Noční okno

5.9.2015 17:41 · 919 views Sx_thinker

Tenhle příběh je pravda, ať sním svůj klobou jestli vám budu lhát... :-)

Ahoj,
a teď važně :-) Tohle je pravdivý přepis reálných zážitků, nic jsem nepřibarvoval, pouze jsem se tomu snažil dát formu ať se to dá číst. K napsání (nebo spíš dopsání) mě motivovala jedna místní amatérka a já jí tímto děkuji za inspiraci. Vzpomínky na tu událost už blednou a moje literární činnost jim zase dodala barev.

Jména postav jsou smz změněna k ochraně soukromí dotyčných osob...

*************************************************************************************************

Možná bych se měl soustředit na tu, kterou mám před sebou. Tu kterou si teď beru zezadu, tu která přede mnou tiše sténá s obličejem na prostěradle. Ale nějak mi to nejde.



Šárka sedí na parapetu u otevřeného okna. Potahuje cigaretu a bělavý kouř vyfukuje do chladného vzduchu letní noci. Má na sobě jenom košili, pánskou. Není moje a nevím kde ji vzala, možná trofej jiného chudáka který se nechal nalákat do doupěte Jezinek a možná to vlastně vědět nechci. Jenom tu košili a jinak nic. Spuštěnou levou nohou ledabyle pohupuje a pravou má položenou na parapet. A uprostřed mezi nohama leží to, od čeho nemůžu odtrhnout oči. Je hladce oholená, krásně růžová, velké pysky se mezi stehny svírají do oblého tvary s chtivou čárkou uprostřed.

Šárka a její čárka, napadá mě.

Všimne si jak na ní civím a usměje se. Není to ten milý úsměv co projevuje holka když se jí líbíš. Je to ten úsměv jako nosí šelmy když zvonivě blýskají zuby. Pak otočí hlavu na stranu a dál vydechuje cigaretový kouř do ticha nočního sídliště. A jakoby náhodou přitom poodhalí levé ňadro pod košilí. Tahle si umí s chlapem hrát. Kdo ví co ze mě po dnešním večeru zbude.

Měl bych se soustředit na Hanku, která tu klečí napíchnutá na moje mužství a sténá. Ale nějak mi to nejde.



Potkal jsem je obě v Hradci v Eventu. Normálně se vídáme jenom v práci a nebo na firemním večírku a to navíc zřídka. Tvrdí o sobě, že nejsou nejlepší kamarádky a přitom jsem je všude potkával pohromadě.

Byla to náhoda. Sirkař měl děsnou depku že ho opustila přítelkyně a potřeboval rozptýlit. Takže jsme vyrazili nejdřív jen tak na pivo a potom za zábavou. Vlezeme dovnitř a koho hned nepotkám. Hana a Šárka, krátkovlasá brunetka a obarvená zrzka. Dali jsme se hned do řeči, holky už měli, přesně podle svého stylu, naváto. Ale můj deprivovaný buddy prostě neměl chuť se bavit a já věděl že jsem tam kvůli němu - známe se roky a vím že on by to samé udělal pro mě. Slušně jsem se rozloučil, omluvil se svému libidoidnímu egu a doprovodil Sirkaře do nejvzdálenějšího kouta utápět smutek alkoholem.

Naštěstí se brzy unavil a odpadl, léčba rozpouštědlem smutku si na něm vybrala svou daň. Zavolal jsem mu taxi a před klubem jsem ho naložil do auta.

Otočil jsem se k odchodu a viděl Šárku. Stála venku, kouřila a druhou rukou psala na telefonu. Z nějakého důvodu mě vždycky přitahovala. Přitom má tu divně červenou barvu vlasů kterou jsem nikdy neměl rád. Přitom má vlasy stažené dozadu do culíku tím strohým stylem jak nemám rád. A říká vole. Ale stejně...přišel jsem na to čím to je...je to ten pohled, výraz ve tváři. Ten pohled který se nedá nazvat jinak než šukavý. Nebo ne, dá se nazvat lépe: udělej-mi-to -pořadně-a-nastříkej-mi-to-do-pusy pohled. Některý holky to mají prostě v sobě.

