Vedlejší účinky / První noc

23.11.2020 Ovocny.Bonbon

Pracuji jako sekretářka ve velké firmě. Od dětství mám však problémy se spánkem. Mívám noční děsy, po kterých potom často nemohu spát. Můj špatný spánek se odráží v mém pracovním výkonu. Několikrát se mi už stalo ,že jsem v práci málem usnula.
Nedávno jsem narazila na kliniku která testuje nový lék na spaní. Hledají někoho kdo trpí často náměsíčností , nočními děsy či nespavostí. Přihlásila jsem se jako dobrovolník na testování a oni mě přijali.

Poté co jsem vyplnila tuny dotazníků , podstoupila hromady vyšetření, jsem podepsala papír o tom, že jsem si vědoma rizik spojených s testováním. Poté mi bylo sděleno, že následující den mi bude podán Somnaprex ,což je nový lék na spaní. Měl by lidem jako jsem já, zajistit normální klidný spánek. Poté bych měla strávit tři noci zde, na klinice kde mě budou během spánku pozorovat.

Druhý den večer jsem se navečeřela, sbalila potřebné věci a odjíždím přespat pod odborný dohled.
Po příjezdu zamknu vůz na parkovišti , beru si svou tašku a vyrážím.
U vchodu do kliniky stál pohledný muž a něco psal do mobilu. V ruce držel tašku podobně jako já.
Když jsem šla okolo něj¨, nedávala jsem pozor a nechtěně do něj vrazila tak ,až mu vypadl mobil na chodník.
Začali jsme se vzájemně omlouvat.
„Moc se omlouvám já nechtěla.“ Sbírám jeho mobil ze země a podávám mu ho do ruky.
„Neee to nic. Neměl jsem tu stát tak pitomě uprostřed dveří.“ Odpoví mi se sympatickým úsměvem.
Na pár vteřin se vzájemně zadíváme do očí. Z těch jeho lze snadno vyčíst ,že ta srážka mu nebyla vůbec nepříjemná.
Poděkuje mi, když si ode mě bere svůj mobil. Rozloučíme se a odcházím směrem dovnitř , když v tom na mě onen muž křikne otázku.
„Nejste tu náhodou také na ten výzkum? Kvůli spánku?“
Otočím se a odpovím. „Náhodou jsem.“
„Tak to budeme nejspíš spát spolu.... tedy... na jednom patře :)“ Odpoví mi ten fešák s rošťáckým úsměvem.“
„V tom případě vám přeji dobrou noc.“ Odpovím já jemu a pokračuji dál na schody, které pomalu vyšlapávám
do 2 patra. Během toho v duchu hodnotím toho muže.
Ano je hezký.. Starší než já ale ne o moc. Vypadá tak na 30 a má vymakanou postavu , určitě sportovec , velice sympatický.

Konečně jsem na místě. Hlásím se na příjem. Zdravotní sestra si bere mé papíry a v rychlosti je prolítne očima.
„Jo aha. Vy jste tu na ten test Somnaprexu. Tak pojďte , ukáži vám váš pokoj.“ Řekne a vydá se chodbou.
Následuji jí do v celku hezkého pokoje. Je tu TV a malá koupelna se záchodem. Postel vypadá pohodlně a povlečení voní po čerstvém vyprání. Je tu stůl na kterém je sklenice a také plastový džbán s čajem. V rohu místnosti je u stropu kamera, která je namířena směrem na postel.
„Brzy vás navštíví doktor , zatím se můžete převléknout do nočního.“ Řekla mi sestra a odešla.
Převléknu se. Vzala jsem si noční košilku na ramínkách a přes ní si obleču ještě tenký župan.
Moje košilka má poměrně velký výstřih, tak abych tu neprovokovala doktora, pořádně si župan utáhnu a důkladně se jím zahalím.

Z chodby slyším mužský hlas. Někdo přišel na sesternu. Nenápadně se přiblížím ke dveřím ,pootevřu na malou škvírku a koukám.
Ano je to on. Ten sympaťák do kterého jsem dole drcla. Sestra mu kontroluje papíry a pak ho vede na jeho pokoj. Opatrně přivřu a počkám až projdou okolo. Pak přitisknu ucho na dveře. Slyším jak ten muž říká „Osmička to je mé oblíbené číslo.“ Klapnutí dveří a ticho.
Já jsem na pátém pokoji tak, že nejsme od sebe daleko. Pomyslela jsem si.

