Anděl, anebo ďábel – 4. epizoda "Ta Eva"

Blížila se další sobota, byl už vlastně čtvrtek odpoledne – celý týden Eva marně vyhlížela Pavla z okna, nebyl asi v práci, tak nevěděla jestli se vůbec něco bude o víkendu dít … Až pozdě večer jí přišla zpráva „Chci vidět, co je v Tobě zlato, ukážeš mi, jak jsi zlá? Sejdeme se v sobotu v 16 hodin před Právnickou fakultou a někoho Ti ukážu, ok?“ …

Aha, tak takhle to je - svěřila se mu posledně, jak je v sexu běžně dominantní k ženám, proto asi „zlá“. Ne jako to mazlení pro jeho potěchu minule s Lei. Tím jak byla switchka, užívala si naplno různé podoby sexu.

Musela se usmát – ten chlap si zřejmě pamatuje každou větu, každý slovo, co si spolu kdy vyměnili. Líbilo se jí, jak moc se vnímají – měla k němu víc a víc tak „zvláštní vztah “ – nedovedla to vlastně vůbec definovat. Byla tak nesvá, když ho alespoň letmo nezahlédla přes den, když ano, tak měla tak krásně svíravej pocit uvnitř – až se toho bála. Bála se jakéhokoliv náznaku citu k někomu s kým šoustá, měla ráda odstup. Jen sex, nic víc. Věděla, že když tam bude jen náznak „něčeho víc“ z její, anebo i jeho strany, musí to okamžitě ukončit, jen by si zase ublížila a to nechtěla. Už nikdy … Dokola opakovat stejný citový chyby v bokovkách.

Hodila ty myšlenky za hlavu a soustředila se na sobotu – o tu jde, budou si s Pavlem nějak hrát. Hrát podle něj, on je ten, na kom všechno nechá a kdo dá hře pravidla.

V sobotu si vzala jen strečový černý korzet s červenými mašličkami a lemováním, černý samodržící punčochy a lakovaný červený boty na vysokým podpatku, vlasy měla rozpuštěný, samou vlnku, jak se nefénovala a nenarovnala si je. Měla jen temně rudý rty, žádnej make-up … A navrch černej kabát, nechtěla se zdržovat nějakým převlíkáním …

Chtěla Pavla - sama se lekla toho, jak moc … Až vyděšeně se podívala na svůj obličej do okna tramvaje - no nic, mám to pod kontrolou - vlastně máme to oba pod kontrolou, řekla si a vystoupila ...

Už čekal na zastávce, spolu s ním tam byla rudovláska s mikádem, tak maximálně čtyřicetiletá … „To je Jana, můj dárek pro Tebe, jdeme. A Honza už je taky v bytě se svojí milenkou - kdybys měla náladu ještě na jiný věci, než jaký jsem Ti připravil. “ Když to říkal měl tak potutelnej úsměv a zároveň jiskřičky v očích. Ale nejen to - bylo tam i něco dalšího ...

Fajn – pěkná holka – trefil se jí do vkusu, ihned cítila, jak je Jana submisivní. Nikdy se nemýlila v odhadu lidí. Vždycky jen koukla a poznala, když si někdo hrál na něco, co není, to pak do ničeho nešla, zkazilo to prožitek z hraní.

Vešli společně do bytu, Pavel vzal tentokrát na recepci klíče od pokoje v patře … wauuu … pěkná mučírna … Děvečka bude koukat – Evou projela vlna vzrušení z pohledu na zařízení pokoje …

Pavel se svlékl a sednul si do černého koženého křesla a jen řekl „Tak Čubi, ukaž Pánovi, jak umíš trestat“ …

Podívala se mu do očí, usmála se, odhodila kabát, ze zdi si vzala bič, navlékla si kožené rukavice až po lokty a otočila se na Janu - „Svlíkni se a dělej couro“ …

Jana mlčky poslechla a stoupla si před ní. Špičkou biče jí lehce přejížděla po těle, obkroužila ty krásně velký bradavky, pupík, vyholenou frndu … prohlížela si jí, tělem jí projela vlna vzrušení z toho, že může tentokrát trestat. Prozatím bič odložila, nepoužila ho zatím k žádné ráně. Vzala ze stolku pouta a silně je utáhla okolo Janiných zápěstí a kotníků. Dala jí kožený silný obojek. Nedala jí masku, chtěla vidět emoce v těch hnědých očích. Neměla tu barvu ráda, jde v ní špatně číst. Hnědé oči moc emoce neukazují. Párkrát jí během toho chytla drsně za bradu a jen se jí dívala do očí, několikrát jí pořádně plácla rukou v rukavicích přes zadek, přes prsa, po těle. Postavila si jí doprostřed místnosti, roztáhla ruce a nohy co nejvíce od sebe a uvázala provazy ke kovovým úchytům, které byly různě v prostoru pod a nad kladkou v místnosti. Teď měla tu čubku pěkně nehybnou a bezbrannou, na špičkách, jak jí vytáhla ke kladce, cítila jak dýchá, jak čeká co bude dál, jak je poddajná. Eva byla vzrušená, cítila jak je mezi nohama mokrá, jak si s ní chce pohrát. Na Pavla úplně zapomněla.