"Tak už jsi se zbavil svojí kotvy?" všimne si mě hned.

"Je s ním sranda když má zrovna veselou opičku" odvětím.

"To určitě, tenhle..." šklebí se a směje, "taky odcházíš?"

"Nevím...už tu stejně nezůstal nikdo s kým by byla zábava," škádlím ji.

"Co bys děla doma?" nedá se rozhodit, " pořád chodíš s tou žárlivou striptérkou?

" Nebyla to žádná striptérka ale tanečnice. A žárlivá byla jen trochu, to vášnivé holky bývají. Ne, nechodím, rozešli jsme se"

"To není pravda, já jsem vášnivá dost a rozhodně nejsem žárlivka, vycenila Šárka vlčí úsměv. "Ale evidentně se mnou není zábava," vrací smeč.

Zevnitř klubu v tu chvíli přišla i Hanka. Fyzicky je vlastně mnohem víc můj typ, černovlasá, s ženskými tvary, možná trochu větší zadeček, obličej jakoby malinko exotický, tak 10% Asie. A hlavně kouzelný úsměv. Většinou se směje tak nějak stydlivě ale každé srdce přitom taje. Krátce jsme spolu mluvili a mě bylo jasné že nemá cenu nikam spěchat. Vrátili jsme se společně dovnitř a zábava pokračovala asi další hodinu.

Někde uprostřed rozhovoru mě napadlo se zeptat: "A jak to děláte, když bydlíte spolu v malém bytě a jedna z vás si tam chce vzít chlapa? Posíláte se navzájem na procházku nebo do kina?" směju se. "A nebo to prostě neřešíte?

V tu chvíli jsem si ani nebyl jistý kterou z nich bych tam chtěl navštívit. Jako malé dítě v cukrárně.

"My si tam takhle nesoukromničímě" odsekla Hanka a laškovně vyplázla jazyk. Nebyl jsem si jistý co tahle odpověď měla znamenat ale nálada se trochu ochlazovala a moje naděje na letní povyražení tím také. Jenže zábava byla dobrá, zůstal jsem, pařili jsme ještě půl hodiny a potom už byl opravdu čas jít.

Před klubem jsem se chtěl rozloučit.

"Myslím, že bys ten náš byteček měl vidět" řekla najednou Šárka. "Ještě máme nějakou zásobu Tequily se kterou potřebujeme pomoc"

"Jenže já Tequilu nepiju, je mi po ní blbě" odvětil jsem.

???

No jo, dal bych si facku, někdy je moje huba rychlejší než můj mozek.

Hanka to naštěstí zachránila.

"Bude i něco jiného, neboj" směje se a vede mě směrem k taxíku.

Kretén měl dnes opět den, znova víc štěstí než rozumu, pomyslel jsem si a nastoupil.

Z předního sedadla se Šárka otočila dozadu a říká: "Tak teď už víš jak to máme s chlapama...my si je tam vodíme společně".

Taxikář se tvářil že nic neslyšel.



Po alkoholu se mi stává že jsem nesmrtelný. Někdy mám problém s erekcí ale většinou je ten problém opačný - problém s ejakulací. Takže už nevím jak dlouho to trvá ale statečně a bez přestání držím Hanku za boky a buším do ní zezadu. Má nádhernou kulatou prdelku vyšpulenou přímo na mě, nohy u sebe takže mě svojí kundičkou pevně svírá. Těsná prcinka je moje jediná šance na důstojné zakončení. Začínávám se zadýchávat a navzdory chladné noci i potit, břišní svaly mě bolí a mám pocit že dostanu křeč do levého lýtka. Asi přece jenom potřebuju zvolnit a oddych.

