Holky z porna: naše zkušenost (08)

Ani ne po hodině jsem se probudil. Majka spolu se Zuzka po prožitých orgasmech klidně spaly, tak jsem potichu vstal a odešel do kuchyně. Měl jsem žízeň. Po tomhle zážitku jsem se potřeboval opravdu pořádně napít. Chtěl jsem se nejen zavodnit, ale i mírně přiopít. Takže Mimosu ne, to je slabota. Když však do džusu přileju víc sektu a poměr změním na 2:1 ve prospěch bublinek, tak mám silnější a vlastně i zcela jiný nápoj, alespoň co se názvu týče. Amíci mu říkají Buck's Fizz. No jo, vím, Mimosa je 1:1 a ten rozdíl není moc velký. Nezapírám, na sektu s džusem ujíždím (a ještě na několika dalších věcech) a to v libovolném poměru. Buck's Fizze jsem si namíchal rovnou do největší sklenice, kterou jsem našel.

Když jsem zavíral lednici, uvědomil jsem si, že jsme včera nic nenakoupili. Měl bych objednat něco na grilování k večeři. Jehněčí, zeleninu, aspoň dva kartóny cavy a k tomu dobrý džus a ovoce. Nezapomenout na vodku a k tomu pár lahví dalších druhů tvrdého alkáče, ať máme z čeho dělat víc modelů míchaček. Odeslal jsem zprávu s požadavkem na nákup a zavolal, že dnešní úklid ve 14.00 rušíme. Během telefonování do kuchyně přišel Martin, tak jsem na něj zamával, ať zůstane.
„Tak co Majka? Tom se Sabčou už hlídkují. Telefonem jsme vypátrali, že je ten Sráč ubytovaný v hotelu Las Marismas. My zůstali doma, protože by si Sráč mohl pamatovat Klárku z té nakládačky, kterou mu uštědřila. Domluvili jsme se, že se pokusí zjistit kolik jich s ním je a že každého z nich vyfotí. Také mají zjistit, jaká je jejich jazyková výbava.“
„No to je paráda! Jsem zvědavý, s čím přijdou. Já a Majka? Asi jsem to se Zuzkou přehnal. Zvrhlo se to v takovou takřka spontánní trojku, ale ani náhodou nemám z našeho lumpačení dobrý pocit. Už slovutný Kchung-fu-c', u nás známý jako Konfucius, to je ten, co prosazoval své ´Nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě´, tak ten radil, že správný muž nemá mít v jedné posteli a v jeden čas více manželek dohromady. Že to vůbec nedělá dobrotu a projevuje se to vrozenou hašteřivostí žen. Ostatně mezi dva z šesti zásadních důvodů pro okamžitý rozvod Kchung-fu-c' řadí žárlivost na ostatní manželky, a právě onen jedovatý jazyk.“
„Hele, já vím, že máš všechno naštudovaný, nemusíš si přede mnou honit triko. Ona Zuzka žárlí na Majku? Nebo Majka na Zuzku?“
„No jo, promiň. Ještě na sebe úplně moc nežárlí, ale jsou tu jisté zárodky. Navíc když jsem s oběma, nemohu se pořádně soustředit ani na jednu. Nevím, jak to máš ty, ale já když lížu holku a ona mi ho při tom kouří, tak ti mě to dokáže kolikrát tak rozhodit, že se pořádně nemůžu soustředit ani na jedno. Prostě si to neužiju. Nedokážu se pořádně udělat, protože se koncentruju na lízání, ale ono i s tím lízáním to je na levačku. No a tohle je ještě o úroveň vejš. Dvě krásný holky a na co se pak mám zaměřit? Nebo na kterou, že?“
„Jo, rozumím. Teda nerozumím tomu, že můžeš mít problém, když jsou s tebou dvě tak krásný holky. Mě to docela brávalo, rád jsem si v honírnách kupoval dvě najednou. To chce pořádně dělat jen jedno, nebo teda v tomhle případě s jednou jedno a těšit se hned na druhou a trochu si jí při tom přihřejvat, ať nevychladne. Víš jak to myslím. Když se věnuješ ještě něčemu hodně jinýmu, pak to není nikdy ono. Jsme přece lovci a jsme zvyklí sledovat jen jeden cíl.“
