Trigger warning: hyper

Trocha neurologie nikoho nezabije. Snad.

Hyper... Super... Hyper... Super...Prosimvás nevíte kde jsou tady nějaký potraviny?!

Tahle prastará rozhlasová reklama už dneska nedává žádnej smysl. Supermarkety už těžko někoho vyděsí, kor, když je to tak výhodný... Oukej, a souvislost s tématem? Tu je.

Výlet do světa mojí nervové soustavy může vypadat podobně. Trochu moc přívlastků a diagnóz se zdá být znepokojující, ale když se trochu zorientujete, už to není takovej horor.

Disclamer: IANAD. Nejsem doktor, všechno jsou to pouze empirický pozorování. Pokud je mezi přítomnými lékař, nechť mě doplní či opraví.

O nymfomanii už řeč byla. Modernější, a rozhodně lépe znějící, je termín hypersexualita. Hypersexualita je stav, kdy má člověk výrazně zvýšenou sexuální touhu, fantazie nebo sexuální chování, které je obtížné ovládat a které může negativně ovlivňovat běžný život, vztahy, práci nebo psychickou pohodu. Jo, to už víme, že pohoda to zrovna není. Nuže, vzhůru do neurodivergence.

Další hyperstav, kterej prožívám je hypersensitivita. Tuhle oblast jsem objevila asi před dvěma lety, a i když ani znalci psyché nejsou zajedno, jestli je to vrozená odlišnost nervový soustavy nebo následek traumatu, na mně sedí perfektně. Odmala se okolí jevím jako přecitlivělá, vnímám věci, co jiní lidé ani nezaznamenají a vyděsí mě úplně běžný situace, následkem čehož si celej život říkám, proč jsem, kurva, takovej magor. Když jsem si na internetu udělala pár testů, jestli jsem teda HyperSensitivePerson, sedělo všechno jako prdel na hrnec a já s tím hned běžela nadšená za manželem jakože "hele, tady máš na mě návod!". Nepřečetl ani řádek a moje hyper citlivé já se propadlo zase o kus hlouběji.

Postupně jsem začala poznávat čím dál víc HSP lidí ve svém okolí. Znáte to, nikdy jste na silnici nepotkali jedinej Saab, ale když si ho koupíte, najednou jsou všude. Víc vnímáte konkrétní prvek a tak vám mozek vyselektuje z těch ostatních právě ten. Najednou :) velký finále byl HSP milenec. Jak asi správně tušíte, stalo se to rychle, ještě rychleji to skončilo a následky byly devastující. Pochopila jsem ale hodně věcí při dalším ponoru do hlubin nitra, a taky jeden zcela praktickej aspekt. Že na nás mají ty antidepresiva úplně opačnej efekt. "Neměl jsem morálku a měl jsem tři milenky".

Další diagnózou, kterou jsem si stanovila sama, je ADHD. Nevím, jestli ho mám, nepotřebuju to vědět, už vůbec ne medikovat, potřebuju vědět, jak mám se sebou žít. Protože to není úplně samosebou. Neurotypický mozek vám nehází neustále klacky pod nohy, jako ten neurodivergentní. Nenutí vás skládat věci a zkušenosti do vzorců, prokrastinovat, protože vás zrovna zaujme něco úplně jiného a můžete se soustředit jen na jedinou věc (překvapuje někoho, že se to jmenuje hyperfokus?). Nádavkem pak nepřihodí extrémně nízké sebevědomí, a hlavně, závislost na dopaminu. Takže na sexu, protože ten ho dodává jednoznačně nejvíc.

Ještě toho potřebuju hodně dostudovat, abych se ve své ADHD hlavě vyznala a mohla si vybrat, co mi pomáhá. Už teď ale vím, že můj mozek není můj přítel.

Ve sbírce mám i jednu oficiální diagnózu... wait for it... neurologickou! Je to roztroušená skleróza. Vždycky jsem se styděla to někde vyslovit, když jsem přišla po svých. Tahle mrcha umí s tělem udělat vážně nehezký věci, a já mám kliku, že mám jen lehkou formu, nepřestala jsem nikdy chodit, i když ty momenty byly, a asi mi i dobře zabrala nasazená léčba. Teď už jí nemám. Jsem se rozhodla. Už spoustu let jsem nebyla v poradně, i když si říkám, že se tam musím někdy zajít podívat. Ale oni mě zas pošlou do tunelu a po všech čertech. Na to nemám čas  :)

Když spojíte všechny tyhle linky, vyjde vám současný obraz?
Abnormálně citlivá nervová zakončení.
Mozek, který průměrný signál čte jako poplach.
Dysfunkční produkce dopaminu, kdy dobrý pocit přichází jen výjimečně.
Sklon k závislostem.
Poškození částí nervové soustavy zánětem.
Nebo třeba nějaká anatomická abnormalita?
Nevím. Ale po smrti ať mě určitě rozpitvají. Třeba konečně na něco přijdou. Věčná škoda, že se nedozvím, kdo je vrah.