Začala jí vášnivě líbat a rukama zkoumat její tělo. Měla krásný malý pevný prsa, oholenou úzkou frndu … A za to potřebuje potrestat, za to, jak je dokonale krásná, za to, jak Evu vzrušuje …

Sáhla pro důtky pro začátek a začala Janu švihat přes prsa, přes frndu, přes zadek … „Poděkuj svojí Paní pořádně za každou ránu, kterou dostaneš ty mrcho“ řekla jen a do druhé ruky vzala bič ... Střídala důtky a bič jak se jí zachtělo. Stejně tak intenzitu ran … „Ta Tvoje prdel potřebuje pořádně dostat, nelíbí se mi, jak děkuješ“ - odložila bič i důtky a sáhla po velké gumové plácačce …
Byla jako v transu, nevnímala, kolikrát Janu plácla přes její zadek, jen viděla, jak se jí to líbí, jak sténá blahem … Úplně zapomněla na Pavla sedícího v křesle – otočila se na něho až teď … Koukal se na ní tak nějak jinak než kdykoliv předtím, vzrušenej na maximum. Bylo vidět, jak se přemáhá, aby se zatím nepřidal …

Odložila plácačku, stoupla si proti Janě, rukama v rukavicích začala projíždět její frndu, klitoris … sjela k análu … Otočila se ke zdi a vzala kovový hák, dala ho Janě do análu, provaz z něj pevně provlékla skrz obojek a napnula. Na frndu dala kolíčky, pěkně jeden vedle druhýho, stoupla si proti tý čubce a důtkami švihala přes kolíčky, rukou v rukavici zajela mezi okolíčkované pysky a hrála si prsty uvnitř, začala jí líbat …

Najednou ucítila zezadu dech. Pavel nevydržel a zezadu se k Evě přitisknul, pevně jí chytnul za ramena a zašeptal do ucha „Nevydržím to Ty couro, budeš jí dělat to, co řeknu já a pěkně Tě za to potrestám, když to bude špatně. Nikdy se o Tebe nebudu dělit, ani s ženskou. Odvaž jí a polož jí na lehátko“.

Eva poslechla, odvázala Janu a položila jak chtěl, podívala se na Pavla a očima sjela dolů. Stál mu, milovala to jeho velký a tlustý péro. Jen pokynul rukou. Tušila co chce … Klekla si na zem, pod kolena si dala polštář z křesla a začala si hrát s Janinou frndou … Pomalinku lehkým trhnutím sundavala jeden kolíček za druhým a zároveň jí pomalu strkala prst za prstem do tý její krásný píči, obě byly vzrušené, cítila, jak je kolem její ruky v Janiný frndě čím dál tím větší teplo a mokro, cítila tu hebkost …

V moment,kdy Jana křičela rozkoší tak Evě Pavel začal šukat střídavě zezadu anál a frndu … Nevěděla, na co se dřív soustředit, snad třikrát za sebou se udělala … Pavel přestal … Eva vyndala ruku z Jany. Pavel jí nežně zvedl a řekl „Lehni si vedle ní a dej nohy od sebe. Chci mít v každý z Vás jednu ruku, když tu mám takový dvě pěkný kundy“.

Poslechla ho, zavřela oči a jen si vychutnávala fist, vlastně obě dvě, v každý z nich měl jednu ruku – chvilkama se s Janou vzaly za ruce a mezi záchvěvy rozkoše se líbali … Pavel přestal a prudce se postavil „Vypadni od ní Jano, jdi pryč“. Eva se na něj nechápavě podívala. „Proč? Byla pro mě, pro mě od Tebe“ … „Neřeš to, já jsem Pán“...

Eva se posadila na postel a mlčky se dívala na oblékající se Janu, podívala se na Pavla, který si zapálil cigaretu a čekal, až Jana odejde z pokoje.

„Co to děláš?“ …
„Nic, to je moje věc, já jsem jí přivedl!“

Už se dál neptala jen se na něj mlčky dívala. Přišel k ní, začal jí hladit a líbat. Tak něžně, jako když spolu byli poprvé. Zavřela oči a úplně se mu poddala. Nešoustal s ní jako jindy, miloval se s ní. A jí se to líbilo, tak jako už dlouho ne. Tímhle způsobem.

Tohle jí vylekalo, otevřela oči – pozoroval jí s ohníčky v jeho očích, tohle naposledy viděla u chlapa hodně dávno... Už to ani neznala ...

„Proč jsi to pokazil s Janou. Mohlo to být tak krásný … Mohli jsme si jí užít dokonale oba ... Mohl dojít i Honza s kamarádkou a mohla to být fajn čtyřka“

„Ty to nevíš? Ty se mě ptáš? Nic jsi nepoznala?“ řekl jen a nespouštěl z ní oči.

Jen rozpačitě kývla hlavou, dal jí pusu na čelo, šli spolu mlčky do sprchy, jen se pořád navzájem pozorovali.

Oblékli se, vyšli z bytu, Pavel vzal Evu za ruku a držel jí celou cestu až k Právnické fakultě k tramvaji. Nic neříkala, byla v šoku z toho, co se stalo. To není možný přeci.

„Můžu jet k Tobě domů?“
„Ne, už tam se mnou někdo bydlí, stejně jako s Tebou, nějak zapomínáš.“

Nastoupila do sedmnáctky a dívala se, jak Pavel stojící na zastávce mizí v dálce …

Měla ho plnou hlavu … Tohle není dobrý ...