At an abandoned house
Dlouho jsme se neviděli. Dnešní den ani jeden z nás nečekal. Ani jeden z nás nečekal jak krásný bude. Ozvali jsme se po delší době. Řekl jsi mi že mě chceš vidět, ze mě potřebuješ vidět a znovu si na mě ulevit. Na nic jsem nečekala! Dnes tě chci v sobě cítit! Prosím!
Sladila jsem si prádlo, víš co to znamená? Chci to dnes, chci tě dnes, mnohem více než ty mě! Dnes si to povedu podle svého. Ahh.. opět jsem si to jen myslela.
Vždy toužím být alespoň trochu dominantní ale jak vím že musím poslouchat... Podlamují se mi kolena a z mých úst najednou nejde dostat nic jiného než ,,Ano, prosím, omlouvám se, Ano můj Pane, mohu? Dáte mi svolení?"
Napsal jsi mi že doufáš že budu poslušná. A já doufám že jsem byla, že jsem byla tak moc poslušná jak jsi si přál.
Už po cestě jsem moc dobře věděla že dnešek bude povedený, dokážeš si mě podmanit jediným dotykem na mém stehně. Víš jak na mě!
Vystoupili jsme a já si poslušně klekla, zeptala jsem se zda mohu a ty jsi mi dovolil ti svléknout kalhoty. Ahh ano! Tak dlouho jsem tě chtěla znovu cítit ve svých ústech a ne jen tam! Děkuji že jsi mi to dovolil. Děkuji že jsi mi dovolil pomoci Pánovi ulevit.
