Bez Nikol

8. 5. 2021 · 2 108 zhlédnutí sex2vec

Nikol dostala nabídku pracovat v jednom startupu. Jenže v Anglii. "Jedeš taky?" Zeptala se mě jednoho dne. Ani neřekla kam. A já řekl, že ne. Nevím proč. Stačilo dát v práci výpověď a na výpovědní lhůtu se jim vykašlat. Tak, jak to udělala Nikol. S odstupem času si uvědomuju, že Nikol byla o dost drzejší, než já. Prostě se sebrala a ze dne na den odjela do cizí země. A mě nechala nájem v bytě s jejíma trhlýma teď už bývalýma kamarádkama Pavlínou a Alenou. Moje kamarádky to nikdy nebyly, jen mi občas daly zašukat. Nevzpomínám si, že bychom se s Nikol někdy rozcházeli.

V novém působišti si rychle někoho našla. Už se jí ani nechtělo přijíždět domů. Její domov byl teď tam. A ty dvě mě znovu začaly nesnášet, když jsem se chtěl po půl roce bez Nikol odstěhovat. Nevím už, proč jsem rovnou nejel za ní, dala by mi přednost, i když si někoho našla. Možná bych byl spokojenější. Nikol mi docela chyběla. Tak jsem odmítal nabídky spát s Alenou a Pavlínou v jedné posteli.

Nastartoval jsem seznamku nejen pro gaye a koukl na inzeráty k bydlení. Na normálních stránkách se spolubydlící v tu dobu moc sehnat nedal, pokud z bytu nemělo být krysí doupě. Chtěl jsem jen jednoho spolubydlícího. "A tak nějak předpokládám, že mi vypomůžeš." Četl jsem nevěřícně jednu zprávu za druhou. Dotyčný v nich pokaždé předpokládal, že si najde někoho na spolubydlení a šukání zároveň. Já na to moc náladu neměl, chtěl jsem zpátky Nikol.

"Ahoj, já jsem Lukáš." Představil se jednoho dne o dost starší muž. Měl partnera o trochu mladšího jako já, takže jsem předpokládal, že si vystačí s ním. Vyměnili jsme si pár řádek, po kterých jsem dostal chuť se na byt podívat. Byt byl skromný a panelový. Normálně bych nabídku nepřijal ani náhodou. Byl jsem zvyklý na svůj velký pokoj.

"Ahoj, já jsem Lukáš." Představil se ve dveřích. Po chvíli mi došlo, že to není on, ale jeho mladší partner. Taktéž Lukáš. "Lukáš příjde za chvíli." Řekl a ukazoval mi byt a můj pokoj. Normálně bych na to nekývnul, ale představa, že budu mít azyl od Pavlíny a Aleny byla až moc lákavá. Lukáš přišel záhy. "Tak co, líbí se ti to Lukáši?" Zeptal se mě a už měl v ruce nájemní smlouvu. "Tak jo!" Řekl jsem. "Můžeš se nastěhovat klidně hned, chceš pomoct sem dovézt tvoje věci? Zeptal se Lukáš. Souhlasil jsem. Za pár minut jsem měl naházených svých pět švestek v jeho autě.

Stihl jsem se domluvit s teď už bývalým domácím Michalem a nechal holkám dopis spolu s mojí částí nájmu. Kam se stěhuju jsem jim radši neřekl. Do malého panelákového pokoje. Michal mi potom říkal jak neskutečně to Alenu s Pavlínou nasralo. Radši jsem se vydal bydlet k Lukášům, které jsem vůbec neznal. Musím říct, že to vypadalo na pohodu.

Lukášové moc rádi hráli videohry, které jsem sice nemusel, ale byla to lepší zábava, než poslouchat kecy Pavlíny a Aleny. Další výhodou byl lesopark nedaleko. Výhled z pokoje ale nic moc.

"Jak to vlastně máš?" Zeptal se starší Lukáš, když jsme poléhávali na valendě před televizí. "Hmm, tak bičko, jo?" Řekl. Začal mě hladit a rozepl si poklopec. Ani se nezeptal a začal mě šukat do pusy. Jeho drzost mě překvapila. V tom nejlepším přišel jeho přítel, který se jen pousmál.

Nikdy bych neřekl, jaké polohy jde zkonstruovat ze tří nadrženců. Vlastně jsem to nikdy nezkoušel. Ano, zkoušel jsem víc lidí, ale ti šli pokaždé tak nějak za sebou. Tady jsem byl z nich prostřední, taktéž polohou. Nikdy jsem ještě muže neošukal (pokud nepočítám shemalku ze sex klubu). Teď jsem šukal mladšího Lukáše, zatímco mě šukal starší Lukáš. Nevím jak jsme to zmákli, ale byli jsme stejně, i přes jistou nesehranost v našem počínání. Došlo mi, že jsme si aspoň mohli zavřít okno. Pak jsme se šli projít.

Po šukačkách s Pavlínou a Alenou se mi ani nestýskalo. Tohle bylo něco jiného. Sálala z Lukášů taková nadrženost, že jsme často prošukali noc až do rána. Možná to bylo i říjnem venku. Naše soužití vypadalo tak, že jsme buď hráli hry, šukali, nebo oboje. Zase to vypadalo v bytě tak, že co si najdeš, to máš. Lukášové mi pomáhali trochu filtrovat lidi ze seznamky, protože jich dost znali osobně. Po čase mi přestala chybět i Nikol, bylo to něco naprosto nového.