Šla jsem si umýt ruce , chvilku se ještě prohlížím před zrcadlem a ladím nedostatky. Chci vypadat dobře i když se chystám spát. Doktor bude určitě fešák, tak ať udělám dobrý dojem. Mou činnost vyruší vyzvánění mého mobilu. „Sakra tady se člověk nemůže ani vyhezkat!“ Zanadávám ,odložím pudrovou houbičku a jdu to zvednout.
Volá mi má máma. Příjmu to a vyslechnu si všechny její obavy. Nelíbí se jí ,že ze sebe dělám pokusného králíka atd. atd..... Náhle se ozve zaťukání na dveře, vchází doktor. „Mami musím končit pa.“ Řeknu a vytípnu mobil.

Pan doktor byl starší , brýlatý muž s šedivým plnovousem tak, že jsem své oko opravdu nepopásla.
Za to pán doktor své oko popásl dosti. Už od dveří se usmíval. „Dobrý den slečno Mašková. Tak jste se přišla k nám vyspinkat?“
„Ano. A jestli mohu poprosit ,tak bez ošklivých nočních můr pane doktore.“
„Nebojte se. Já jsem pán doktor Zbořil a budu na vás dohlížet. A tady to je ten náš zázrak“ Řekl a v ruce zatřásl malým plastovým kalíškem, ve kterém zachrastí malá bílá tabletka.
Kalíšek postavil vedle džbánu s čajem a řekl mi ať prášek zapiji než půjdu spát.
„A slečno kdyby se cokoliv dělo , tady vedle postele máte ovladač. Když ho stisknete tak zavoláte sestru.
Jakýkoliv náznak nevolnosti , třesu , křeče nebo cokoliv co bude vypadat jako vedlejší účinek, musíte ihned hlásit ano?“
„Ano pane doktore. A kdyby něco, tak mě vidíte na kameře ne?“ Ptám se a ukazuji směrem na kameru u stropu.
„Ano kameru zde máme , ale náš personál není jako noční hlídač. Nesedíme a nesledujeme vás v jednom kuse. Tak že kdyby něco, určitě si zazvoňte.“ Řekl pán doktor a chystal se k odchodu.
„A to ani nedostanu žádné čidla na měření?“ Ptám se zklamaně.
„Nebojte se dostanete , až tu budete poslední den. Tak nashle a dobrou noc přeju.“ Odpověděl mi než za sebou zavřel dveře.

Už bylo skoro 10h , za okny tma. Jen světla z projíždějících aut. No co. Jdu to zkusit.
Vyklopím obsah kalíšku do úst a zapiji sklenicí čaje. Tak a už to je. Sundávám župan ,lezu do postele a zhasínám světlo.
Beru si mobil a projíždím vzkazy na FB. Kámošky si dělají srandu, že tu určitě dovádím v noci s doktorem a podobně. Psala jsem jim že jsou blbé , že kdyby ho viděli, tak mi rozhodně nezávidí. O tom hezkém chlapíkovi co leží o dva pokoje dál, jsem se jim raději nezmínila.

Po několika minutách se mi začínají zavírat oči. Usnu ani nevím jak. Náhle sebou škubnu a proberu se...
Na peřině mi svítí mobil. Podívám se a zjišťuji že je teprve 11 hodin. Spala jsem necelou hodinu.
Od této chvíle koukám do stropu a nejde mi oka zamhouřit. Sleduji stíny na stropě, které vytváří světlomety aut projíždějících po nedaleké silnici. Na FB mrtvo ,všichni už spí nebo neodpovídají.
Doma když nemohu spát, tak si vlezu na balkon a jen tak pozoruji noční oblohu.
Když jsem šla po chodbě, všimla jsem si dveří které vedou na balkonovou terasu.
Napadá mě, že bych se tam mohla podívat , snad nebude zamčená.
Vylezu z postele a obléknu si župan. Vklouznu do přezůvek a potichu se vydávám na průzkum chodby.
Pootevřu dveře a vystrčím hlavu. Nikdo nikde, úplný klid.
Vydám se tedy směrem k terase. Vezmu za kliku skleněných dveří a povedlo se. Rychle vyklouznu ven.
Je tu docela tma. Lampa která má balkonovou terasu osvětlovat ,nesvítí a tak se trochu leknu když zjistím, že tu stojí někdo opřený o zábradlí a pozoruje nedaleké noční parkoviště. Náhle se rozsvítí malý žhavý bod ve tmě a postava vydechne kouř.
„Mohu se k vám přidat ?“ Zašeptám tak, abych někoho nevylekala.
Postava se otočí a já poznávám, že je to ten muž z osmičky se kterým se už tak trochu známe.

