Svedu ho?!? - soutěžní

17.3.2021 Tulivka

Svítí sluníčko. Celé ráno myslím na podivné chvění, které začíná v mé hlavě a končí v mém horkém rozkroku.
Je počínající léto, ráda nosím šaty, které zahalují a zároveň obepínají mé křivky. Jemná látka šatů propustí nenápadně hroty mých bradavek, které vykukují ven. Trošku se za své výrazné bradavky stydím, ale někdy s pousmáním pozoruji mužské osazenstvo, které jakoby nic zastavuje svůj pohled u mých hrotů a tuhne jim příznačná část těla pod páskem. Po ránu ještě trošku mrzne, tak musím obléknout punčochy. Dnes si po dlouhé době beru své oblíbené s krajkou, které končí 5 cm pod mojí prdelkou. Samodržky. Dále krásné krajkové kalhotky barvy šampaňského. Krajka mých kalhotek lemuje linii mé prdelky. Na rty nanesu rtěnku sladěnou s barvou mých šatů a pádím do práce. Cestou myslím na to, že dnes ho svedu. Ano. Dnes.
…...
Vše v práci probíhá jak má. Dotěrná myšlenka se vkrádá stále neodbytněji do mé hlavy. Svedu ho!!!
A kdyby jen tam. Mám pocit, že mé krajkové kalhotky mě začínají pálit. Chodím sem a tam, a čím víc chodím, tím víc se mi třou stehna o sebe a rozpaluji se. Už vím. Sundám je. Takže, jdu se posadit, kolega sedí u stolu asi 5 metrů ode mě. Musím nenápadně. Jde to ztuha, rudnu jako pravá blondýna. Ale dílo se nakonec podaří a já mám pocit vítězství. Kolega nic nezpozoroval, ale moje kundička náhle pocítí závan od otevřeného okna. Dám stehna víc od sebe, je mi to moc příjemné. Kalhotky zmuchlám do dlaně a strkám do pracovního pláště přehozeného přes opěrku.
…..
Zazvoní telefon, který mě vytrhne z mého snění s otevřenýma očima.
Musím si okamžitě obléct pracovní plášť a vyrazit k výrobním linkám. Zasvítí mi oči. Představuji si ty zpocené svalnaté chlapy, kteří sebou cuknou, když kolem nich projdu s obláčkem jemné vůně, kterou na sebe ještě v kanceláři stříknu. Jak se jim topoří jejich péra a napínají lemování pracovních montérek. Je to hrozné, být tak strašně nadržená. Cítím, že bych se nenechala dlouho přemlouvat a nechala ponořit každé jejich péro do své voňavé tůňky.
…..
Ale nic. Říkám si: „Holka, vzpamatuj se! Pracuj! „ Jdu po schodech dolů a vcházím do výrobní haly. Hlomození strojů, vůně syntetických olejů, ostré světlo, mě vracejí zpět do reality a přemýšlím v číslech a algoritmech. Pokračuji až k dalšímu schodišti. A v tom mi dochází, že jsem si v kanceláři sundala ty krásné krajkové kalhotky. Mám na sobě jen šaty, samodržky a plášť. S kalhotkami v kapse. Schody, které musím zdolat, jsou ovšem vyrobené z ocelových rohoží a světe div se, zrovna pod nimi se nachází pracoviště s největším počtem chlapů v naší fabrice. Je to výzva. Nejen pro mě. Hlomoz strojů jakoby ustal, když našlápnu první schod a jdu výš. Jsou to jen 2 patra. Ale velký krok pro lidstvo. Cítím spalující a velmi zvědavé pohledy, při každém nášlapu na schodnici. Všichni vidí mojí růžovou kundičku, která se při pohybu mírně rozvírá. Zhruba do poloviny schodiště jsem rudá až na mé holé prdelce. Od poloviny schodů se tím začínám bavit. Mrknu dolů, pod schodiště a vidím ty pohledy. Usměji se. Kluci, kdybyste věděli…
…..
