Život - Finále

Necítil jsem žádnou zášť ani žádné pohoršení nebo obviňování. Chtěla si prostě užít s nějakým z milionářů nebo s někým z jejich ochranky. A ta žena z hotelu skvěle posloužila na to uvolnění. Ani nevím, jak se jmenovala. Anička mi nepatřila a já nepatřil jí. V tu dobu ještě ne. Proč ještě?
S Aničkou jsme vylezli už několikátý vrchol Švýcarských Alp. Ten výhled je vždy naprosto fascinující. Kolem dokola jen hory a skály. A jen my dva.
Když jsme zdolali první vrchol, jen tak jsme si příjemně unaveni a povzbuzeni tím výkonem sedli, opřeli se o sebe, objali se a bez slova sledovali, jak se hory pod námi schovávají do mraků a zase vykukují, jakoby hrály nějakou hru.
„Jsem moc ráda, že jsme tady spolu.“ Řekla tiše Anička a přitiskla se ke mně ještě více.
„Ja také.“
„Nerozumíš mi…“ podívala se na mě. „Jsem moc ráda, že tě tu mám.“ Překrásně se usmála, pohladila mě po tváři a políbila.
Líbali jsme se několik desítek minut, možná i hodinu. Jen tak! Až když nám slunce začalo svítit do očí a my poznali, že za pár hodin bude už tma. Zvedli jsme se a vrátili se zpátky k autu.
Anička ráda cestovala jen tak v autě. Spali jsme přitulení celou noc. „Dočkáš se.“ Zašeptala mi, když jsem ji pod dekou hladil po nahém těle.
„Zlobíš mě!“
Upřímně se zasmála. „Já vím!“
Náš další vrchol na nás čekal. Připravili jsme si batohy, zabalili vše potřebné, nazuli pohorky a vyrazili na cestu. Na vrchol by to mělo být asi 4 hodiny cesty stále do kopce. Naštěstí je po cestě jedno ledovcové jezero. Voda v něm byla hrozně studená, ale Anička trvala na tom, že si chce zaplavat. Proč také ne? Je to jezero v horách! O dobrodružství postaráno.
Odhodili jsme batohy, narovnali záda a než jsem se nadál, Anička už byla nahá a křičela s husí kuží na těle. „Ááá, to je studené!!“ Třásla se zimou a mezi tím se smála. O okamžik později tam prostě skočila. Přirozeně se mi tam vůbec nechtělo. Vůbec mě nelákala smrt ledem, ale tím, že jsem myslel, že by to mohlo jít, jsme si dost naběhl. Boty už jsem měl sundané, a kalhoty také. Já blbec!. Na mé protesty se Anička neohlížela a zatáhla mě za sebou.
Tričko i spodky se okamžitě nasákly ledovou vodou a já Aničku nenáviděl! Přesto jsme se oba smáli.
Takové svlažení je příjemné, ale jen na krátký okamžik. Jen o několik sekund později jsme oba vylezli z vody. Anička si lehla do trávy a čekala až na sluníčku uschne. Já ze sebe stahal mokré oblečení a lehl si vedle. Drkotali jsme zuby, ale bylo to moc fajn. Po chvilce jsme oba uschli. Anička si na mě vlezla a začala mě líbat. „Mám tě ráda.“ Její teplo bylo tak příjemné a mě to okamžitě nastartovalo. „Nene! Ještě ne!“ smála se, a pak mi zašeptala do ucha. „Chci tě, až vylezeme tu horu.“ Načež mě vášnivě políbila. Proč jen tak skvěle líbá?
Za další hodinu jsme byli na vrcholu hory. Anička roztáhla ruce a hlasitě zakřičela. Sledoval jsem ji a uvědomil si, že jsem se zamiloval.
Otočila se s pyšným úsměvem. Nechala batoh spadnou ze zad, já udělal to samé.
Přistoupila ke mně, chytla se kolem mého krku. Instinktivně jsem ji chytl za pas a prsty druhé ruky se propletly s prsty jejími. Tančili jsme asi 5 minut, líbali se a mazlili. První to odneslo mé tričko, když mi ho stáhla přes hlavu a zahodila někam do kamení. Prsty přejela po mém těle, přitulila se a tančili jsme dál. Další na řadě byla ona, jenže si triko sundat nenechala. Poodstrčila mě a věnovala velkou snahu tomu, abych se díval na každý její pohyb. Svlékala se velmi pomalu. Už jsem ji nahou viděl, ale teď… Jako bych nikdy žádnou ženu neviděl. Zcela si mě získala. Každý kousek její kůže. Od podbřišku, bříška, prsíček až ke krku. Vše mi ukazovala tak pomalu! Odhodila svršek někam pryč, pohladila se po krku, přes prsíčka, bříško až k bokům. Otočila se, vyšpulila na mě zadeček a stejně pomalu si stahovala šortky. To už jsem nevydržel a přistoupil k ní, jen abych si za ni klekl a hladil ji. Líbal ji a poslouchal, jak zhluboka dýchá. Otočila se ke mně, sedla si na můj klín a znovu jsme se dlouho líbali. S ní mě žádný polibek, jakkoliv byl dlouhý, nikdy nepřestal bavit. Tiskl jsem její záda, její boky, hrál si s jejím tělem a ona dělala to samé. Když jsem si lehl na záda. Rozepla mi kalhoty, stáhla je ke kolenům a začala si hrát s ním. Hlavu jsem měl otočenou do strany a sledoval hory. Jsme na jednom z nejvyšších vrcholů Švýcarska a Anička! mě tady kouří!
Sténala při tom a mě se její hlas tak líbí! Hlavně když je tlumený plnou pusou. Nikdy jsem ho neměl tvrdšího, nikdy jsem nebyl tak klidný, nikdy jsem nebyl šťastnější, než když si na mě nasedla ona. Nohy dala za mé záda, držela si mě u prsíček, sténala do uší a pohybovala boky. Drápky jsem ji zaryl do zad. Držela mě za vlasy. Byly jsme tam jen my!
Vůbec netuším, jak dlouho jsme se k sobě tiskli, jak dlouho se milovali, ale zpět k autu jsme docházeli s čelovkami. S Aničkou jsme vylezli několik dalších hor a na každém vrcholu, jsme se pomilovali. Na každém! Když tam byli další turisté, počkali jsme, až odejdou. Když přišli další, našli jsme si místečko alespoň na rychlovku, když ani to nešlo, zlobili jsme se „na tajňačku“ rukama.
Anička je dívka, která si mě získala. Na mé narozeniny má prý připraveno něco extra, něco, co jsme kdysi dávno propásli. No, zajímalo by mě, co to asi je.

Povídky jsou i nejsou dle skutečnosti. Značná část ano, něco je dokořeněné a něco vymyšlené. Měly popisovat pocity i postupné „dospívání“. I tak doufám, že bavily.
A jaká dobrodružství jste zažili Vy?