„Zdravím vás. A copak? Také nemůžete spát?“ Ptá se mě pobaveně.
„Nemohu. Připadám si jako kdybych do sebe nalila 10 kafí.“ Říkám mu a opřu se o zábradlí vedle něj.
„Třeba naše problémy chtějí řešit tak, že už nebudeme muset nikdy spát.“ Řekl a oba jsme se tiše zasmáli.
Potom mi nabídl cigaretu , kterou jsem odmítla. Jsem nekuřačka.
„Víte já jsem náměsíčný tak ,že technicky vzato možná že právě spím a zítra si vás nebudu vůbec pamatovat“
Řekl mi a já nevěděla jestli to brát jako vtip nebo vážnou věc.
„Opravdu? To jako že po nocích ve spánku chodíte po střechách domu za vábením měsíce?“ Zeptám se humorně.
„Ano, něco takového. A jaký je váš důvod, že tu jste?“ Zeptal se mě a prsty cvrkl zbytek cigarety do tmy.
„Noční můry a špatné spaní s tím spojené.“
„Tak že vás pro změnu , honí po nocích zloduch s nabroušenou sekerou?“ Zeptal se humorně pro změnu on.
„Někdy ano. Ale převážně mám špatné sny o ohni. Často se mi zdá, že hoří přímo v mém bytě. Odpovím mu.
„Tak to vás mohu slečno uklidnit, já jsem dobrovolný hasič.“
Zasmála jsem se. A pak mu podala ruku. „Já jsem Tereza.“ „ Já Pavel.“ Odpověděl mi a potřásli jsme si rukou.

Pár minut jsme si ještě povídali , ale zima nás nakonec oba vyhnala zpět do teplé chodby.
Popřáli jsme si dobrou noc a Pavel mi ještě pošeptal.
„Kdybych tě náhodou v noci navštívil a o něco se pokoušel, musíš hlasitě křičet Pavle prober se! Jasny?“
Po pravdě ta představa se mi líbila. Samozřejmě jsem jen mávla rukou a naznačila mu ať už jde.

Po příchodu na pokoj jsem zalezla do postele. Ještě chvilku jsem přemýšlela nad Pavlem a s ním v myšlenkách jsem usnula.
Pomalu se probouzím se zvláštním pocitem. Vidím .že je ještě tma. Cítím vlhko v rozkroku...
Vybavuje se mi sen, který se mi zdál. Nebyla to žádá noční můra.
Naopak byl to erotický sen , ale nebyl o Pavlovi. Byl o mém kolegovi z práce. Je tam nový přišel teprve před měsícem a je o pár let mladší jak já. Od začátku mě zkouší klofnout, ale já mu vzdoruju. Chci někoho staršího.
V tom snu jsme spolu šukali na kancelářském stole a pak se k nám přidal ještě můj šéf, který mi během toho co mě mladší kolega šukal , strčil penis do úst a začal dost tvrdě přirážet.

Nikdy se mi erotický sen nezdál.
Co je ale horší že jsem se probudila totálně nadržená , ale strašně , řekla bych přímo zoufale nadržená.
Připadá mi, že mě dráždí každý pohyb jakkoliv se pohnu, jako by mi peřina dráždila mé bradavky.
Musím si to udělat tady a teď. Pomalu si rukou zajíždím do rozkroku. Pak si uvědomím, že je tu kamera.
Nervózně hledím na místo kde se kamera nachází. Přemýšlím jestli mě někdo může vidět.
Dívá se někdo právě teď? Byla jsem tak strašně nadržená ,že bych teď vojela snad i toho starého doktora...
I myšlenka na to že se teď možná dívá on či sestra na kameru ,mě neskutečně vzrušovala.
Risknu to, je to vlastně dost vzrušující.

Mé prsty se dotknou mé vlhké jeskyňky, sotva si zajedu hlouběji , křečovitě k sobě přirazím stehna a slastně se na posteli kroutím. Krouživým pohybem si dráždím klitoris a stejně se mi dostává méně slasti než požaduji. Jsem tak strašně hladová po orgasmu , chtěla bych se už udělat. Rukou si jezdím v rozkroku stále rychleji. Střídavě si dráždím klitoris ,nebo si prstím mušličku. Jestli se někdo dívá přes kameru, musí se asi hodně divit. Otáčím se na bok a zabořím obličej do polštáře. Konečně mohu sténat , polštář vše tlumí.
Jednou rukou si mačkám prsa a druhou si to dělám. Ještě pár pohybů, už skoro jsem ale ne. Nedaří se mi udělat.

