Metalová diva 5

Protože si holky vyhrály při rozmazávání spermií, nezbylo mi než se osprchovat. Voda mě příjemně osvěžila a sebou jsem pro jistotu vzal jeden ručník.
„Myslíš, že to teď zvládne?“ uslyšel jsem pochybovačný hlas Niky, když jsem se vracel s lahváčem v jedné a s ručníkem ve druhé ruce.
„Co jestli zvládnu?“ otázal jsem se ve dveřích, aniž bych počkal na Lauřinu odpověď.
„No připravit mi konečně můj dárek,“ zavrněla Laura a smyslně se protáhla v křesle.
„Furt nevím, o co jde, tak jak mám asi vědět, jestli to zvládnu,“ dožíralo mě její tajnůstkaření.
„No když ty budeš mít dárek se mnou, tak já bych taky chtěla mít něco od tebe,“ vysvětlovala mi přehnaně trpělivým tónem jako malému harantovi a zároveň nasadila pohled zvaný psí oči.
„Dítě?“ vyhrknul jsem bezmyšlenkovitě a Niky se hurónsky rozchechtala.
„Ne!“ zpražila nás oba Laura zlým pohledem. „Možná někdy později,“ připustila smířlivěji.
„No teda, z tebe to leze jak z prvničky,“ popíchnul jsem jí a hodil po ní ručník.
„Kdybys mě nechal domluvit, tak bych ti to řekla,“ rozčilovala se.
„Já že tě nenechám domluvit?“
„Jó, ty! Furt mi skáčeš do řeči.“
„Ok, ok. Už mlčím a jsem jedno velikanánský ucho,“ kapituloval jsem a usadil se na pohovku. Bez ostychu jsem povytáhnul přimáčknuté koule, za což mě odměnila Niky odesláním vzdušného polibku. Následně párkrát vyzývavě jazykem vyboulila tvář jako při kouření. Seděla nahá v křesle s nohama skrčenýma pod sebou a dlouhé havraní vlasy jí zakrývaly kozičky jako závoj. Přesto jedna bradavka zvědavě vykukovala mezi černými prameny jako kámen v řece. Radši jsem si pořádně loknul z flašky, abych odpoutal pozornost.
„Chtěla bych, aby mi Nikča udělala odlitek tvýho ptáka,“ vyslovila Laura konečně svoje přání.
Málem jsem se zadusil pivem. Poprskal jsem stolek před sebou a chrchlal jako starý tuberák. „Proč?“ zasípal jsem pálícím hrdlem, když jsem trošku popadl dech.
„Co proč?“ dostalo se mi otázky místo odpovědi.
„Proč chceš mít moje péro?“
„Proč asi? Na co se asi používá umělák?“
„Nepřijde ti to ujetý?“ kroutil jsem hlavou.
„Co je na tom ujetýho? Mám dva robertky, ty ti nevadí. A když chci mít tvoje péro, tak jsem najednou úchylná?“ vyjela po mně ostře.
Její nálady už jsem znal natolik dobře, že jsem poznal, že pokud budu tlačit na pilu, může báječně rozjetý večer skončit buď hysterickým pláčem, nebo naopak divokým výbuchem vzteku.
„To ne, jen mě to překvapilo. Jak to teda provedeme?“ přeskočil jsem pohledem k Niky. Ta neřestná mrška si nestydatě hladila rukou podbřišek a přimhouřenýma očima mě pozorovala jako kočka myš. „Nic o odlívání ptáků totiž nevím,“ vrátil jsem se radši pohledem k Lauře. „Jako malí kluci jsme dělali jen stopy zvířat ze sádry.“
„Doba pokročila, skautíku,“ ožila Niky. Ladně vstala, otočila se ke mně zády a ohnula pro batůžek, aniž pokrčila nohy. V mezeře mezi stehny na mě vykoukla lákavě vyšpulená kundička. Niky se jakoby nic narovnala a přehodila si vlasy na záda. Z kapsičky batůžku vylovila dvě gumičky a stáhla s nimi na dvou místech vlasy do ohonu. Při sledování vrtící se prdelky mi zacukalo v péru.
