Per amica silentia

Na úvod trochu bokem - děkuji za Vaše hlasy, komentáře - dotáhli jsme to s "košilkou" do top100..

Jak si někteří z Vás všimli, za Evelyn81 přišla návštěva. Gregory Corso se neujal, ale Verlain, milí amatéři, Verlain..

Záclony z bělostného mušelínu,
jež vzdouvají se bledou září svíce
jak opálová vlna v měkkém stínu,
všechno, co slyší, tají víc a více,

zvonivou Kláru, temnou Adelinu
na velikánském loži skrývajíce,
kde k divokému hlasu milenčinu
tulí se stříbrný hlas lichotnice.

"Milujme!" V tom se vaše hlasy našly,
ó Kláro, Adelino, věčně štvané
tím něžným slibem duši milované,

hanlivým stigmatem zde dosud krášlí
svět vaše city rozkošné a smělé,
a proto milujte se, Osamělé!

Že by příslib věcí příštích? Uvidíme.. Schválně zatím neprozradím druhou čtenářku..