„Přesně. No a co ty s Klárkou?“
„Hele, tak tohle jsem ještě nezažil. Sáhnu na ní, a ona by hned šukala. A když na ní nějakou dobu nesáhnu, tak na mě sáhne ona a zase šukáme. Asi je nymfomanka.“
„Vadí ti, že hodně často pícháte? Jsme tu v Corraleju ani ne 24 hodin.“
„Fakt? Nějak mi to s Klárkou strašně moc utíká, že bych řekl, že tu jsme aspoň tejden. Nevadí mi, že šukáme asi fakt hodně, jenom mě to překvapuje. Tohle jsem nikdy nezažil. Navíc je úžasná a moc se mi líbí. Takovej zhmotněnej sen.“
„A co Zuzka, líbí se ti?“
„Ty mi jí chceš přenechat? Já jsem na kozatý, vždyť víš. I když lolitky se mi taky líběj. Zuzka je moc dobře rostlá holčina. Jenže mám Klárku. Hele vím, že je Klárka na holky. Tak jedině když by měla místo na mě chuť na Zuzku ona.“
„Vadilo by ti, když by tě vyměnila za holku?“
„Nemůžu si na ní přece dělat přehnaný nároky. Asi by mi to bylo líto. Rád bych s ní byl dýl. Takže i výměna za chlapa by mě srala.“
„A když by to nebyla trvalá výměna? Jenom takové rozšíření? Mohla by si to chtít užít spolu s tebou.“
„No něco takovýho Klárka naznačovala, když se dneska probíralo, jak by se dalo Zuzce pomoct. Jo, trojku jako každý normální chlap chci, to je jasný. Jen mi to přijde jako nerealizovatelná pohádka. Hele, vlastně teď mi došlo, žes říkal, že máš s trojkou docela zásadní problémy. Takový dvě kočky, Majka a Zuzka. Hele, seš ty vůbec na ženský?“
„Srandičky, že jo. Na to tě užije. Jenže hrozí, že si na mě obě začnou dělat takový nároky, že to tu druhou bude vylučovat. A to by pak byl velkej průser.“
„Hele, kdo s čím zachází, však to znáš. Asi ti moc nepomůžu, sám jsi přece přes vztahy chytrej až dost.“
„No jo. A dík za pokec. Objednal jsem na večer něco na grilování, měli bychom tamhle ten gril odzkoušet.“
„Jasně, uděláme tady večer bazénovou párty s grilováním. Tentokrát ti s vařením pomůžu, spolehni se.“
„Dík,“ odpověděl jsem a nastavil ruku k plácnutí.

Martin si sebou na pokoj vzal nějaké ovoce, láhev cavy, a dvě skleničky. Díval jsem se za ním, dopíjel Buck's Fizze a přemýšlel, co Majce říct o svých obavách. Rozhodl jsem se, že přemýšlení na chvilku odsunu a zbourám se v bazénu. 20 minut ostrého tempa by mi mohlo pomoct vyčistit aspoň trochu hlavu.
Při plavání jsem ucítil zatahání za nohu, které mě totálně rozhodilo. Skoro jsem vyskočil z vody, jak jsem se lekl. Pak jsem zahlédl Majku, jak se mi z plna hrdla směje. Zajel jsem pod hladinu a vynořil se vedle ní.
„Nechal jsi nás tam samotné. Na stole v kuchyni jsem viděla jednu velkou špinavou skleničku, takže s tebou nikdo další nepil. Teď makáš v bazénu, tak jestli hádám dobře, je něco ve velkém nepořádku,“ spustila Majka.
„Ano, myslel jsem na nás,“ a vlepil jí pořádnou mokrou pusu. „Jak jsi na mě sáhla, pořádně jsem se lekl. Dáš si něco? Mám něco skočit namíchat?“
„Počkej, nesnaž se mi utéct. Když se muž lekne, má to prý zvláštní účinky,“ a pustila se do důkladné kontroly, v jakém že stavu ho mám. Začalo mi to být zatraceně příjemné. Znovu jsem ji políbil, ale tentokrát jinak, něžně a s rozevřenými rty. Začal mi parádně tvrdnout.
