Kozy čubky a kolíčky

Každá moje koza ( vlastně mého Pána ) byla ozdobená deseti kolíčky. Vzít si šaty a dělat běžné věci, kdy moje myšlenky patřili pouze Pánovi. Po hodině nošení už jsem myslela jen na něj a prosila o sundání. Po celý den mi krásné stopy na kozách připomínali, komu patřím a co jsem. Není hezčí pocit než patřit vám můj Pane.