Jasně, budu,“ odvětil jsem, ale myslel jsem si svoje. Né, že bych nebral vážně to, co mi žena říká, ale po jedné akci už rozhodně věrný nejsem a ani nechci být. Jednou v sobotu, vlastně až v neděli ráno asi ve čtyři hodiny, se moje úžasná, skvělá Jitka vrátila v dost podroušeném stavu domů, což by asi nebylo tak hrozné, kdyby neměla ve vlasech semeno. Moje to rozhodně nebylo a od té doby jsem si také pár úletů užil. Nejsem chronický nevěrník, ale když je dobrá příležitost, proč ji nevyužít. Hlavně když se moje žena přikázáním „Nesesmilníš“ evidentně netrápí. Nikdy jsme o tom nemluvili, vztah i chod domácnosti nám víceméně funguje, tak nemá smysl rozdmýchávat spory, když se situace může vyřešit sama a k prospěchu obou.
Stála se synem ve dveřích a oba mi mávali na pozdravení a já jsem na ně zablikal a zatroubil a jel vyzvednout kolegyni Marii. Mája, jak se ji říkalo, byla moje kolegyně už přes tři roky, dělala v účtárně, která byla stejně jako marketingové oddělení v druhém podlaží, takže jsme se nezřídka kdy potkávali.
„Ahoj, tak co připravená?“ přijel jsem před chodník, kde byla s manželem a švagrem. „No, že by se mi tam dvakrát chtělo se říct nedá, ale přece jen je to placený a povinný, tak si dám dobrý jídlo a vířivku na firmu,“ dodala a smála se.
Jejímu manželovi jsem slíbil, že na ni dám pozor a jeli jsme. S Májou a Patrikem se často scházíme na večere a různé akce a mimo jiné Mája byla jedna z kamarádek, která chodila s mojí Jitkou pařit, takže jsem o ní taky neměl vysoké mínění, co se věrnosti týká.
Moje žena měla kaštanové vlasy, oříškové oči, vysportovanou postavu a dvojky prsa. Mája byla přesný opak, obě sice měly cca 175 cm, ale ona byla přírodní blondýna s pomněnkově modrýma očima, útlým pasem a většími prsy. Takže, když spolu šly tyhle dvě dračice někam pařit, vypadaly jako anděl a ďábel, přitom ďábla v těle měly rozhodně obě. S Májou jsem nikdy nic neměl, i když její Patrik mi nejednou navrhoval výměnu, ale zatím neúspěšně.
Na školení jsme vyrazili s celkem dobrou náladou, sice dopoledne budou nějací přednášející a člověk se bude muset soustředit, ale odpoledne je pro nás přichystán wellness s bazénem, solárko, levný bar a večer bývá nějaký DJ, takže pokud člověk chce, může si i zatancovat. Já už jsem byl na školení po čtvrté a Mája potřetí, takže jsme pomalu trefili do pensionku u Rakovníka i bez navigace.

Když jsme dorazili na místo, pomohl jsem Máje s věcmi a každý jsme šli hledat kolegy ze svých oddělení. „Čau Karle, ty už jsi tady, tak to si tě odškrtnu, s kým máš být na pokoji?“
„Ahoj, hele vůbec netuším,“ odpověděl jsem Mirkovi a v duchu jsem si říkal, že by to spíš měl vědět on.
„No, tak tě dáme na třináctku, nejsi pověrčivej, že ne?“ zasmál se.
„Nejsem, ale víc mě zajímá, s kým tam budu.“
„No, asi s Petrem, až dorazí, pošlu ho za tebou, každej budete mít kartu od pokoje, takže pohoda.“ Petr byl nemluvný kolega, který se specializoval na vyhodnocování výsledků z kampaní, spíše takový matematický typ. Starší člověk s pivním pupkem, který si rád udělá své a má klid.
Vzal jsem si kartu od pokoje, poděkoval jsem a šel jsem na pokoj. „Večeře je od 6 dole jako vždycky,“ zahulákal Mirek, když jsem šel po schodech nahoru. Ubytoval jsem se, i když, jak moc se chcete ubytovávat na tři dny. Napsal jsem ženě, že jsem dorazil v pořádku a dal si dvaciáše.