„Kecko, ty ses ani trošku nelek“, zašeptala a vracela mi mé polibky.
„Jakpak jsi tady ve vodě připravená ty?“ pošeptal jsem ji do ouška a odsunul spodek jednodílných plavek, abych odzkoušel, zda její šťávička překonává bazénovou vodu. Byla v dokonalé kondici. Natočil jsem si jí zády ke stěně bazénu, líbal jí, chytil se nahoře kraje a co nejvíc se na ni namáčkl. Roztáhla nohy a objala mě s nimi. Osvobodila mi ho, pevně ho chytla, já se vysunul trochu výš a s její pomocí do ní opět takřka dokonale zapadl. Voda uvězněná mezi našimi těly při každém přírazu udělala malý vodotrysk. Bylo to moc krásný, ale binec, který jsem v hlavě měl, to nespláchlo. Znovu jsem se pokusil absolutně od všeho oprostit a soustředit se jen na rozkoš, kterou mi poskytovala. Chtěl jsem udělat hlavně sebe, pak teprve dodělat jí. Jenže to zase vyšlo tak, že jsme byli spolu. Společně jsme lapali po dechu a vůbec se nechtěli rozpojit. Po chvilce mi začal měknout a sám vyklouzl. Toho jsem využil, přitáhl se co nejtěsněji a Majku obejmul.
„Jsem moc rád, že jsi. Že jsi přišla. Musím tě zlíbat,“ a postupoval jsem od rtů, přes oční víčka, ušní lalůčky, až jsem skončil na její nádherné šíji.
„Ufff, ty umíš tak krásně líbat. Úplně mnou projíždělo mrazení.“
„Tak si pojď sednout pod slunečník. Udělám nám lehkou sangrii.“
„Jo, dík, jen minimum alkoholu, to je to pravé, co teď potřebuju.“
Odešel jsem do kuchyně a Majka šla za mnou.
„Majko,“ spustil jsem při krájení ovoce a využil toho, že se jí nemusím dívat do očí, “víš o nějakém funkčním polyamorním vztahu? Nebo vůbec o pravidlech pro ménage à trois, či jak se u nás doma správně říká trojčlenné domácnosti? O funkčních pravidlech, která by takové soužití dokázala udržet?“
„Myslím na to samé, co ty. Mediálně je hodně profláknutý texasan Adam Lyons a jeho dvě ženy. Viděla jsem s nimi inteview v pořadu Megyn Kelly Today a trochu jsem se na ně zaměřila. Nevěřím téhle trojce ani slovo. On se pokládá za vztahového kouče, ale všechno to byl hlavně pytel reklamních keců. Samozřejmě že nějaké teoretické základy mám, vím i něco z historie. Ale když se to týká mě, necítím se úplně pevná v kramflecích…“
„Ano, právě o tebe mi jde. Nevím, co jsi prožila, ale protože jsi se poslední dobou vztahům bránila – a neříkej že ne, tak je tohle přece úplně špatně. Mám tě ujišťovat, že jsi mnou milována, a to tak, že naplno. Mám tě přesvědčit, že toužím jen po tobě, že jsi jediná, o kterou stojím. Jenže víme, že Zuzka akutně potřebuje být milována a cítit, že to je opravdové. S námi třemi se stalo co se to stalo a vím, že za to, co se Zuzkou je, nesu nemalý díl odpovědnosti.“
„Máš určitě pravdu s tou výhradou, že za všechno ve skutečnosti můžu já. Vím, co mohu dokázat v oblasti terapie, protože se znám a mám prakticky ověřené, co umím. Ale všechno se to díky sexu děsně komplikuje a ve finále netuším, co s tím vším provést. No a když jsme teď byli spolu se Zuzkou, poznala jsem na tobě, že vůbec nevíš, co s námi dohromady dělat. A navíc že si to už ani neužíváš. A proto jak jsem zjistila, že s námi nejsi, tak jsem musela přijít. A moc nad tím nepřemýšlej, co jsem teď řekla. Když by sis to užíval, byla bych ještě víc zmatená.“
„Mluvil jsem před chvílí s Martinem. Zuzka se mu líbí, ale chce být radši jen s Klárkou, i když trojka spolu se Zuzkou by byla pro něj snem. Jenže ona je pro něj snem už Klárka, takže mu vlastně dochází snění. Navíc vzhledem k terapeutickým potřebám Zuzky, kam podle mého patří stabilita a pevnost vztahu, tak naše trojka nemusí být úplně v pořádku. Natož jiná trojka. Potřebuje přece pevné emoční kotvící body.
