Cestou necestou za potěšením
Cestou k moři jsme byla tak nadržená, že se začala svlékat. Prý už šaty nepotřebuje. Chtěla ošukat v malých uličkách rezortu a jestli jí to neudělám já, na někoho si zazvoní. Co jsem mohl dělat než jí to udělat. Ani se nechtěla oblékat, že už je to k moři jen kousek. Vnutil sem jí alespoň plážové šaty pod kterými stejně vykukovala bílá prdelka. Potom jsme šli kolem staveniště. Ještě tam nikdo nebyl a tak nás napadlo vyfotit jí s pořádným strojem. Už jsem chtěl vypadnou, než někdo přijde, ale zase to na ni přišlo a ta představa, že jí obestoupí parta dělníků a každému bude muset podržet jí rajcovala. Vyšpulila zadek, dala nohu na stupačku a podržela. No spíš jsem držel já a ona se o mě šukala. Potom přijelo první auto a my utíkali dírou v plotě pryč.
