Večerní...

6. 3. 2021 · 4 423 zhlédnutí Miela

Chtěla jsem jít spát, vážně chtěla...ale mám pocit, že po 14-ti dnech zde je to tu trochu jako droga...Číst si donekonečna to, co ve vás vyvolává různé pocity, hříšné pocity - a lidské...Lidské? normální? To, co prožívá vesměs každý, ale každý jinak a svým způsobem?

Jak moc vám erotika a sex ovlivňuje život? kolik času zabijete denně prokrastinací sexem? Je to vlastně prokrastinace či není?

Zvláštní je, že zároveň s časem stráveným zde přemýšlím více o svém povolání...a jak by mě asi bavilo mít povolání zde, v těch situacích, lidských příbězích, lidské touze..

Touze tak moc živočišné, až opomíjí všechny morální předpoklady, ve kterých jsem doposud byla/žila. Najednou si přijdu jak volně vypuštěná ve vesmíru, bez povinností, disciplíny, ale zároveň také bez konkrétního cíle. Jak najít tu správnou cestu, kudy se ubírat?

Povím vám svůj dívčí sen: Chcete? Ptám se a odpovídám sama sobě zároveň...chcete, protože čtete dál..

Tak tedy: když jsem přemýšlela o svém povolání, chtěla jsem být spisovatelkou, také ženou Tarzana a žít v džungli. Později úspěšnou a vyhledávanou asistentkou.

I proto jsem po maturitě odjela na rok do Anglie, abych se jí mohla stát, protože asistentka bez umění cizích jazyků (jak krásně dvojsmyslná slova v sexuálním pojetí a fantazii:-) ) - alespoň tedy jednoho - asi nemůže být dobrá asistentka (můj náctiletý pohled - mimochodem je to jinak, spousta sekretářek a asistentek žádný cizí jazyk neumí).

Asistentka nemusí být přece jen v kanceláři..připoutaná (ach ta fantazie opět) jen ke kancelářskému křeslu (Bože, co by se tam dalo dělat "věcí") a PC (je neuvěřitelné, k čemu všemu se dá Pc použít - co vše s ním člověk může prožít a zažít).

Takže - chtěla jsem být asistentkou na cestách. Mít šéfa, který hodně cestuje - samozřejmě nejlépe do zahraničí (protože spousta mých sexuálních představ se odehrávala na krásných místech u moře, ve starobylých městech plných úžasně vypadajících cizinců a hodných lidí).

Má práce by spočívala vlastně v doprovodu a být tak nějak k dispozici, vyřizovat důležité telefonáty, zkrátka být svému šéfovi pravou rukou v terénu a zároveň příjemnou součástí jeho - a tedy i svého - pracovního dne. To byl ten slušný úvod, část, která je potřeba.

Druhá část asistentky byla ta zvrhlejší, kdy si šéf vynutí i moji jinou pozornost. Možná jinými slovy, vezme si co chce a co potřebuje. Mírná dávka příkazů, které dle smlouvy nespadají do mé pracovní náplně, ale zároveň jsem o ní vnitřně věděla - a souhlasila.

Cestování je pro mne zábavou, pro jiné možná jen pracovní povinností, tak jistě není potřeba vysvětlovat, čeho by se šéf dožadoval hned po příjezdu. Já bych si v úvodu ještě udržovala roli nedostupné, profi asistentky, která rozděluje práci od soukromí.

On ale rozdělovat nechce. Je zvyklý brát si co chce a co potřebuje - a to i očekává od svých zaměstnanců (a od asistentky, kterou při výběru už sjížděl očima naprosto otevřeným a žádoucím způsobem, teprve).

Samozřejmě bych se děsně bránila, nepřišlo by mi to morálně vhodné - a také si uvědomuji pravidlo "co je v domě, není pro mě" (ty jo, teď vážně nevím, jestli to tak doopravdy zní :- ) ). Tím bych ho, ale samozřejmě, mírně rozčílila, protože není zvyklý na odmítnutí či odpor.

Zavařila jsem si to ale sama svým odmítavým přístupem, o čemž jsem ještě před jednáním, které ho i mne (v rámci mé práce samozřejmě) očekávalo.

Jednání proběhlo rychle a věcně...čtyři muži, dvě ženy (jeden z obchodních partnerů měl zřejmě stejný nápad, vzít sebou na jednání svoji asistentku - mimochodem dost striktně vyhlížející žena, maximálně sexy, kdy vám hlavou proběhnou myšlenky - ty jo - od líbání po tvrdé šukání).

Po jednání jsme se přesunuli na pokoj (měla jsem svůj samostatně, v nádherném luxusním hotelu, samozřejmě sousedící s tím šéfovým). Očekávala jsem, že bude mít tajný průchozí dveře, ale nic jsem neobjevila, takže další myšlenky na cokoliv bylo možné zahnat okamžitě, jakmile se dostavily.

Jenže - najednou se ozvalo ťukání na dveře - myslela jsem, že šéf...místo něj ale ta přísná, až moc sexy žena z jednání.

Aniž bych se naděla, popostrčila mě dovnitř a bez jediného slova mě začala líbat. Ne normálně, ale dost divoce, vzrušeně a žádostně. Položí mě na zem hned na chodbičce a nečeká na mé protesty, vzápětí mě umlčí svým jazykem v mé pusině a rukou v mém rozkroku. Tak - ať už jsem čekala cokoliv, tohle ne.

V dalším okamžiku se stane ale další věc, někdo vyjde z mé koupelny v mém pokoji. A není to nikdo jiný, než můj šéf. Nahý, úplně...s přirozením, že se až leknete. Zřejmě jsem si spletla pokoj, projede mi hlavou ve stejném okamžiku, kdy on nás překročí a ignorujíc nás začne telefonovat. Neslyším ho, protože žena nade mnou vzdychá tak, že to musí jít slyšet na míle daleko.

Během třech minut - zatímco já stále na zemi - v zajetí té přísné ženštiny - pod dohledem svého nadřízeného - se ozvalo klepání na dveře..

To snad ne! prolítne mi hlavou a už vchází tři muži z oné slavné obchodní schůzky. nejde si nevšimnout si ihned nás na zemi..zavřou rychle dveře a svléknou se tak rychle, že...nabírám na obrátkách, už je mi to jedno, od bránění se upadám do "sexuálního flow"...jak jinak, když nad vámi stojí čtyři namakaní chlapi s výbavou, kterou by jim mohl každý druhý muž závidět a honí si každý svého ptáka.

Co následovalo nechám zase na vaší fantazii...protože tohle jsou fantazie maturantky...která pořád po x letech touží ještě po jejich naplnění :-)

Myslíte, že je to práce snů?