„Nebo naopak. Zvýší si sebevědomí, nebude mít strach, že když nedopadne jeden vztah, žádného dalšího už nebude schopna. Ona to má celé strašně rozházené, je tam moc extrémů, a kupodivu i když si mnoho těchto extrémů naordinovala sama, jako třeba porno, tak jí to všechno hodně pomohlo a udržela si alespoň nějaké duševní zdraví.“
„To na mně bylo tak moc poznat, že jsem si to s tebou a Zuzkou úplně dokonale neužil?“
„Troufám si říct, že jsem tě teď už docela dobře poznala. A ještě jednou promiň za tu zlomyslnost se Zuzkou. Já se přesvědčovala, že svou empatii jenom předstíráš, že si tě nemohu a nesmím vykreslovat jako téměř ideálního muže. Prostě jsem si tě mylně zařadila na úroveň ostatních nadržených seladonů. No a pak i chování při milování hodně napoví. Ano, v bazénu jsem se potřebovala taky rychle udělat a nějak nám to zase vyšlo. Nevím proč to tak s námi je a zase se budu opakovat, teď radši nad ničím moc nepřemýšlej.“

Zakroutil jsem hlavou, vzal džbán hotové sangrie, Majka dvě skleničky s brčky a šli jsme si sednout k bazénu. Můžu vůbec mít před takovou ženskou nějaké tajemství? Pozná, že mám při šukání problémy, které ani nedokážu popsat, pozná, že kašlu na to, aby se udělala i ona. Jak se proboha dá normálně s někým takovým žít? Chce po mně abych nepřemýšlel. To já vůbec neumím! Jsem zvyklý stále něco analyzovat. Nasypal jsem do půlky skleniček led, dolil je skoro až nahoru, přiťukl si a popotáhl z brčka.
„Bojíš se mě?“ zeptala se Majka a dala hlavu na stranu oním zvláštním holčičím způsobem.
„Majko a dost,“ rozesmál jsem se a chytil jí za ruku. „Jenom není normální, když jsem s někým, kdo do mě vidí, jako do hubený kozy.“
„Já ti to už musela říct, protože si myslím, že možná jako jediný mě dokážeš pochopit.“
Kurňa, pozor, tohle je opravdu vážné. Majce se začaly lesknout oči. Má na krajíčku. Jak to rychle zachránit? Vstal, jsem, klekl si k ní, vzal její ruce do svých a co možná nejhlubším hlasem potichu řekl:
„Já ale přece už nějakou dobu vím, že víš. Jenom je to rychlý. A nevadí mi, že víš. Konečně třeba najdu osvobození, protože se nebudu muset schovávat. Miluju tě o to víc, že víš.“
Slzy se mi zastavit nepodařilo. Kutálely se jí po tvářích, tak jsem je zkusil slízat.
„Já jsem taková kráva!“
„Nejsi. Stačí se přede mnou taky přestávat schovávat. Jsem rád, že taková jsi. Myslím, žes na to přišla už ve školce, že ano?“
„Ve školce ne, ještě před tím. Už na pískovišti!“ To už vzlyky nedokázala zastavit. „Jak to víš?“
Pustil jsem její ruce, obejmul jí a snažil se její vzlykající ústa líbat. Když se trochu uklidnila, znovu jsem ji chytil za ruce a tím samým hlubokým tichým hlasem spustil.