„Karle, jseš tam?“ ozval se Mirek za dveřmi. Celý rozespalý jsem odpověděl: „Jasně, pojď dál.“ Mirek si otevřel druhou kartou a oznámil mi, že Petr nepřijede, jelikož mu není dobře, takže se buď můžu přesunout k němu, nebo zůstat tady. Přemýšlet o tom pro mě bylo víc než zbytečné, Mirek je můj šéf, dost pije a podle kolegů i dost chrápe. „Hele Mirku, já už jsem se tady zabydlel a v noci trošku chrápu,“ vymýšlel jsem si, „takže to asi necháme, co ty na to?“ „No, můžem, jen že firma bude platit o pokoj víc. Když to uvedu, jako že každý z nás je sám, bude se majitel ptát. Ten je na to ras.“ „Hmm, a co když nikomu neřekneš, že tu Petr není. Mirek se na mě podíval, usmál se a beze slova odešel. Tak to bychom měli promnul jsem si ruce a spokojeně se protáhl.
Na večeři jsme se sešli téměř všichni, cca padesát lidí. Nejprve vše začalo proslovem majitele, pak ředitele a nakonec se ke slovu dostali i šéfové oddělení. Obsah sdělení byl jasný všem „bla bla bla bla bla bla bla“ chceme, abyste byli spokojení, v podstatě vše děláme pro vás „bla bla bla.“ Takže po vynikající večeři jsme ještě zůstali v sále a povídali si. Kolem nás chodily a obsluhovaly studentky prvního ročníku vyšší odborné hotelové školy, což pro nás znamenalo spoustu krásných objektů na pozorování. Z předchozích let bylo takovým veřejným tajemství, že část dívek i chlapců přespává tady na hotelu, jelikož jim nejede žádný spoj do města. A část z nich rozhodně nespí na pokojích, které jsou pro ně připraveny.
To byla přesně ta příležitost, kdy bych zapomněl na manželský slib a prožil noc s příjemnou společností. V mé mysli jsem byl rozhodnut, jen jsem začal přemýšlet, jestli náhodou nesbalit dvě a nedat si pěknou trojku. V mé mysli to bylo hned vymyšlené a jednoduché, ale realita byla mnohem složitější. Jak večer pokračoval po pár panácích jsem si vyhlídl jednu vyšší blondýnu a zavolal si ji ke stolu.
„Slečno, jaká máte vína?“
„Přál byste si bílé, červené nebo růžové?“
„Jaká máte ráda vy?“ Servírka se zarazila, začervenala a špitla: „Bílé.“
„Dobře, jaké nejlepší bíle víno tu máte?“
„Asi Rulandské šedé ročník 2013.“
„To by Vám chutnalo?“ Pořádně si mě prohlédla a s úsměvem odpověděla: „Ano, moc.“
„Dobře, já jsem Karel.“
„Nikola.“
„Niky, krásný jméno.“
„Díky,“ opět se usmála.
„V kolik končíš?“
„V jedenáct, ale pak se ještě uklízí, takže asi tak v půl dvanácté.“
„Dobře, tak schovej jednu láhev té Rulandy a přijď na třináctku.“ Začervenala se, usmála a odešla směrem ke kuchyni. Kolegové vedle u stolu mě bedlivě sledovali a uznalým pokýváním hlavy projevili respekt.
Bylo vtipné vidět, jak si mě kamarádky té servírky prohlížejí, jelikož jim o tom jistě řekla. Opětoval jsem úsměvy a doufal, že by se k nám dvou mohla nějaká přidat. Okolo desáté hodiny jsem se rozloučil se spolustolovníky a šel na pokoj. Uvědomil jsem si, že bych měl, a že si i Nikola zaslouží, abych si dal sprchu a osvěžil se.
Když jsem procházel vedle recepce, jedna recepční se balila a předávala recepci druhé. Byla to asi 170 cm vysoká, oplácaná špinavá blondýna. Zaujala mě, ani nevím čím, byla taková přitažlivě tajemná. Když skončila, tak mi alkohol v hlavě a tvrdé péro poradili, že by mohla jít do té trojky. No jo no, mysl nadrženého muže občas vyplodí hrozné blbosti. Šla ven před hotel a zapálila si. Šel jsem za ní a poprosil ji o cigaretu, i když jsem již roky nekouřil.
