Plešouni jsou sexy

Plesouni jsou sexy. Nehledě na aerodynamicky tvar a tím taky spoustu ušetřené energie, ušetří taky za šampón-stačí švédská utěrka a každé ráno jen vyleštit, dál můžou třeba na koupališti házet prasátka na nudici se slečny a paní na druhé straně bazénu. A to nehledě na to,ze jdou doslova s kůží na trh , protože potenciální partnerky si můžou prostudovat všechny jizvy na lebce a tím odhalit jinak skryté životní šrámy.

Ale to jsem přeskočil, takže od začátku.

Jak je známo, nebylo jak dřív. Třeba takový THP, v dřívějších dobách technicko-hospodářský pracovník. Zastal jak úkolování(jebání) zaměstnanců, organizaci a i třeba odběratele. Od těch dob k nim přibylo tak 10krát tolik manažerů, obchodníků a podobných budižkničemů, přece by nedělali rukama. Navíc mají u nás paušálně asi o polovinu víc. Jenom za těch 8 let, co jsem ve firmě je jich místo 3(šéf, manželka a ještě jedna co překládala) 18, slovy osmnáct. pracujících je zhruba stejně. No nic, doba je čím dál složitější, podmínky na trhu tvrdé, prostě jsou žádáni pro "úzkoprofilovou odbornost" .

Teda kdyby ji ti naši měli, třeba když přinesou prostý zkopírovaný výkres se švédskými poznámkami bez potřebných kót, nebo přijdou klasicky o půl druhé(obvykle končíme ve dvě) s něčím, "co dnes musí jet" .A úplně nejobvyklejší to bývá v pátek, říkám tomu vyklízení šuplíků-co se za týden nahromadilo, v pátek odpoledne zjistí, že to není na autě ale na papíře v šuplíku. Ono je to pěkné, když přijde některá pohledná obchodnice, která něco nutně potřebuje, to se občas dá i ohluchnout a k tomu se musí dávat pozor, aby nevypadly oči z důlků.

Tak jako včera, už to mělo jet a díly se teprve sháněly. Nakonec se to jaksi sešlo, ale nebyly černé šrouby vhodné pro svařování. Tak beru zinkované, co už. Na hlavu kšiltovku, kuklu, zapnu svářečku, nastavím a jdu na to. Skládám a svařuju, jde to pěkně a svářečka si jenom prdí. Beru pozinkšrouby a ty teda prskají, ale jde to. Po chvilce najednou teplo, horko a kukla i s propálenou kšiltovkou letí velkým obloukem do dáli a hasím moje kadeře. Smradu jak v Cařihradu a vysmáté obecenstvo za mnou. Říkám, "no jo, je to tu jak v Rusku, jeden dělá a pět jich čumí". No nic, páčo už mám stejně prořídlé a vzadu navíc vypálený ostrov, tak jsem to doma vzal na Kojaka pěkně dohola.

Takže dámy, až vám bude někdo házet prasátka od sluníčka do očí, nenadávejte hned těm harantům a nahoďte pěkný úsměv. Třeba je to ten sexy plešoun a úsměv je ta druhá nejkrásnější věc, co pro něj můžete udělat.

Když to zpětně čtu, chtěl jsem původně napsat tu část o dřívějších dobách trochu nadneseně sarkasticky, teď mě to připadá jako "zlatý komunisti" tak sorry.