Za starejch časů...

Za starejch časů bylo líp. V autě hrála písnička od Krausbery - "Za starejch časů, holkám v ústech zvonil smích..."

Tak mě napadlo, jestli opravdu bylo líp, jestli je něco jinak. Byl lepší sex? Byla tráva zelenější? Já si myslím, že sex je asi stejný, jen dnes lidi moc nebaví. Asi to je větší možností digitální zábavy. Když jsme dřív chodili do barů, na párty, bylo vidět, že lidé jsou sexuálně nažhavení. Takže pokec u baru, nějaký drink a skončili jsme u nás nebo na hotelu. S párem nebo holkou, šukali jsme do rána, protože jsme byli z jednoho města, bylo z toho i trvalejší přátelství a scházeli jsme se takhle 2 roky. Často jsme dělali doma párty a nálada a alkohol udělaly náladu a celou noc se šukalo a bavilo. Skákali jsme nazí v noci do bazénu, nikdo neřešil nesmysly a vzkazy v telefonu.

A protože muži mají větší záběr, požádala jsem muže, ať něco napíše. A takhle to dopadlo.

"Za starejch časů bylo mnoho věcí lepších. Po čem se mi stýská? Po všem normálním. Po normálních lidech, kteří netočili nic na tik tok, po době, kdy nebyli youtubeři a influenceři. Po plných barech kde se kouřilo(jsem nekuřák), pilo a hrála hudba(kvalitní hudba), po dobrých autech, když jsem si koupil BMW M5 a jezdil do Renocar na servis, tak v autosalonu stála auta, každé bylo jiné. Po sporťáku, které mělo mrkací světla, než byla zakázaná, po kvalitních botách, které byly z kůže, ne z pilin a ředidla.

Po světě, který nebyl recyklovaný, když jsem si koupil kabát, byl z kašmíru, ne z recyklované vlny, tedy z odpadu. Po době, kdy jsem si koupil Visaton Atlas DSM mk3 a v prodejně byly 50kg zesilovače s VU metry, po době, kdy jsem mohl platit hotovostí 300 tisíc a nikdo mě nelustroval. Po době, kdy se děti nekopaly do hlavy a nikdo to nenatáčel, po době, kdy pohádky nebyly o minecraftu, kdy sněhurka nebyla korektně vyvážená a děti nejezdily na youtube tábory. Po době, kdy byla dvě pohlaví, kdy někdo byl v blázinci, když se cítil jako zebra.

Po době, kdy v kakau bylo kakao a mléko nevydrželo měsíc. Po době, kdy lidi nenosili rozrok u kolen a nevypadali jako z Jedličkova ústavu. Po době, kdy holkám v ústech zvonil smích. Po době, kdy jsem nepotřeboval biometrické doklady a mohl si koupit auto s obsahem 5litrů, kdy nebylo stíhání za nastartované auto nebo drift. Po době, kdy čas běžel pomaleji a po prázdninách nebylo v obchodech vánoční zboží a výzdoba. Po době, kdy jsem si koupil Rocky Mountain Vertex a neměl elektrické přehazovačky. Po době, kdy topení v krbu nebyl zločin a nemusel jsem číst, že manžel a manžel čeká dítě.

Po době, kdy auta měla koně a ne konektivitu. Po době, kdy holka byla na první pohled holka a kluk byl kluk. Po době, která nebyla plastová a rajče chutnalo po rajčatech. Kdy neexistoval výrobní salám a kuře nerostlo 14 dnů. A tak je mi v tom blázinci balzám na duši, když poslouchám za brumlání 4,9 l Pink Floyd, na plyn tlačí kožené Durango a doma hoří krb, to vše při poslechu Midnight sugar na Atlasech a Onkyo integra M 508. Když si člověk udělá svůj vlastní svět, dá se to přežít, i přes dobu plastovou a kabáty ze starých hadrů a může si zašukat u krbu a dobré hudby.

Potom i některým holkám v ústech zvoní smích...