„Jasně, chcete i zapálit?“
„To byste byla moc hodná, děkuji.“
Nechal jsem si zapálit, šluknul jsem si a s jemným pokašláním jsem vydechl. Cigaretu jsem držel v ruce a již jsem neměl v plánu si znovu dát.
„Vy už končíte?“
„Ano, měla jsem do jedenácti, dlouhý den, dneska jsem tu od devíti,“ řekla prostě oznamovacím tónem. „Tak to chápu, to musíte být unavená.“
„Ani ne,“ špitla a potáhla si z cigarety. „Až pro mě přijede přítel, jedeme ještě na akci ke kamarádovi na chatu, je to kousek.“
„Po práci legraci,“ vtipně jsem dodal a usmál jsem se pozorujíc kouř vycházející z její pusy. Pochopil jsem, že z tohohle mráčku pršet nebude. Počkal jsem až dokouří a chvilku před ní jsem típnul mojí téměř nekouřenou cigaretu. Rozloučil jsem se a šel jsem směrem do hotelu přes recepci ke schodům.
„Hej, ty vole, Karle!“ ozval se hlas Mirka, „Karle, vole, tys to dobře udělal, vid? Hezká, myslíš, že bude dobře šukat?“ Chvilku jsem s ním ze slušnosti popovídal, ale bavit se s ním za střízliva je nudné, a když je opilý, tak je to ještě horší.
„Prosím Vás nemáte tady auto?“ ozvala se náhle dívka v hale. Byla to ta recepční, se kterou jsem venku kouřil. „Mám, proč?“ hbitě jsem odpověděl. „No, příteli se rozbilo auto, takže nemůže dorazit, a já na tu chatu nutně potřebuju, jelikož jsem tak trošku uvaděčka.“ Podle všeho řekla víc, než chtěla.
Uvaděčka? to se tam bude hrát nějaké divadlo, blesklo mi hlavou. Podíval jsem se na ní: „No, auto mám, ale pil jsem.“
„To nevadí, můžu řídit já nebo to vezmem lesní cestou, tam policajti nejsou,“ reagovala dychtivě. Podíval jsem se na ni, usmála se a řekla významně: „Rozhodně nebudete litovat.“
Přemýšlel jsem, co mám dělat, přece jen mám na pokoji domluvené rande, ale oči té dívky slibovaly něco zvláštního, něco víc, což jsem nemohl odmítnout.
„Tak dobře, ale jedině, když mi budeš tykat, já jsem Karel.“
„Já Monika.“
„Hmm, hezké jméno.“ Usmála se.
„Tak jedem, musím tam být co nejrychleji…“
Otočil jsem se k šéfovi: „Mirku, vem si druhou kartu na můj pokoj a zastup mě,“ a mrknul jsem na něj. Mirek se na mě nevěřícně díval a nechápal. „Mirku, v půl jedenáctý přijde ke mně na pokoj, rozumíš…“ Mirek koukal jak tele na nový vrata, a pak mu to došlo a začal se usmívat jako dítě o Vánocích.
„Jo, takže já mam tu holku, jo?“
„Přesně tak, užij si to.“
„Jsi kámoš, Karle.“
„Já vím.“ samolibě jsem řekl polohlasem.
Monice jsem řekl, ať počká u mého auta. Skočil jsem si nahoru pro klíče. Monika si mezitím dala další cigaretu a odjeli jsme. Navigovala mě lesní cestou, kde jsem se upřímně bál, jestli vůbec projedu, ale evidentně byla využívaná místními a vše bylo v pohodě.
„A copak to je za akci, jestli se můžu ptát? Asi to nebude klasická chlastačka, když tam potřebují uvaděčku,“ vyzvídal jsem. Monika neřekla nic, ani se nijak nezatvářila.
„Tak budete hrát divadlo?“ tipoval jsem, i když mi něco říkalo, že to tak nebude.
„No, něco takového,“ odpověděla.
