Nezbedná procházka a šukání

Procházka přírodou s mým mužem se v mžiku proměnila v nečekanou touhu. Už několikrát jsem na něj provokativně zavrtěla zadkem, cítila jsem, jak se mi dychtivost rozlévá celým tělem. Sledovala jsem jeho pohled a pak jsem ho záměrně zavedla k polorozpadlému domku, jakože z čiré zvědavosti. Ale v hlavě mi zněla jediná myšlenka: chci, aby mě tam ojel.

Jakmile jsme dorazili, otočila jsem se na něj s naléhavou prosbou: „Prosím, tady mě ojeď a udělej mi to pořádně.“ Bez váhání mi stáhl šortky a zezadu do mě vklouzl. Opírala jsem se o chladnou zeď a nechávala se unášet každým jeho přírazem.

Pocit, že nás někdo může každou chvíli načapat, mě neskutečně vzrušoval. A víte co? Doufám, že se jednou naše nespoutaná touha stane veřejným představením.