Vztekle se vyhrabu z postele a zamířím do koupelny. Je tu sprchový kout. V tom vzrušení jsem si zapomněla sundat mojí noční košilku. Vlezu do sprcháče , v rychlosti odšroubuji sprchovou hlavici tak, abych měla pouze hadici. Rozkročím se a pustím vodu. Palcem vyrobím dráždivý proud vody, který si nasměruji do své kundičky. Bože to je ono. Tahle vodní masáž je naprostá extáze.... Kam se hrabou prsty , penisy , vibrátory... no počkat... vibrátory ne. Jednou rukou se musím opřít o stěnu z toho jak se mi slastí podlamují kolena. Cítím že se to blíží... Do teď jsem v sobě zvukové projevy držela ale v momentě kdy se udělám , něco jako sebeovládání přestává fungovat. Ano vodní proud mi vydráždil kundičku natolik, že jsem se konečně udělala.
Několik skoro až bolestných výkřiků ve sprchovém koutu a sesunula jsem se pomalu do tekoucí vody na podlahových dlaždičkách. Celá jsem se třásla... Musela jsem to vydýchat.

Výborně... vlasy mokré , košilka mokrá.... Košilku hodím na topení a obleču si župan.
Bože co to se mnou bylo? Ptám se sama sebe, když si ručníkem suším vlasy. Dívám se mobil 4:30 ráno.
Začínám se dost stydět... přemyslím, že to mé dovádění bude asi vidět na kamerovém záznamu.
Bože to je ostuda... plácnu se dlani do čela a říkám si, jestli sem mám vůbec zítra chodit.

Usuším se a obleču . Mám ještě čas. V 5:30 by měl přijít doktor a trochu mě vyzpovídat. A pak pojedu normálně do práce. Chvilku mi bylo fajn jen že po páté hodině, se se mnou znova něco děje.
Opět začínám mít pocit samovolného vzrušení. Jen že za čtvrt hodiny tu bude doktor a ve mě narůstá potřeba sexu. Doufajíc že to přejde si sedám na postel a čekám.... Po 10min už mám pocit, že bych si do rozkroku nechala vjet i rychlík.
Popadnu mobil a v seznamu si najdu Romana. To je ten mladý chlapec od nás z práce o kterém se mi zdálo.
Vytočím číslo. Dlouho to vyzvání, ale nakonec to vezme a ozve rozespalé kňourání „Terez co je? Já ještě spím.“
„Ahoj. Hele prosím tě mohl by jsi pro mě přijet na kliniku? Že by jsi mě odvezl do práce. Mám něco s autem víš... moc prosím a přijeď prosím tě dřív ,třeba o 30min.“
Roman nechápal proč, ale řekl že tedy přijede.

Ozvalo se zaťukání a vešel doktor Zbořil. „Dobré ráno. Tak jsem se cítíte? Noční běsy nespavost? Nebo nějaké vedlejší účinky?“
Pár vteřin jsem přemýšlela jestli viděl záznam nebo ne a taky o tom jestli mu mám říct o té nepřirozené nadrženosti ,ale strašně jsem se styděla.
„Spala jsem dobře. Je mi fajn. Žádné noční běsy. Nejdřív jsem nemohla spát, ale pak dobré. Probrala jsem se trochu dřív, cítím se ok.“
Pán doktor si to poznamenal a řekl mi, že to zatím vypadá dobře, rozloučil se a odešel.