No ovšem oni nevědí, s čím jsem dnes odjížděla do práce. Odjížděla jsem s tím, že ho svedu. Toho chlupatého blonďáka, co pracuje nad schody z ocelových rohoží. A povolal si mě k sobě zrovna teď na krátkou spolupráci. Překonala jsem pekelné schody a došla až nahoru. Zrovna telefonoval, pobaveně se na mě podíval a říká: „jo, už je tady“. Jsem trochu zmatená, ale v očích mi planou plamínky. V jeho zdá se také. Dokončí hovor a zkoumavě se na mě podívá. Propaluje mě očima, začíná u mých očí, pokračuje přes mé rty, šíji, vidím, že si všímá mých hrotů, co se rýsují přes šaty a rozepnutý plášť a v tu chvíli to nevydržím a sleduji jej také. Vypadá to, že má naběhlou žílu na krku, která pulzuje. Posouvám svůj pohled níž, a i když se trochu stydím za své nestoudné prohlížení, skončím pod jeho páskem. Vidím, že bude nejspíš velmi dobře vybavený, chlupáč. Svůj pohled vrátím zpět a dívám se mu do tváře. On, zcela nepokrytě pokračuje pohledem z mých bradavek níže. Víte, kam…Dívá se, jestli uvidí lem kalhotek na mém bříšku, nebo ne. Čtu mu myšlenky. Zdá se…. Jsme od sebe vzdáleni na 10 kroků, takže máme oba velmi dobrý úhel na pozorování. Usmějeme se na sebe a pozdravíme se. Jakoby nic. Jdu k němu blíž. Nevím, proč, ale má v kanceláři strašné vedro. Zeptám se, zda mu nevadí, že si sundám plášť. On na mě…že by mu nevadilo, kdybych v tom sundavání pokračovala…zrudnu a oba se zasmějeme. Ale náš pohled nám oběma říká, že to, co vyslovil, myslel zcela vážně. Vracíme se do pracovní reality a jdu k němu prohlédnout výrobní dokumenty. Rozkládá je na stole, jsou psány tak titěrným písmem, že se musím naklonit trochu níž. Ohnout se přes stůl. Jde si jakoby nic pro nějaký další dokument, který má v šuplících za mnou. Cítím jeho mužnou omamnou vůni podpořenou kořenitým deodorantem a zřetelně cítím, jak se mi prokrvují mé stydké pysky a vlhnu. On se o mě „nechtíc“ otře. Je to jako rána elektrikou. Zachvěju se.
…..
Když se vrací s dokumenty zpět, zůstává za mými zády o něco déle, než je zdrávo. Jemně se ke mně tiskne zezadu a pošeptá mi: „Vím, že nemáš kalhotky, Petro! Volal mi předák výrobní linky. Zasloužila bys na holou za to, že nám pod schody způsobuješ velké problém s dodržením bezpečnosti práce a upadá pracovní morálka!“ To říká přísně s podtóny škádlivosti v jeho hlase. Položí si dokumenty vedle mě, uvolní si tím obě ruce a stiskne mi bradavky. „Bože na nebesích, prosím, ať mě tady a teď tvrdě opíchá mojí nenasytnou vlhkou kundičku.“ Husí kůži mám úplně všude a v podbřišku mi létají splašení motýli. On si chvíli hraje s mými bradavkami a pak přesouvá své velké dlaně přes linii mých zad k prdelce. Cítím, že mě velmi nutkavě začíná něco tlačit na stehnech. Božínku, má stehna propočítávají centimetry přitisknuté plochy jeho oblečením přikrytého penisu a svým skrytým metrem a odhaduji, že je dobře, že má kundička už teď velmi zvlhla, protože by tření takovým nástrojem nemusela přežít ve zdraví. Vyhrne mi šaty do pasu a nyní vidí zcela jasně a zřetelně mojí bílou prdelku a naběhlé růžovočervené pysky. Jsem stále ohnutá nad pracovním stolem. Konečky prstů mi přejede přes linii od pupíku k poštěváku a pokračuje k teď už opravdu mokré brázdě. Vsune své prsty mezi mé naběhlé pysky a překvapeně vzdychne. Takovou vlhkost asi nečekal. Vytáhne své prsty a otočí mě k sobě obličejem. Své mokré prsty mi jemně, ale důrazně vsune mezi mé rty a chce, abych je olízla. Stydím se a zároveň ochutnávám svoji šťávu z jeho prstů. Políbí mě na rty a oba velmi zrychleně dýcháme. Naše jazyky hrají odvěkou hru života a kopulují za nás. To trvá chvilku…pak mi stahuje šaty z ramen a posouvá je na mé bříško. Hroty mých bradavek se na něj vyzývavě vytrčují a on nevydrží a začne mi je sát a olizovat.