„Už když jsi se jako malá holčička trochou víc soustředila, tak jsi lehce zjistila, co ostatní chtějí a očekávají. A co přesně jim říct, aby tě poslechli, nebo ještě lépe, aby udělali to, co chceš. Nevím, jak to vnímali tví rodiče, ale ve všech sis dokázala číst jako v otevřené knize. Protože tě zajímalo, proč ostatní dělají to, co dělají a jak to, že je dokážeš tak lehce ovlivňovat. Chtěla jsi tomu všemu přijít na kloub. Začala ses na své schopnosti víc zaměřovat. Ještě na základní škole jsi začala vyhledávat literaturu, která se zabývala lidskou myslí, aby ti to ovlivňování šlo ještě lépe. Jenže tě nic z toho, co sis přečetla, neuspokojovalo. Navíc jsi se začala zabývat tím, proč jsi právě ty taková, jaká jsi. Mělas tak před sebou dvě cesty, psychiatrii nebo psychologii. Vsadím se, že když by ses nedostala na fildu, tak bys šla na medicínu, protože jsi úspěšně udělala přijímačky i tam. Začala jsi studovat psychologii. Věděla jsi, že jsi jiná. Ale nevěděla jsi proč. Pak jsi to vzala jako fakt a moc se tím už nezabývala. Byla jsi v pro sebe dokonalém prostředí. Tví spolužáci a spolupracovníci se snažili o něco, co tobě šlo úplně samo. Byla jsi mezi svými a ke všemu ještě nejlepší. Jenže se pak něco zvrtlo, a to už tápu. Normálně bys měla dělat vědu, vlastní výzkumné programy, pokračovat v práci, za kterou máš, jak předpokládám, PhD. Máš dceru, jsi s ní sama. Tam se něco stalo.“
Majka se uklidnila, podívala se na mě a položila mi úplně jednoduchou otázku: „Jak tohle všechno víš?“
„Jen dedukce. Jsi výjimečně chytrá a máš schopnost si správně vybavovat vše, co jsi kdy četla, slyšela nebo zažila. Dělat z toho všeho logické závěry. Mohla bys tudíž dělat skoro cokoli, a při své inteligenci by sis jistě vybrala něco, kde nejen uplatníš své schopnosti, ale kde dokážeš i vydělat hodně peněz. Nebo by ses už od školy věnovala vědě. Tudíž mi vyšlo, že psychologii jsi zvolila proto, abys poznala, proč jsi jiná. Mou domněnku potvrdilo právě to, že jsi šla hned do praxe, abys poznala, zda tvá přirozená schopnost doplněná o teoretické základy je skutečná a univerzálně platná. Ještě jsi jako povinnost dokončila doktorandské studium. Zjednodušeně jsi najela na linii kterak skrz jiné lépe poznat sama sebe. Jenže jsi také na vlastní kůži zakusila, jak křehcí lidé mohou být a že kolikrát stačí jen málo, aby se prudce zvýšila nebo navrátila kvalita jejich života. A tahle pomoc potřebným tě motivovala k práci. Znovu však narážím na bod, za který nevidím. Vše jsi zahodila a začala jsi si přivydělávat tím, žes pomáhala při točení porna.“
„Všechno je tak, jak říkáš. Musela jsem se dozvědět, jestli to, jak do lidí vidím, je jen má fantazie, nebo vnímám skutečný odraz jejich duše. Měla jsem problémy navazovat skutečná přátelství, protože každý dělal, co jsem si usmyslela. Nemohli mi být partnery. Také jsem nemohla nikoho milovat, jen jsem si hrála a zkoušela svou sílu. S kluky jsem randila už jako třináctiletá. V šestnácti jsem se nechala na dovolené s rodiči sbalit třicetiletým fitness trenérem. Zaonačila jsem to tak, aby byl ke mně maximálně romantický. Byl můj první, já si udělala čárku, a protože se mi to přes všechny jeho i mé snahy moc nelíbilo, zůstal nadlouho i posledním. Hned v prvním semestru jsem se zakoukala do krásnýho velkýho chlapa, který zrovna ten rok promoval. Přitahoval mě tak jako žádný muž před ním. Zase jsem to musela trochu zaonačit, aby si mě začal všímat. S ním jsem objevila krásu milování. Jako zkušený skoropsycholog mi radil, co mám nastudovat a čemu se věnovat. Vzali jsme se. Ještě před