No já bych si zasloužila... 3 díl závěr

29. 4. 2020 · 3 431 zhlédnutí Petrjablonec

Ahoj, jmenuji se Klára, v minulých povídkách „No já bych zasloužila… 1 a 2“ jsme s Petrem prožili krásná dobrodružství a nyní se chystám mu za odměnu udělat slíbenou masáž.

Petr si lehl na matraci, já ohřála masážní olej a nahá si klekla nad něj. Ležel na břiše a já mu začala masírovat záda a zadek. Dávala jsem si záležet, aby byl spokojený, občas mi ruka zajela přes análek mezi nohy, nebránil se spíš se víc nastavoval. Bylo vidět, že se mu to líbí. Z legrace jsem ho poplácala pro prdelce, hned se otočil, podle toho jak mu stál se mu zatím průběh masáže náramně líbil. Začala jsem ho masírovat na prsou a vrněl blahem, a hrál si přitom s mýma bradavkama, pak jsem se přesunula dolu, ale zastavil mě a otočil si mě zadečkem k sobě a že mám pokračovat. Prdelka mi od výprasku pořád ještě hořela a já na ní ucítila jeho ruce. Pomalu jsem mu ho honila a hrála si s kuličkama. Když se mu to líbilo, jemně mě hladil po prdelce, když chtěl pauzu, nebo se mu něco nelíbilo, tak mě plácnul.
Jak jsem mu honila naběhlýho ptáka, měla jsem na něj čím dál větší chuť. Opatrně jsem se naklonila a přejela jazykem po žaludu, hned mi přistála na prdelce takový rána, že jsem sebou cukla bolestí. To ne, to není v dohodě, jen rukou! Škoda :-(.
Mojí prdelku měl téměř u hlavy a já na lasturce cítila jeho dech. Pomalu mi jí roztahoval, nedotýkal se jí jen do ní jemně foukal, bylo to k zbláznění, cítila jsem, jak ze mě odkapává šťáva. Jak já chtěla, aby mi jí projel, dotknul se poštěváčku, strčil prst dovnitř, cokoli co by mě ukojilo, ale nic.
Když už to na Petra šlo, jen řekl už nepřestávej, krásně mu pulzoval, vzdychal mi u toho do roztažený kundičky a já to nevydržela a udělala se zároveň s ním. Měla jsem postříkaný obličej, Petr měl na bradě mojí vyteklou šťávičku, když jsme se na sebe podívali tak jsme se oba pustili do smíchu.
Druhý den ráno mi napsala Eva, že jí Lukáš řekl, co se mezi námi stalo na dovolené. Zaskočilo mě to, mělo to zůstat mezi námi a on to vyslepičí, ach jo. Nevěděla jsem co napsat, byla jsem na sebe strašně naštvaná. Bála jsem se jí jen tak zavolat a omluvit se.
Napsala jsem Petrovi, že nutně potřebuji, aby se dnes zastavil. Odpověď přišla obratem, že přeci mám ještě bolavou prdelku, copak bych si přála, ale že když to potřebuji, tak se zastaví, ale až k večeru.
Kolem sedmé Petr zvoní u dveří, rychle mu běžím otevřít a vysvětluji mu co se stalo a co bych si přála. Chci abys mě pořádně nařezal a pošlu Evě fotku mojí prdelky s omluvou. Dvakrát jsem ho k tomu vybízet nemusela. Svlékni se a přehni se přes gauč. Petr si prohlíží mojí prdelku, ještě je pruhovaná ze včerejší akce. Začínám brečet už před výpraskem, to Petra trochu rozhodí a ptá se znovu jestli to opravdu chci. Prdelku máš pruhovanou, stačí ti vyfotit jí tak jak je, je na ní vidět co focení předcházelo. Nemáš jí ještě uzdravenou, bude to opravdu hodně bolet. Nebrečím bolestí, ale proto jaká jsme kráva a co jsem udělala. Tohle je málo, musí to být pořádně.