…...
Nevydržím to a sahám na bouli, která velmi zřetelně vystupuje z jeho kalhot. Jedním rychlým pohybem osvobozuji jeho tvrdé mužství. On mě mezitím posadí na stůl a roztáhne mi nohy na vzdálenost jeho boků. Úctyhodný nástroj mám proti své nenasytné štěrbince, on se skloní a celou štěrbinku mi prolízne jeho horkým jazykem. Je to tak intenzivní pocit, že to nevydržím a hlasitě vzdychnu. Podívá se na mě, stoupne si a nasměruje svého výrazného žaluda přímo mezi mé intenzivně prokrvené pysky. Chytá mi prdelku zespoda a pomalu vráží svoje péro do mých hlubin. Je to k zbláznění. Víme, že nás může každou chvilku někdo překvapit, proto bychom měli spěchat. Ale vychutnáváme si tu první pomalou penetraci. Když mám pocit, že už jsem naplněna až po okraj, zastaví a jeho péro ve mně pulzuje. Šílím. Každý sval mé kundičky mačká jeho žilnatý penis. Ptá se mě, jestli má pokračovat. Oba vidíme, že pokračovat prostě musíme, abychom povolili to napětí, které každým zastavením roste. Vytáhne jej skoro celého a najednou tvrdě přirazí. Je to krásné a hrozné zároveň. Trhá a spaluje mi vnitřnosti. Ještě pár takových pohybů a předvedu mu, co znamená mít velmi mokro v botách. Skoro bych jej na to ráda upozornila, ale nedá mi šanci a přiráží. V jednu chvíli se začnu chvět a stříkám mu na jeho tvrdé péro. Předpokládám, že mu má šťáva teče po koulích a stehnech a zastavuje se v levé a pravé botě. To ho ještě víc rozdráždí a přidá na intenzitě. Cítím, že i u něj dochází k zásadním změnám. Šeptá mi, zda se mi může vystříkat do pusinky. Zakývu souhlasně hlavou a těším se, až jej ochutnám. Chce, abych si před něj klekla, a to ráda udělám a beru jej do úst. Pulzování jeho péra nabírá na intenzitě a celý obsah jeho velkých koulí mi stříká na jazyk. Je to velmi velmi velmi chutné, musím se přiznat.
…..
Dnes jsme toho, co se týká pracovní dokumentace moc neprobrali, zato jsme ale šli opravdu do hloubky. Stoupnu si k němu se zbytky chuti jeho sladkého spermatu v ústech, políbíme se a rovnám si své shrnuté šaty. On mi ještě pohladí moji vyšukanou kundičku a zapne si kalhoty. Můj úkol dnešního dne splněn. SVEDLA JSEM HO. Čeká mě cesta po schodech z ocelových rohoží dolů a jsem velmi zvědavá, zda si kluci dole všimnou, že barva mé holé kundičky je zřetelně výraznější a má tvář zrůžověla.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Jedna z nejlepších povídek, co jsem tu kdy četla. Skvěle napsané a vzrušující. Prostě radost číst, fakt 👍😊 Doufám, že záložka bude. K tvému stylu psaní bych se ráda vracela 😉
Každý by chtěl být sveden... škoda, že většinou je to je jeden... šťastlivec poklopec *4**71*
@prostezuzana Zuzko, děkuji, admin uz je požádán. Je to jedna z mých prvních,nevylučuji, že dodám další.
@Tulivka páni, taková skvělá povídka mi unikla!
Nenašla jsem v tvém profilu záložku povídky, pochopila jsem, žes jich napsala víc.
Můžeš požádat admina a záložku ti udělá. Je škoda, aby takové povídky zapadly.
Podle počtu komentářů a liků je to jedna z nejúspěšnějích povídek tady *24*
Stalo se mi něco velmi podobného, až mě zaráželo, jak moc podobnou zkušenost mám. Četlo se to tím pádem mnohem lépe. Skoro sedí i to prostředí pracoviště i následný kontakt. Moc pěkné :)
Kéž bys mě také chtěla svést
To je prostě sen :) Také bych se nechal takto svést :D A klidně dominantní kolegyní :)
@Tulivka Super *114* *114* *114*. Dej prosím Link i na své další povídky *52*
Tuto povídku jsem četl jedním dechem . Úžasně napsána 👏👏👏👏