Drahocenný obraz

31.7.2020 Autor: Jan9421 5 komentářů

Tisíc dní a tisíc nocí jsem sledoval ten drahocenný obraz, který jsem zdědil po svém strýci, Lordu Ashleyovi. Moje rodina říkala, že lord Ashley byl blázen, posedlý nějakou fantasmagorickou vizí, že ten obraz je živý a ta dívka na něm, nějaká markýza ze sedmnáctého století, kterou už sto padesát let žerou červi v rodinné hrobce, se za temných nocí probouzí k životu a vystupuje z rámu ven, aby hledala svoji ztracenou lásku, ale ta je prý již mrtva, a tak markýza bloudí komnatami všech panství, co kdy navštívila a hledá ji. Můj strýc jí prý miloval tak vroucně, že v místnosti kde visel její obraz i spal a říká se, že kvůli tomu obrazu nalezl i smrt, protože jej jednou ráno, když neodpovídal komorníkovi, a když museli vylomit dveře jej našli ho na podlaze jak chroptí, tak doktor mohl už jen konstatovat, že strýc prodělal silný infarkt a do několika dní jsme vypravili chudákovi pohřeb. Byl jsem ještě dítě, ale slyšel jsem od tety Abigail, že prý strýc když ho našli byl nahý jak nemluvně a měl v očích takový divný užaslý výraz. Já jsem našel obraz za starým haraburdím na půdě našeho sídla v sedmnácti letech a odnesl jsem si jej do svého pokoje, kde jsem ji pověsil na zeď naproti své posteli a konečně si mohl prohlédnout. Byla to překrásná dívka s kaštanově hnědými vlasy, které se v kaskádách snášely na ramena oděná v modrých šatech s namodralými krajkami. Rubínově rudé rty byly to nejsytější, co jsem kdy spatřil a v jejích očích by se mohl rozpít celý svět, kdyby jen trochu chtěl.

Bylo jí asi dvacet let, měla urozený postoj a zadumaný výraz, který ji dodával takový zvláštní nádech něčeho, co vzrušuje i mrazí zároveň. Koukal jsem na ní i toho večera, kdy se to stalo. Ležel jsem v posteli, za oknem zuřila vichřice a i přes zavřená okna vítr profukoval do místnosti, takže plameny svíček tančily na stěnách prapodivné figury jako živé a stíny spolu se světlem vykouzlily markýze ten nejkrásnější úsměv, který jsem do té doby znal. Přistihl jsem se, že na ni myslím jako na živou dívku, na její ňadra, její kůži a na to, jaké by to bylo, kdyby se svlékla a lehla si vedle mne. Jak asi vypadá nahá, její ruce a klín? Ležel jsem na zádech a jasně jsem cítil, jak mě ta představa začíná vzrušovat. Pomalu jsem sunul ruce po svém těle níž a níž, až jsem se dotknul přirození, které pulsovalo horkou krví, naběhlé a zduřelé až k bolesti a já je začal hladit, nahoru a dolů, pořád rychleji a rychleji, až tu náhle rudý blesk osvítil komnatu, obraz se pohnul a a dívka z něj vystoupila. Co to děláš, hlupáčku, zeptala se a já místo abych se styděl, že mne takto vidí, ještě víc odkryl deku, aby jí neuniklo nic z toho, co se pod ní děje a ona si mne prohlédla a jedním pohybem si sundala ty modré šaty a stála přede mnou tak, jak ji pánbůh stvořil. Překrásné křivky mladého těla, mladá, pevná prsa, boky a trojúhelník hnědých chloupků, o kterém jsem tolikrát snil, když jsem usínal, i když jsem se ráno budil. Počkej, pomůžu ti, pokračovala a vzala můj penis do svých rukou a začala si s ním hrát, mazlivě a jemně mi přetahovala kůžičku a hrála si mými kuličkami, které jí jezdily v ruce jako dva míčky. Pak jsem jí otočil na záda a daroval jí to, co ona darovala mě. Lízal jsem jí na poštěváčku a pak níž a pořád hlouběji a hlouběji, až kam můj jazyk dosáhnul, než jsem se přesunul o dírku níž a začal ji jemně roztahovat špičkou jazyka, nepřestávaje přitom hladit její prsa. Když jsem měl pocit, že je dostatečně vzrušená, nasadil jsem špičku žaludu na její uvolněný vchod a zatlačil, aby pronikl do jejího těla. Prohnula se jako luk a zasténala. Cítil jsem, jak mi krev buší ve spáncích a kapky potu mi skapávají po čele a snad pomalu se zasyčením se odpařují na jejím horkém těle. Ležela pode mnou a já cítil, jak mi přejíždí rukou po páteři a chytá mne zezadu mezi nohama za varlata a jemně je tiskne a mne.

Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy prožil a věděl jsem že nechci, aby to někdy skončilo a že až do skonání světů s ní chci být propojen tím nejkrásnějším spojením, jakého je člověk za dobu své existence schopen. Sál jsem její bradavky a hnětl její prsa, mazlil se s jejím zadečkem a ve chvílích nejvyšší extáze jsem jí surově držel za vlasy a násilně tisknul majetnicky k sobě, aby mi nemohla utéci dokud nedokončím to, co jsem začal. Vzdychala a nechala se držet tak pevně, že se nemohla ani pohnout. Jen občas jí unikl nějaký výkřik rozkoše. Tak jsme se milovali tolikrát za sebou, než jsem veškeré své sperma vystříkal do jejího klína. Ani nevím, jestli jsem usnul nebo omdlel vysílením, ale když jsem se ráno probudil, byl jsem sám nahý na posteli a ona se na mne dívala z obrazu a jsem si jistý, že se usmívala víc než včera, když jsem šel spát. Neměl jsem na ní žádnou památku. Nic, co by mi ji kromě vzpomínek mohlo připomenout. Když mi to už začínalo být líto všimnul jsem si, že mám kolem kotníku přivázaný kousek krajky, tenký a namodralý, snad od těch šatů...

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Krásné, díky
Moc hezky napsáno *18**24*
Líbí se mi barvité popisy. Tajemný příběh s nádechem ponura, cítím Damoklův meč.
Dívka v modrém jinak.. Zajímavé :D