„Asi to půjde!“ ozvala se Laura.
„Co půjde?“ otočil jsem se k ní nechápavě.
„Já to viděla, jak ti houplo, když si na ní čučel,“ usmála se škodolibě.
Neměl jsem žádný argument proti, tak jsem radši mlčel a bez kuckání se konečně napil piva. Niky se dál věnovala batohu, který musel popírat veškeré fyzikální zákony. Podle toho, co z něho pokaždé dokázala vyndat, musel být uvnitř větší prostor, než se z venku zdálo. Tentokrát položila na stolek krabici s všeříkajícími obrázky a vybalila z ní několik zatavených pytlíků, srolovanou fólii a plno dalších propriet.
Požádala Lauru, aby donesla vlažnou vodu a sama se věnovala vyrobení tubusu z folie, který osadila na jednom konci gumovou blánou s otvorem.
„Tady to je,“ položila na stolek Laura konvici s vodou. „No co je?“ obrátila se na mě.
„Jak co je?“
„Něco si s ním udělej. Nebo si snad myslíš, že chci odlitek takhle malýho?“ ukázala prstem na můj ocas.
„Třeba by se mi hodila výpomoc,“ opřel jsem se pohodlně o opěradlo a drze vyčkával.
„Tak dobrá,“ rezignovala a uchopila ptáčka do ruky.
Bez nějaké smyslnosti ho hnětla prsty a natahovala. Honění tentokrát sloužilo k jinému cíli, než ke vzájemnému uspokojení. Postupně jsem začal tuhnout na potřebné parametry a naplňovat tak její představu. Po dosažené patřičné tvrdosti přenechala místo Niky, která na úd navlékla vyrobený tubus. Otvor v gumě byl menší, než průměr ocasu a posloužil zároveň jako škrtítko.
„To bude dobrý,“ pochválila si výrobek. „Máš ho celkem rovnej, tak by neměl být problém, aby ses nedotýkal stěn,“ poučila mě a chystala se rozmíchat obsah jednoho ze sáčků v připravené misce s vodou.
„Počkat! To jako bude bez koulí?“ zarazila jí Laura.
„Jo, jinak neodleješ formu,“ přitakala Niky.
„No jo, ale já myslela, že bude komplet. Že ho bude za co pořádně chytit,“ protáhla zklamaně.
„Třeba bys mi je mohla ufiknout a pak si je k tomu přilepit,“ zkusil jsem zažertovat. Rázem mi zatrnulo v zádech, když se na mě podívala takovým hloubavým pohledem, ze kterého se dalo vyčíst, že můj návrh opravdu zvažuje.
„To ne, živý komplet nechám zatím pohromadě,“ zavrhla amputaci šourku a mě se vážně ulevilo.
„No viděla jsem už i sadu na koule, tak to zkusím upravit,“ přemýšlela Niky nahlas a hned se vrhla na úpravu.
Sám jsem jako kluk trošku modelařil a lepil papírové modely z ábíčka, takže jsem mohl posoudit, že Niky je všeuměl. Po skvělém kreslení a focení nyní odhalila i zručné ruce a bystrou mysl. S pomocí lepidla, samolepící pásky a plastové misky pomalu předělávala původní tubus.
Mezitím už jsem samozřejmě ztrácel erekci. Po celou dobu úprav jsem snaživě asistoval pracující Niky a přitom jí nenechavě osahával na zadku. Sem tam jsem se o něj otřel polotuhým ptákem nebo kradmo zabloudil prsty mezi stehna. Bylo vzrušující dotýkat se jiné holky v přítomnosti Laury. Nebyl jsem však až tak nenápadný, jak jsem si bláhově myslel, což mi dala Laura najevo udiveným pohledem a pozdviženým obočím.
„No co, jen se udržuju v pohotovosti,“ bránil jsem se. Jako kdyby zapomněla, co se odehrávalo před chvílí a na čem zrovna pracujeme. Už zase si na mně dělala majetnický nárok.