„Tak mi to řekni, jsi tajemná jako hrad v Karpatech. Říkala jsi, že nebudu litovat, tak s tím počítám.“ Po chvilce přemlouvání jsem se konečně dobral nějaké informace.
„No, je to taková uzavřená skupina lidí, co má ráda nevšední věci.“
„Hmm, takže třeba řízek s marmeládou jo?“ snažil jsem se být vtipný.
„No, tak nějak“ odpověděla utrápeným tónem. Dál jsem z ní nic nepáčil a sledoval cestu.
Přijeli jsme k velkému statku. „Tady se otoč a stejnou cestou přijedeš k hotelu, to zvládneš nemáš se kde ztratit. Otoč se, já ti zatím přinesu odměnu,“ odpoutala se a šla do statku. Otočil jsem auto a čekal jsem. Po chvilce přišla s krabicí. „Tady máš. díky moc a měj se.“
Otevřel jsem krabici a byly tam tři láhve pravého šampaňského. „Díky, to jsi nemusela. Řekneš mi teď, co budeš uvádět?“ Bylo vidět, že přemýšlí, jestli mi má říct pravdu, nebo mě poslat rovnou na hotel a zachovat si svoje tajemství. „Dej si telefon do auta a pojď,“ rozhodla se.
Udělal jsem, jak řekla a šel jsem za ní dostatku.
Statek byl obrovský. Na velkém dvoře byl položen příjemný trávníček s dlážděnými cestami. V pravém křídle byly tři místnosti, stejně tak v levém. Odhadl jsem to podle dveří. „Tady to pravé křídlo je naše zázemí, sklad, šatna a catering,“ prováděla Monika. Vedle dveří bylo asi deset žíněnek, což jsem vůbec nechápal k čemu mohou být. „Nebudu ti nic říkat, projdi si levé křídlo a pochopíš. Budu se tady u skladu připravovat.“ Pokýval jsem hlavou a šel k levému křídlu k prvním dveřím.
Vstoupil jsem do místnosti, která byla krvavě červeně vymalovaná. Přímo proti těžkým okovaným dveřím bylo veliké dřevěné X s pouty na ruce a nohy, na levé straně místnosti bylo dřevěné, opracované lůžko s koženými úchyty na ruce a kovovými na nohy. Na pravé straně byla velká speciální čtyřpatrová police, která v sobě skrývala biče kožené, gumové ale i kovové. Nevěřícně jsem koukal na první patro. Tolik různých bičů jsem v životě neviděl. V druhém patře se nacházely různé svorky na bradavky, možná i na klitoris, většina z nich byla kovová, ale byly zde i dřevěné. Dále zde bylo mnoho typů kolíčků, ve třetím patře byly gely a svíčky a v posledním náhubky a masky, co dokážou, že čubka nevydá ani hlásku, pokud její pán nechce. Celou místnost osvěcovalo plápolavým plamenem několik velkých červených svící. Plápolající plameny a zápach spáleného dávaly této místnosti až pekelný ráz. Uznale jsem pokýval hlavou a vyšel z místnosti na dvůr, mezitím Monika a další dvě holky rozprostíraly žíněnky po trávě. To, že se tady budou dít nějaké orgie, jsem pochopil, ale na co žíněnky.
No nic, řekl jsem si a šel jsem k druhé místnosti ze tří. Otevřel jsem dveře a na pravé straně místnosti byla velká vířivka odhadem pro deset lidí. Byla bíla stejně jako dlaždičky v místnosti s antickými zlatými vzory, vnitřek vířivky měl mramorovou barvu, takže celá tato místnost působila jako antické lázně. Naproti vířivce byla sedačka, asi pro pozorovatele nebo pro odpočinek. Nedočkavý jsem vyšel ven a šel do třetí místnosti.
Zde jsem vůbec nerozuměl k čemu může sloužit, místnost byla přepůlena stěnou s otvory. Jeden otvor byl vetší cca metr od země, hned vedle byl stejný otvor, ale cca čtyřicet cm nad ním dva menší otvory a vedle byl zase jeden otvor zhruba metr od země. Otvory bylo vidět na druhou stranu místnosti, ale nic tam nebylo, jen tma. Bylo to divné, osvětlena byla jen polovina místnosti, ta, do které se vcházelo ze dvora. Nechápavě jsem opustil místnost a vydal se hledat Moniku.