promocí se mi narodila Jana. Jméno má po mamince exmanžela a teď jí je 14. Když jí bylo 10, zjistila jsem, že má Mirek ještě jednu domácnost. Ztratila jsem víru ve své schopnosti a složila se. Praxi jsme provozovali spolu s Mirkem, tak jsem mu jí v rámci rozvodu přenechala. Máme střídavou péči, Janča je teď měsíc u něj. V době rozvodu se zhoršil i zdravotní stav obou mých rodičů. Už žije jenom maminka, vyžaduje pravidelnou péči. Teď je u ní pečovatelka, se kterou se o maminku staráme už 3 roky. Anička je spolužačka z gymplu, má velkej doktorát ze sociologie. Pomohla mi aspoň trochu s penězi tím, že když je zapotřebí, dělám pro ni, a ona mě za to královsky platí. Podívám se na chlapa a vidím jen chtíč, snahu užít si bez závazků. Nebo jen hloupé prázdné nádoby. Od začátku jsi mi přišel jiný. Proto jsem si tě snažila už při první schůzce ošklivit. Když jsme pak přestali vymýšlet, co tady budou holky s klukama dělat, strašně jsi mi chyběl. Tak jsem si tě zařadila mezi obšourníky a bylo hotovo. Jsi třetí muž, se kterým jsem našla odvahu se milovat. Anička o mém lehkém odporu k sexu ví a myslela si, že ho u porna překonám. Když uvidím, že se v podstatě jedná jen o sportovní klání, tak že si třeba někoho najdu. Bojíš se mě?“
„Ani tebe a ani o tebe.“
„O mě?“
„Když bys pochybovala o svých schopnostech, bál bych se o tebe. Takhle si myslím, že Zuzce dokážeš pomoct a že společně vymyslíme co udělat s tím, co jsme způsobili nám dvěma. Následky obav přiznat, co k sobě cítíme. No a už mě nějakou dobu trápí, že jsme si ošklivě zahrávali jak s klukama, tak vlastně i s holkama. Myslím, že tohle divadlo zbytečně protahujeme. Prosím svolej si nějak diskrétně holky. Všechny scénáře rušíme. Prémie budou podle původních dohod. Výpočet bude vycházet z toho, že každá dala 10 čísel denně a vydržely až do konce. Co se bude od teď dít, ať není motivované penězi. Když některá bude chtít odjet, ať klidně jede a nebude to mít vliv na odměnu.“
„Myslím, že to tady holky docela baví. Teda že je tví kámoši baví. To jsme mezi sebou probíraly už v Praze, že máš vedle sebe fakt sympatické chlapáky, žádné slečinky. Dáváš holkám velmi velkorysou nabídku. Ráda jim to řeknu.“
„Jsem zvědavej, jak to vezmou. Snad se pohoda, kterou jsem až do teď vnímal, moc nezmění. Udělám rychlej ovocnej salát a vezmeme ho Zuzce. I s neperlivou vodou.“
„Máš pravdu, je tam už dlouho sama.“

Majka mi pomohla rychle pokrájet ovoce. Když jsme se vrátili k nám na pokoj. Zuzka vypadala, že ještě spí. Ale jak jsme za sebou zavřeli, posadila se.
„Mně se tak hezky spalo. Díky, že jste mě nechali.“
„Společně jsme ti s Majkou udělali ke svačině ovocný salát. Chceš?“
„Jééé, to je bezva, vy jste oba tak hodní!“
„Zuzko, Roman před chvílí vyhlásil, že připravený program končí. Dostaneme zaplaceno, jako bychom tu zůstaly a vše dělaly, jak bylo v Praze připraveno a domluveno. Je teď na nás, jestli si užijeme dovolenou u moře s klukama, nebo je necháme samotné a zůstaneme tady ale budeme bydlet jinde či se hned sbalíme a poletíme do Prahy.“
„To je kvůli mně? Já bych tu ráda zůstala, mně se to tady líbí. S vámi a i s ostatními. Nebo mě nechcete?“
„Je to proto, že se mi nelíbí, jak jsme to na kluky nahráli. S Majkou jsme se domluvili, že bys s námi mohla zůstat, jak dlouho budeš chtít. Myslíme tím bydlet s námi v Praze. Jako kamarádka. Budeš mít možnost se plně věnovat studiu. To, co sis tady vydělala, by ti pohodlně mělo stačit na víc než rok živobytí. Nám bys měsíčně platila za bydlení i stravu. Nic víc po tobě chtít nebudeme.“
„Kamarádka?“ překvapeně se zeptala Zuzka.