„No, snad to vyjde. Tohle nepůjde jen tak nasadit, budeš ho tam muset zasunout jak do maminy,“ zasmála se Niky. „Budeme mít ale jen jeden pokus, protože musím rozdělat najednou i to náhradní balení prášku na formu. A asi bude lepší udělat to v koupelně, jinak něco zasviníme,“ rozhodla zkušeně.
Vyzkoušel jsem si nanečisto, jak asi bude forma pasovat a ještě jí lehce upravil. Poté už jen zbývalo, aby Laura znovu pomohla vytvrdit povadlíka, což se neobešlo bez vzájemného špičkování a osočování z neochoty spolupracovat. Poslední zkouška na tvrdém a potom rychlá akce s rozmícháním, naplněním formy a zásunem. Neustálé rušivé kibicování, abych se hlavně nedotýkal stěn formy, naštěstí Laura vynahradila tím, jak se mi tiskla kozami na záda a třela břichem o zadek.
Jak známo, těleso ponořené do kapaliny, kapalinu vytlačí, takže z formičky se ten sajrajt roztekl po stehnech a kapal na dlažbu v koupelně. Laura mi do něho nekompromisně přitiskla i koule, aby byl otisk dokonalý. Naštěstí po pár minutkách bylo hotovo. Až na lehké zatahání chlupů na koulích jsem lehce vyklouzl ven, z čehož jsem měl předtím docela obavu. Holky zmizely s formou v kuchyni a já opláchnul už zase uvadajícího hlavního aktéra. Niky mezitím rozmíchala obsah dalšího sáčku a přelila růžovou hmotu do vyrobené formy. K mému překvapení do toho ještě natlačila i hubený vibrátorek, kterého jsem si předtím nevšimnul.
„Tak, a teď už jenom počkat do zítra, než to pořádně vytuhne a můžeš ho vyzkoušet,“ oznámila Niky spokojeně. „Hlavně opatrně, ať nepoškodíš formu, až ho budeš vyndavat.“
„Žádnej strach, budu vopatrná jak s babiččiným porcelánem,“ ubezpečila jí Laura.
„Proč se nemá poškodit forma?“ zajímalo mě.
„Cena za výrobu,“ odpověděla Laura bez vysvětlení a fascinovaně obhlížela formu.
„Jaká cena?“ vyzvídal jsem dál, i když jsem tušil, kam vítr fouká.
„Je to cena za to, co budu malovat jako dárek pro tebe od Laury,“ vysvětlila Nikča.
„Ty chceš mít taky moje péro?“
„Hele, každej sbírá to, co se mu líbí. Někdo známky, jinej angličáky a já kopie ptáků, s kterýma jsem píchala,“ uzemnila mě.
„Aha, radši se nebudu ptát, jak velkou máš sbírku. Když už jsem u obchodních věcí, co budu dlužnej já za výrobu tohohle?“ ukázal jsem prstem na stojící formu na stole.
„Pořádný zážitek, abych měla na co vzpomínat, až si budu hrát s tvojí kopií,“ zavrkala roztouženým hlasem a těsně se ke mně přivinula. „A než na to dojde, tak si můžeme právě zkrátit čekání s originálem.“
„To by šlo, celou dobu jsem tu postával zbytečně,“ souhlasil jsem nadšeně.
„Snad tě moc neubylo, chudáčku,“ žvatlala Laura.
Klečela přede mnou a já nevěděl, jestli to říká mě nebo vláčnému kamarádovi. Niky nezůstala pozadu a připojila se k ní. Společně velmi rychle dostaly péro na maximální hodnoty. Střídavě mě kouřily, lízaly nebo si pohrávaly s varlaty. Každá vcucla jednu kouli a tahaly mě za pytel. Občas se políbily a furt se hihňaly jak dvě puberťačky. Po chvíli se zase společně přisály na ohon a synchronizovaně po něm klouzaly. Držel jsem je za hlavy a projížděl ptákem mezi vlhkými rty. Na klouzajícím údu jsem cítil jejich kmitající jazyky, a když některá na okamžik polkla tmavý žalud, ocital jsem se v extázi.