Zastihl jsem ji akorát, když připravovala na dvůr stoly s občerstvením. Bohaté chlebíčky, pečené jednohubky, brambůrky, mořské plody, čokoládová fontánka, ovoce, zelenina, vše, na co si člověk vzpomněl. Monika připravovala kaviár do mísy, a když mě viděla, s úsměvem pronesla: „Tak už chápeš, jaké divadlo a překvapení tady bude?“ Přikývl jsem. „Ale teď fakt musíš odjet, tohle je uzavřená společnost, tady nemůžeš být.“ Tón jejího hlasu byl rezolutní a mě bylo jasné, že budu muset odjet. Přemýšlel jsem, co teď.
„K čemu jsou ty žíněnky?“
„Kde bys radši šukal? Nad hvězdami nebo někde pod střechou?“
„Hmm,“ usmál jsem se, „to dává smysl. A k čemu je místnost na konci?“
„Glory hole.“
„Glory co?“ dělal jsem nechápavého, i když jsem moc dobře věděl, o co jde, a v tu chvíli mi došlo, jak ta místnost funguje.
„No, z jedný strany jsou holky a z druhý klienti.“
„Jak jako?“ pořád jsem hrál nechápavého.“
„Nechtěla bys mi to ukázat?“ usmál jsem se na ni. Pousmála se a podívala se mi na poklopec, který byl po prohlídce dost napnutý.
„No, ale pak už odjedeš.“
„Jasně,“ řekl jsem a sáhnul jsem si na její vetší ale krásný zadek.“
„Támhle je koupelna, tak za pět minut přijď.“
Odskočil jsem si do koupelny a osvěžil jsem se a chtěl jsem se podívat na telefon, kolik je, ale ten byl přece v autě. Chvilku jsem stál v koupelně a pak šel na dvůr. Na dvoře jsem ochutnal hroznové víno, bylo neuvěřitelně sladké. Vedle mě dívka nahoře bez připravovala nealko pití. „Chcete něco nalít?“ „Ano, nějak mi vyschlo.“ Můj čůrák tvrdě tlačil na zip u kalhot, když jsem si prohlížel její krásná prsa s velkými dvorci a pevnými bradavkami. Dívka se jen usmívala. Dodnes nevím ani jestli byla bruneta, nebo blondýna, pamatuji si jen ta prsa. Usoudil jsem, že už to bude pět minut a vykročil jsem směrem ke třetí místnosti. Cestou jsem slyšel, že už je zapnutá vířivka, ale nebyl čas se podívat, zda už v ní někdo není.
Otevřel jsem dveře a vše vypadalo, jako když jsem napoprvé vstoupil. Půlka místnosti osvětlená, v druhé půlce tma. Nelenil jsem, povolil jsem si kalhoty. Stáhnul jsem si je do půlky stehen a posouval se k první díře ve stěně. Ale co, jsem tu sám, sundám si je celé, řekl jsem si a sundal si je. S tvrdým čůrákem jsem přišel k první díře a strčil ho dovnitř. Byl to hrozný a zároveň skvělý pocit najednou. Vzrušení z očekávání z kuřby a zároveň strach z černočerné tmy na druhé straně stěny. Nejprve se ho dotkla ruka a začala mě pomalu masírovat a honit. Zaplavil mě blažený pocit a snažil jsem se do díry nacpat co nejvíc. Ruka začínala zrychlovat a mě se to moc líbilo. Zrychlovala, zrychlovala a najednou se přidala pusa a celé se to razantně zpomalilo. Jemný jazýček začal olizovat špičku žaludu, pak celý žalud. Na chvilku celý zmizel v pusince a zase se ukázal, jazyk přejel několikrát péro v celé jeho délce a opět nasál tvrdý žalud. Uměla to víc než skvěle a bylo cítit, že si to moc užívá. Dále pokračovala honěním. Byla úžasná, ale řekl jsem, že vyzkouším vše, šel jsem ke třem dírám vedle. Když jsem se podíval do horních dvou, viděl jsem prsa a hned jsem věděl, co mám dělat. Rukama