„Roman to řekl správně,“ pokračovala místo mě Majka. „Nechce, abys cítila jakýkoli závazek vůči nám. Nějak se stalo, že k sobě s Romanem patříme. A také se stalo, že ty patříš k nám. Nechceme, abys cítila povinnost být s námi.“
„Jenže já chci, abych dostávala dál ty vaše krásný úkoly. Já potřebuju poslouchat. Jsem opravdu vaše otrokyně a nic už s tím nezvládnu udělat.“
S Majkou jsme se na sebe podívali a oba téměř neznatelně přikývli.
„Odnes misku od salátu do kuchyně. Špinavé nádobí naskládej do myčky a kuchyň zameť a celou ukliď. Pak Romanovi připravíš Mimózu a přineseš jí sem. Celé to budeš dělat nahá.“
„Děkuji Paní. Vy tak dobře rozumíte této nehodné děvce. Udělám hned vše tak, jak si přejete.“
Nemohl jsem si pomoct a pohledem se kochal krásnou drobnou postavou nahé Zuzky. V poměru k tělu měla opravdu dlouhé nohy. A ten její klenutý kulatý zadeček, jaká škoda, že ho tak často schovávala ve volných lehkých šatičkách. Nahota jí přímo extrémně slušela. Věděl jsem, že Majka sleduje, jak si Zuzku hladově prohlížím. Přinutil jsem se otočit na Majku.
„Zuzko,“ začal jsem a stále se koukal na Majku, „prosím o konci programu vůbec nikomu neříkej. To zařídí Majka. Hlavně kluci by neměli vědět, že jsme naše setkání připravovali a nahráli to na ně. Za žádnou cenu to nesmíš nikdy vyzradit. Rozumíš?“ Při slovu rozumíš jsem se na ní otočil a díval se jí pevně do jejích hlubokých a až dětsky velkých očí.
„Ano Pane, to je lehký úkol pro vaší nehodnou otrokyni,“ řekla s tím svým zvláštním zvýrazňováním velkého P a odešla do kuchyně.

„Majko, vím, měl jsem se tě zeptat, jestli by sis přála se mnou žít. Ale já nás dva už snad až příliš samozřejmě beru jako pár, kde jsi delegovala část pravomocí a odpovědností za rozhodování na mě. Chceš se mnou žít a mohu o nás rozhodovat bez předchozí domluvy? Myslím tím jen výjimečně a pouze v naléhavých situacích.“
„O Zuzce jsem se už poradili a co jsi řekl je rozumné. Jen to společné žití moc nepůjde, maminka opravdu potřebuje trvalou péči a mám ještě Janču, které bych o tobě měla víc vyprávět.“
„Ty jsi jí o mně něco říkala?“
„Ano. Divila se, že se tak moc těším do práce. Bylo na mně poznat, že to je kvůli někomu. Vyprávěla jsem jí o tobě a přiznala, že se mi líbíš. Pak také to, že jsem pro tebe jen vzduch. Viděla, že se kvůli tobě trápím, a tak hodně se na tebe naštvala, že jsi se pro ni stal nepřítelem číslo jedna.“
„Možná bych se před ní měl obhájit sám. Nechci advokáta. A vybereme nějaký větší dům, aby se tam vešla maminka, ošetřovatelka a samozřejmě i Jana se Zuzkou. A nějaké další ložnice pro naše děti. Moc chci, aby sis přála mít se mnou děti. Jsme zvědavý, jaké budou. Co si z nás odnesou.“
Majce se zase začaly lesknout oči, udělala pár kroků ke mně, a při tom se snažila promluvit: „Já teď hodně myslela na to, jaké by bylo mít s tebou dítě. Úplně jsi mě odrovnal, že nevím, co říct.“
„Nic neříkej,“ zašeptal jsem, obejmul jí a pevně držel v náručí.
Nevím, jak dlouho jsme takhle stáli a vnímali pouze jeden druhého, když vstoupila Zuzka.
„Pane a Paní, promiňte, že vyrušuji, ale vrátili se Tomáš se Sabrinou a svolávají válečnou poradu. Měla jsem pro vás dojít. Mimózu jsem připravila k bazénu, Pane.“