Neskutečné orální blaho jsem ale přece jen vyměnil za zasunutí do nadržené prciny. Vybral jsem si Nikču a opřel jí o stůl. Sotva jsem poprvé zhurta přirazil, zarazil mě Lauřin křik.
„Stát! Přestaň!“ hulákala a já zůstal napůl zasunutý uprostřed pohybu. Než jsem se stihnul na ní obořit, co zase vyšiluje, popadla kolébající se formu a jako svátost jí přesunula na kuchyňskou linku. „Ještě by se mi to rozbilo, vy divoši.“
Ulevilo se mi, že neblbne kvůli Niky a znovu rozhýbal pánev. Rozhoupané koule mi pleskaly o vyšpulenou kundičku a rukama jsem pevně objímal úzké boky. Niky, s hlavou skloněnou dolů, pevně svírala okraje stolu a pohazovala zadkem. Laura nelenila a posadila se na stůl. Přisunula se klínem blíž k Nikče, aby se jí mohla nabídnout. Zatáhl jsem za černý ohon vlasů a donutil Niky přizvednout hlavu. Sotva před sebou uviděla rozevřený klín, hned do něj zabořila tvář. Bušil jsem do vystrčeného zadku, až to hlasitě pleskalo. Rukama jsem se natáhl ke kozičkám a mezi prsty žmoulal bradavky. Vždycky, když jsem prudce přirazil, lízaná Laura zasténala, protože jí Niky obličejem narazila do poštěváčku.
Pojednou se Niky vysmekla z mého objetí a uvolněné místo přenechala Lauře. Přitáhnul jsem si jí blíž a ona mi zaklesla nohy na ramena. Hladce jsem pronikl do připravené kundičky, chytil Lauru za stehna a pokračoval v přirážení. Niky se vyhoupla nahoru a přisedla si nad Lauřin obličej. V malé mezeře jsem viděl kmitající Lauřin jazýček po naběhlých pyscích a olizující z nich lesklý nektar.
Nejenom já, ale i obě holky byly nejspíš pořádně nadržené vším, co jsme prováděli okolo výroby. Laura se stále víc vrtěla a svíjela. Přestala lízat Nikču a rukama se tahala za bradavky. Niky se přitiskla klínem na Lauřin obličej a lehce kroužila boky. Zároveň tím utlumila hlasité sténání deroucí se z pootevřených úst. Prsty jsem našel nalitý poštěváček a rychle po něm zakroužil. Laura se zazmítala, div neshodila Niky ze stolu. Lýtky mi drtila krk a péro mi ždímala uvnitř pulsující vagíny jako ve ždímačce.
Sotva se přestala svíjet, pokleknul jsem a chtivě zabořil jazyk mezi růžovoučké závojíčky. Lízal jsem roztaženou skulinu a zároveň nechával odeznít své vzrušení, protože bych se asi jinak udělal. Ani Niky si nenechala ujít možnost párkrát si líznout.
„Nepůjdeme do postýlky?“ ozvala se lehce zastřeným hlasem Laura zpoza Nikčina zadku.
„Copak, chce se ti spát?“ zeptal jsem se a přenechal tak nadobro lízací prostor Nikče.
„Ani náhodou! Jen mě tady děsně tlačí záda.“
„To je fakt, taky mám kolena, jako kdybych klečela na hrachu za trest,“ přidala se uslintaná Niky.
„No tak teda hurá do postýlky, vy princezny na hrášku,“ souhlasil jsem.
To jsem netušil, že se na mě každá pověsí z jedné strany a budu se s nimi vláčet. Naštěstí Niky byla jako tintítko. Byla ještě o něco lehčí než Laura se svými necelými padesáti kily. Přesto jsem byl rád, když jsme se svalili na ustlanou postel.
