Rajda I

Nezapomeń si kondomy, aby jsi jich měla dost, volá za mnou manžel z pokoje...
To víš, že nezapomněla, pomyslím si a vyrazím směr jedna podkrkonošká malebná vesnička. Máme tam zamluvený penzion.
Jsem rajda a jedu na víkend si užít dámskou jízdu s kamarádkami z učňáku. Už je to pár let, co jsme se viděli naposled. Tenkrát jsme ten víkend opravdu prošukali. Týden jsem se ztoho vzpamatovávala.
Cestou musím vyzvednout jednu z nich.
Odbočte doprava, řve na mě navigace.
Tady něco nehraje, přeci tahle polní cesta nemůže být okreska. Vytahuji automapu, snažím se odhadnout, kde asi jsem. Aha, tady končí les, tady je ta polní cesta, tak ještě pět kiláků. Debilní navigace. Hnala by mě polema. Ještě že manžel mě naučil používat mapu. Říká, že štěstí přeje připraveným . Proto mám vše, od erotického prádelka po noční košili po babíčce, od riflových kraťasů po tepláky, od jehlových lodiček po holinky. Človek nikdy neví. Jo a ještě čelovku a buzolu.
Odbočuji a zastavuji před statkem. Zatroubím. Z vrátek se vyřití Maruna . Ty vole, ona zase přibrala, ta má snad 130kg, vyvalím oči.
Kam vlečeš ten koš?. Vždyť mámu objednanou plnou penzi
To je něco na zub, řízečky, buchty, víno....
Já myslela, že budeme pařit a ne že se užereme k smrti, povídám
Stihneme všechno,odpovídá Maruna.
Za necelou hoďku dorážíme na místo. Holky už na nás mávají z okna. Ubytováváme se, pouštíme se do řízečků, do vína.
Večer vyrážíme do místní útulný hodpůdky. Máme rezervovaný stůl v rohu. Usedáme, rozhlížím se po lokále, no letos nic moc výběr, věkový průměr asi 70let.
U baru se na mě směje plešatej padesátník. Hm, určitě by jsi ho chtěl jen vykouřit, ale šukat ne. Vedle něj sedí vlasatec s potetovanými zády, to už je zajímavější. Jenže než li se vymaním z toho slepičince, tak odchází. Jsem na půl cestě k baru. Co teď? Vrátit se, nebo pokračovat v původním směru. Rozhoduji se pokračovat v původním směru. Dorážim k baru a hned upadám do spárů plešouna.
Co si dáte mladá paní, ptá se.
Rum s colou a snažím se vykouzlit nějaký zdvořilostní ůsměv.
Povídáme si, oči mu svítí jak mlsnému kocourovi, nespouští oči z mých trojek. Za chvíli mám jeho ruku na zadku. Na tohle nějak nemám náladu.
Dopíjím a omlouvám se, že se musím vrátit ke kamarádkám. Ty mezitím provedli sebedestrukci panáky. Dostat je na pokoj, byl docela záhul. Dávám sprchu, nahodím dlouhý spací triko a zavrtávám se pod peřinu.
VRRRRRRRRRR, sakra co to zase je, rozlepuji oči, je sedm, to snad není pravda. Jdu se podívat na balkon. Venku nějaký místní mladík seká trávník. Jdu mu ven vynadat.
Co ten kravál, snažím se překřičet motor sekačky. Mladík se ohlédne, vypíná sekačku.
Dobrý ráno.
No dobrý by bylo, kdyby jsi nedělal takový kravál, říkám místo pozdravu.
Ranní klid skončil v šest, usmívá se.
No to jo, ale my jsme si sem přijeli odpočinout.
A že to vzbudillo jen vás?
Málo jsem chlastala, procedím skrz zuby a odcházím. Frajírek jeden.
Beru si teplákovou soupravu a jdu si zaběhat, než se holky proberou.
Přibíhám na hráz místního rybníku. Zastavuji se u stavidla a rozhlížím se po okolí. Teď si všímám, že kousek ode mne sedí na hrázi rybář.
Dobré ráno, říkám potichu.
Otáčí se, dobré, dobré, nemusíte šeptat, říká.
Abych vám nevyplašila ryby.
Tady posledního kapra vytáhli možná za války.
Tak co tady děláte?? divím se a sedám si vedle něho.
Relaxuju a zašívám se před manželkou
Ach tak. Dá se ten rybník oběhnout??
Na druhé straně je bahno, je lepší to vzít po cestě.
Díky a hezký den, loučím se
Taky, taky, odpovídá děda rybář.
Odpoledne tlacháme pod pergolou , voní posečený trávník, vane příjemný vánek.
Prý večer naproti hrajou, hlásí holky.
Jj, tak se jdu natáhnout a nabrat sílu.
Večer dávám sprchu, vyfoukám vlasy, nu jsem na vesnici, tak to nebudem přehánet, natáhnu džíny, triko, namaluju nějaký obličej, do kapsičky balíček šprcek, pro jistotu a můžu vyrazit za dobrodružstvím.

Konec prvního dílu