jsem laskal krásná, velká prsa s tvrdými bradavkami. Holka na druhé straně začala sténat, jemně jsem mnul bradavky a užíval jsem si to, jak to jen šlo. Péro jsem měl jako kámen, vyndal jsem jednu ruku a strčil ji do dolní dírky. Nahmatal jsem krásného vlhkého bobříka. Miluju, když holka není do hladka, když tam něco má, a tahle měla krásnou chlupatici, až jsem z toho měl chuť si líznout a ochutnat její šťávičku. Byla neskutečně mokrá. Neuvěřitelně snadně jsem do ní strčil hned napoprvé dva prsty a začal jsem ji prstit. „Joo, ještě,“ tekla mi po ruce a nahlas vzdychala. Poznal jsem Moniku po hlase a pomyslel jsem si, že má fakt užasnou chlupatou kundičku, a prstil jsem ji dál. Přidal jsem další prst a ona byla ještě hlasitější a doslova a do písmene mi tekla po ruce. Takhle mokrou holku jsem ještě nezažil. Začal jsem cítit, jak začíná pulsovat a její vzdychání bylo hlasitější. To pro mě bylo jasné znamení, že mám přestat. Vyndal jsem ruku z její kundy a ona okamžitě přestala. Lekla se, nečekala to, asi čekala, že ji dovedu až k orgasmu, což jsem rozhodně neměl v plánu. Chtěl jsem si ještě sáhnout na kozy, ale v horních dírkách už jsem nic nenahmatal. Škoda, pomyslel jsem si a přesunul jsem se ke třetí dírce a bez váhání do ní strčil péro. Mého tvrdého čůráka začal olizovat jeden jazýček, tak jsem se přisunul co nejblíž stěně a soustředil se na pohyb jazyku. Po chvilce se k jazýčku přidal i druhý, což jsem nečekal a nikdy nezažil. Neuvěřitelný pocit, když dva jazýčky tancují na vašem péru, zavřel jsem oči a užíval si tento famózní koncert. Z nevšedního požitku mě po chvilce vyrušila ruka na rameni. Otočil jsem se a byla tam Monika, která se rozhodně neusmívala. zkouknul jsem ji od zdola nahoru a na lýtku měla tetování lilie, kundičku krásně mokrou chlupatou a voňavou, vetší zadeček a boky a božské kozy s tvrdými bradavkami. Když jsem dohlédl až do jejích křišťálově modrých očích pronesla: „Konec srandy, pojď na dvůr,“ a rychlým krokem odešla směrem z místnosti. Bylo to jako bych dostal facku. Ač nerad, tak jsem vytáhl péro od dvou úžasných pusinek a šel na dvůr. Monika stála u žíněnek, tak jsem přišel k ní. „Vošukej mě pěkně tvrdě, jestli to umíš.“ Podívala se na mě a já jsem pochopil, kundička je nadržená a chce šukat, ale zadarmo to nebude holčičko, řekl jsem si. Okamžitě jsem jí dal facku.
„Takhle se s pánem nemluví, ty kurvo!“
A teď jsem čekal, co se stane, jestli mě vyhodí, nebo přijme svou submisivní roli.
Se smutným výrazem na tváři špitla: „Promiňte, pane.“
„Cože?“
„Promiňte, pane,“ řekla o dost víc nahlas. A teď už byla moje.
„Kleknout!“
Okamžitě si klekla, mezitím na dvůr přicházela děvčata, která připravovala akci, a koukala, co se děje. Dal jsem jí péro do pusy, okamžitě začala kouřit. Vyndal jsem ho a dal jí facku zleva a zprava.
„Já jsem řekl kouřit, kurvo?
„Ne, pane.“
Dostala další facku.
„Tak proč to děláš?“
„Promiňte, pane.“
Sáhl jsem jí na kundu a malinko zajel dovnitř. Byla úžasně mokrá.
„Chceš prstit, kundo?“
„Ano, pane.“
„To si musíš zasloužit.“ A dal jsem jí péro do pusy. Teď už si dala pozor a nic nedělala.