Rychle jsem si vzala své věci a vystřelila na parkoviště. Nervózně čekám na Romana.
Jsem tak nadržená, že to přechází až ve vztek. Chodím sem a tam , nadávám.
„Kde je ksakru tak dlouho!“
V dálce přijíždí Romanovo auto. Když přijede v rychlosti nastoupím.
„Ahoj. Kam tak spěcháš? Máme přeci dost času.“
Místo odpovědi jsem se na něj vrhla a začala ho líbat. Jak jsem se na něj nečekaně nalepila, opřela jsme se loktem o volat. Auto na parkovišti dlouze troubilo. Když jsem z něj odtrhla rty , oba jsme hluboce dýchali.
Jemu se na kalhotkách zvětšovala boule. „Co to bylo?“ Ptá se mě v údivu.
„Prosímtě Romane neptej se a jeď! Zajeď někam, kde nás nikdo neuvidí.“
Roman to pochopil a hned šlápnul na plyn. Já mu se mu hned za jízdy dobývám do poklopce.
Po chvilce se mi podařilo vyndat mu jeho penis , hned jsem si s ním začala hrát.
Nejdřív jsem mu ho honila a když ztvrdl ještě víc, sehnula jsem se mu do klína ,otevřela pusu a nechala si tam vklouznout celou jeho chloubu.
„Bože teď jsem málem projel na červenou!“ Zakřičel Roman který prudce dupl na brzdy. Trochu jsem se praštila o volant , ale hned jsem se mu zase přisála na penis jako šílená pijavice.
„Terez bože... ach... “ Sténal tam Roman na křižovatce , čekajíc na zelenou“
Roman měl namířeno pod starý železniční most. Je to opuštěné místo na kraji města , kam jezdívají mladí když si chtějí užit trochu soukromí v autě.

Když jsme dorazili na místo, myslela jsem jen na to, že už ho chci mít v sobě. Vylezla jsem ven a položila se na přední kapotu auta. Roztáhla jsem nohy. Pod sukní jsem neměla nic. Rukama se chytám pod koleny a držím si je pokrčené ve vzduchu.
„Dělej , dělěj!“ Křikla jsem na něj, během toho co si ze sebe stahuje kalhoty a neschopně si nasazuje kondom.
Roman si mě hezky přitáhl za boky blíž aby se ke mě dostal. Cítím jak do mě vniká. Má roztoužená kundička přijme jeho penis. Je tak vlhká, že tam není naprosto žádný odpor.
„Prosím honem.... dělej Romane rychlejc!“ Udávám rozkazy během toho jak o mě plesají jeho koule.
Dríží mě za boky a přiráží tak rychle co mu síly stačí. S každým jeho přírazem doslova kňučím slatí.
Je to bláznívá rychlovka na kapotě pod starým rozpadajícím se mostem.
Roman přiráží v neskutečném tempu... Cítím jak se pode mnou kapota lehce prohýbá, teplo z motoru mě však příjemně hřeje do zad. Roman zatne zuby , zavře oči a vydá ze sebe pár těžkých výdechů. Jeho tempo se zpomalilo. Právě se udělal. Hned jsem mu vyndala. „To si děláš srandu? Proč zpomaluješ? Dělej!“
Chudák znovu přidal ,ale už to nebylo ono. Po tom co se udělal, nemá sílu.
Nespokojeně jsem ho dstrčila „Kašli na to a dodělej mě pusou!“
Posunula jsem se dál, aby měl místo kam se opřít.

Roman se položil břichem na kapotu a zabořil mi hlavu do rozkroku. Jednou rukou se držím vozu a druhou ho chytám z hlavu, tisknu mu obličej do mojí rozpálené kundičky. Je šikovnej. Krásně mě tam dole saje , líže a připojil i prsty, slastí se mi kroutí prsty u nohou. Vysokým tónem několikrát zopakuji Jooo , joo, jo, jo, jo, jo! A po tom posledním jo , sebou zaklepu na kapotě jak když do mě někdo pustí elektrický proud. Nádherný orgasmus mě doslova na pár vteřin paralyzoval. Když jsem přišla k sobě , dívám se na betonovou šeď mostu který mám přímo nad hlavou.
„To bylo úžasný“ Okomentoval situaci Roman. Který zahazuje plný kondom na zem.
„Nešetříš přírodu“ Řeknu a zhluboka dýchám.
„Nešetřím přírodu? To je jediný co mi k tomu řekneš? Co třeba jaký jsem byl?“
„Strašně pomalej Romane.... strašně pomalej....“ Odpovídám a pomalu slézám z auta dolů.

Poté nás oba Roman odvezl do práce. Celý den jsem trnula strachy, jestli mě přepadne znovu ten vedlejší účinek. Naštěstí se tak nestalo.
Blížil se večer a já se rozhodla že risknu i dnešní noc na klinice.

Pokračování příště.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Ano. Po dnešní půlnoci ho dám schválit.
Bude pokracovani?
Jakoooo dost dobry. A zase jsem mokra. Chci nášup. :-D
díky, krásné, pokračuj
Všem vám moc děkuji za komentáře. Dnes jsem chtěl začít psát druhý díl ale nevyšlo to. Za to může Frostborn :P
Taky se pridávám...za mě 👍 hezky se to čte
Těším se ba pokračování *24*