Dobrá, nejprve ti tedy plácačkou zbarvím prdelku a pak rákoskou nasekám jelita, to by se na fotce mohlo hezky vyjímat. Petr bere plácačku a začíná s vyplácením, bolí to víc než jindy, ale držím a ani se nehnu. Po 10 ranách mě vždy nechává odpočinout a prohlíží si své dílo. Když už je prdelka celá rudá, bere si rákosku, zatají se mi dech, už teď to pálí jako čert, nevím, jestli to vydržím.
Petr se ujišťuje, že má pokračovat. Se slzami v očích špitnu „ano prosím“. Švihne rákoskou ve vzduchu a už dopadá první rána, štípe to, při každé ráně se neudržím a vyjeknu. Dostala jsem 10 ran, pěkně vyrovnaných vedle sebe. To už stačí, víc ti dnes nedám. Takhle je to akorát. Během chvilky se mi jelita nalili a při pohledu do zrcadla jsem se až lekla.
Ještě než odejdeš, tak mi prosím udělej pár fotek mojí prdelky. Rozloučíme se, dám mu pusu jako poděkování a já jdu psát. Evičko, moc se omlouvám za vše, co jsem provedla, trest jsem si vybrala sama, snad to pochopíš, přikládám fotku a posílám.
Neuběhlo ani pár vteřin a je tu odpověď, Klárko, co jsi to proboha provedla, to muselo strašně bolet, jedu hned k tobě.
Když Eva dorazila, padli jsme si do náručí a obě brečeli. U kávy jsme si vše vyjasnili, omluvila jsme se a slíbila, že se to už nikdy nestane. V tom Eva vstala a řekla ukaž mi to. Zvedla jsem sukni, stáhla kalhotky a ukázala jí výsledek dnešního trestu. Lehni si, namažu ti to krémem, ať se ti to rychleji zahojí. Lehám si na gauč a Evička začíná roztírat krém po zadku, pomalu přejíždí nateklá jelita, najednou se zastaví. Výprask mě vždycky lákal, ale nikdy jsem se k tomu neodvážila, musí to strašně bolet.
Hladí mi nasekanou prdelku a je vidět, že jí to vzrušuje, pomalu roztahuju nohy, aby vykoukla i moje skulinka a náhle jí prstíky sklouznou níž. Nebráním se a tak si dodává odvahy a ptá se „můžu ?“. nevím co říct, tak jen zavrním.
Stahuje si tričko, nevěřícně na ní koukám a ona si mou zmatenost evidentně užívá. Nemůžu si pomoct, vzrušuje mě, když vidím tu tvojí prdelku. Začíná mi prstama pomalu projíždět štěrbinku, ta okamžitě reaguje a už zase teču. Každou chvilku vyjeknu, když se dotkne zadku, ale to jí ještě víc rozpálí. Odkládá si všechno co má a najednou tu přede mnou stojí nahá a říká - chci se s tebou pomilovat. Jsem vzrušená, rudá a zmatená, ale říkám si s Evičkou nikoho nepodvádím a alespoň odčiním, co jsem udělala a poznám něco nové. Nechávám se vést a prožíváme úžasné milování, jaké s mužem ani prožít nejde.
O půlnoci obě usínáme vysílené a ukojené. Ráno se mi u snídaně Evička přiznává, že s Lukášem už to stejně není ono a nevidí v tom budoucnost, takže jí to vlastně ani tak moc nevadilo a že už dlouho toužila to vyzkoušet s holkou, jen se nikdy neodhodlala.
Ještě, že mám před sebou volný víkend, neumím si představit, že bych seděla v kanceláři na židli, do pondělí se to snad zlepší. Za posledních 14 dní jsem prožila tolik nových vzrušení, že se z toho musím vzpamatovat a vyjasnit si, co vlastně chci dál.
Vaše Klárka

Podobné povídky