„Dobře, kundo, kuř ho,“ pochválil jsem ji. Monika začala vehementně kouřit, bylo vidět, že ji to baví a pohání ji i rozkaz. Líbilo se mi to, byla v tom dobrá, tak jsem ji vzal zezadu za vlasy a vrazil ji péro tvrdě do krku a začal počítat. Holky kolem se usmívaly, líbilo se jim, že jejich vedoucí dostává za uši a pochechtávaly se. Monika to registrovala, ale nemohla s tím nic udělat. 27, 28… vysmekla se a měla celou pusu od slin a hluboce se nadechovala. „Jen 27?“ „Promiňte, pane,“ těžko ze sebe vykoktala. Dal jsem jí facku. „Dám ti ještě jednu šanci.“ „Děkuji, pane, nezklamu Vás!“ a mohutně se vydýchávala. Mezitím jsem ji stiskl bradavku a zatočil jsem s ní. Nereagovala bolestivě, spíš ji to potěšilo. Když jsem uznal, že je vydýchaná, dal jsem jí péro do pusy. Opět nic neudělala a čekala na další povel. „Hodná čubka,“ znovu jsem ji pochválil a dal signál, ať začne kouřit. Vehementně začala kouřit mého čůráka a podvědomě čekala na chvíli, kdy jí ho opět strčím až do krku. Najednou ten okamžik přišel, poznala to, když jsem k ní vztáhl ruku a přiblížil se k její hlavě. Mohutně se nadechla, aby jako čubka pěkně posloužila a vydržela hluboké kouření, co nejdéle. Držel jsem jí silně hlavu na mém péru a koukal se kolem. Některé z holek si začínaly jemně hladit kundy nebo si hrát s bradavkami. Vzrušení bylo cítit ve vzduchu.
Tentokrát jsem potichu napočítal 38, 39. V tu chvíli se rukou opřela o moje stehno a odtáhla hlavu z mého klína. Bylo vidět, že by delší dobu už jen stěží vydržela. Celá od slin se mohutně nadechovala a vydechovala. „Pěkně, čubko,38,“ pochválil jsme Moniku, která byla v té chvíli úplně mimo. Lehnul jsem si na žíněnku: „Pojď nahoru a pěkně mě udělej!“ Monika se jen usmála a už obkročmo štelovala moje tvrdé péro do její mokré chlupaté kundičky. Když dosedla, bylo vidět, jak se jí téměř protočily panenky slastí. Jemnými pohyby popředu a dozadu si vevnitř osahávala a užívala si péro. „Rychleji a tvrději,“ poručil jsem. Okamžitě poslechla a začala šukat tak, jak jsem řekl. Bylo vidět, že tohle tempo dlouho nevydrží a udělá se, cítil jsem neskutečně mokrou kundu a užíval si tento zážitek s publikem. „Šukej mě pořádně, ty kundo! Udělej mě, chci stříkat!“ Jakmile jsem to dořekl, začal jsem ji silně kroutit její tvrdě bradavky. Nahlas vzdychala, víc a víc jsem na ni řval, vědom si pocitu, že ani jeden z nás to dlouho nevydrží. Čubka přidávala jak na rychlosti, tak na hlasitosti a v její mokré kundě byl cítit začínající orgasmus. Začínaly mě bolet prsty, jak jsem ji tvrdě točil bradavkami. Cejtil jsem, že to nebude dlouho trvat a také budu. „Ty píčo jedna zasraná, vošukej mi to péro!“ Přes vzdechy bylo slyšet: „Ano, pane,“ a já jen cejtil, jak kundička tepe víc a víc a víc. Monika nahlas zaječela a já cítil, jak mi cuká v péru a pumpuju horkou mrdku do její stahující se kundičky. Se zavřenýma očima jsme oba prožívali svůj orgasmus. Monika si lehla vedle mě a chvěla se a cukala doznívajícím orgasmem.
Jedna z dívek, taková menší brunetka, hodně hubená, přišla k Monice a sklonila hlavu k její vystříkané kundě, ale to jsem já byl bezeslov s oblečením v ruce na cestě ke dveřím statku, za kterými stál můj vůz…