Niky zkontrolovala stav mého péra, krátce pohonila a hbitě nasedla. Její drobné, ale pružné tělo se rozskákalo v pořádném trysku. Laura ještě lehce znavená po předchozím vyvrcholení ležela vedle nás na boku. Pozorně nás sledovala a něžnými pohyby ruky si hladila prsa. Když jsem začal Niky povzbuzovat, překulila se až ke mně a chytila mě za bradu.
„O tomhle se ti zdálo, ty kaňoure?“ pošeptala mi vzrušeným hlasem.
„Jo … óó …,“ hekal jsem pod údery dosedající prdelky.
„Tak si to pořádně užij,“ popřála mi a bolestivě mě hryzla do ucha.
Zatímco Niky dál rajtovala, Laura se přemístila za ní a rukama jí zezadu objala. Hladila Nikču po břiše, laskala kozičky a tahala jí za bradavky. Přizvedl jsem Niky a převzal štafetu v přirážení. Laura přesunula ruce do jejího rozkroku a zručně jí dráždila. Rudě nalakované nehty se rychle míhaly okolo mého dorážejícího beranidla. Niky se zaklonila a opřela o Lauru. Občasné zasténání plynule přešlo v ono táhlé kníkání, jako předtím v obýváku.
Znaveně jsem odpadl a ztěžka lapal po dechu. Uspokojená Niky mi dosedla zpět do klína a Laura kroužila rukama po jejím rozvibrovaném těle. Laskala každičký kousek zpocené kůže a líbala Niky na šíji. Po chvíli Niky natočila hlavu a holky mi předvedly hbité jazýčky a pořádný francouzák.
Byl jsem vybuzený na maximum a nebýt předchozího vystříkání, už bych asi dávno skončil. Postavil jsem se na vrávorající nohy a nacpal se ptákem mezi líbající rty. Předtím pocákaly ty dvě potvory mě, tak jsem se rozhodl jim to teď vrátit a s plnou parádou. Hladově se na tvrdý klacek přisály a ještě tak urychlily moje vyvrcholení. Stlačil jsem jim hlavy k sobě a rychle zapumpoval.
Ohromný tlak v koulích se uvolnil a jeden proud mrdky za druhým dopadal na nastavené obličeje. Ždímal jsem ptáka, div jsem si ho neukroutil a hekal úlevou. Nekontrolovaně jsem kropil vše před sebou. V černých Nikčiných vlasech se tenké bílé pramínky obzvlášť vyjímaly. Laura mi svírala rukou šourek a prstem druhé ruky si vytírala sperma z koutku oka. Nebýt přítomnosti Niky, nejspíš bych si vyslechnul kázání, takhle však za okamžik sevření povolilo.
Niky se svalila na záda a setřela si mojí nadílku z tváře. Upatlanýma rukama si hladila špičatá ňadra a oči jí svítila jako dva drahokamy. „Myslím, že budu mít na co vzpomínat,“ pronesla spokojeně a dál se laskala.
„Třeba bysme mohli obchodovat pravidelně,“ navrhnul jsem bezelstně ve slastném opojení a podíval se po Lauře, co na to ona.
„Zapomeň!“ uzemnila mě nekompromisně. „Ještě by si mi zvlčel a zanášel všude možně, ty jeden obchodníku,“ dodala a slůvko obchodníku po mně plivla jako zkažený oříšek. V rozporu s tím, co právě řekla, si lehla vedle Niky a pohladila jí po postříkaných vlasech. „Máš to všude, ten trouba se vůbec neovládal.“
„Neva,“ odbyla v klidu záležitost Niky mávnutím upatlané ruky. „Ale ty máš taky pořádnou pleťovku.“
Hbitě setřela Lauře část milostného Dermacolu z tváře a rozetřela jí ho po koze. Čuměl jsem na ně jako péro z gauče, když se začaly líbat. Jen povolit koutek a pustit slinu.
„Ale občas by se něco mohlo podniknout,“ připustila Laura a šibalsky po mě mrkla, když se na malý okamžik přestaly miliskovat. V duchu jsem jásal radostí, ale navenek radši moudře moc nadšení neprojevoval.