Ale na to nemám nárok. Šárka právě dokouřila a jako šelma si to kráčí k posteli.

"Pořádně té holce nalož, tak dělej!" rozkazuje až jsem z toho trochu zaskočený. Jednou rukou mě chytí za zadek a popostrkuje k silnějším přírazům a já cítím stoupající vzrušení kolem žaludku. Teď to začíná být teprve ono, říkám, pokud teda předčasně neomdlím. Hanička, která do té doby roztomile sténala, začíná být docela hlasitá a zatíná prsty do prostěradla. Okno je pořád otevřené a myslím že dneska si sousedi užijí.

"Dej jí pořádně" směje se Šárka a plácne ji po zadku. "Ať z toho něco má!"

Klekne si k ní na postel a rukou zajede Hance po bříšku směrem mezi nohy, do míst kde můj penis rytmicky zajíždí do mokré lasturky. Cítím jak tam rejdí prsty, občas ucítím špičky nehtů na kořeni svého přirození když nadoraz až po koule přirazím dovnitř. Šárka se přitom skloní k její hlavě, odhrne ji mokré vlasy na stranu a něco jí šeptá do ouška. Neslyším co a nikdy už jsem se nezeptal, ale vědět to nepotřebuju. Pohled samotný totiž způsobuje že se mi krev hrne mezi nohy a já přirážím jako zvíře. Myslím že až se udělám, odstřelí mě ten proud na stěnu za mými zády.

Ale trvá to až moc krátce, Hanka je dřív. Několik hlasitých výkřiků a pak už jen lapavé nádechy a zatnuté zuby. Její kundička se svírá, cítím jak pulzuje. V orgasmu mě chytá za zadek a přitlačí do sebe, abych zůstal hluboko a bez hnutí a ona si mohla v klidu vychutnat svůj vrchol. Leží tam s hlavou na stranu a vedle ní jí Šárka olizuje lalůček.

Děvče už má evidentně dost, sesune se na postel a převalí na záda, ztěžka oddychuje. Já už taky vypadám jako když finišuju maraton, klečím na posteli s erekcí tak jak mě tam zanechala.

Ale vlci už jdou po mě a teď je řada na Šárce.

"Stoupni si" přikazuje znova. Nikdy jsem neměl rád když mi ženský komadují, co na to říct, jsem chlap ješita. Ale v tu chvíli, od ní, mi to nijak nevadí. Postavím se k posteli a ona si sedne na okraj a sundává ze mě kondom. Můj penis je tak dva tři centimetry od jejího obličeje ale ona se ho ani nedotkne. V tu chvíli myslím jen na to jak ho vezme mezi rty a konečně mi dovolí to co jsem s Hankou nemohl dokončit. Jenže ona se na mě místo toho usmívá a olizuje si rty, Její ruka jede po mém hrudníku a lehce mi masíruje bradavku. Cítím jak jsou ty prsty vlhké, jak se lesknou ve světle lampičky žlutého nočního stolku. Štávička s Hančiny kundičky.

Mám strach že mi vzrušením praskne hlava. Vydržet se to nedá. Chytám ji za hlavu oběma rukama a přitlačím její ústa na svoje přirození. Ani trochu se nebrání, otevírá ústa a vyplazuje jazyk a sama pohybuje hlavu dopředu. Hlouběji a hlouběji. Ještě kousek a zmizel by v ní celý. Pár sekund ho nechá takhle nadoraz a já cítím jak můj naběhlý žalud pulzuje v jejím hrdle. Pak ho stejně pomalu vytáhne, prohlédne si ho a pak na mě zase blýskne úsměvem.

"Vidíš že to jde. A já se bála že jsi posera" dráždí mě. "Mám ráda chlapi co si vezmou co chtějí."

Aniž by čekala na odpověď bere si ho do úst a poctivě mi ho kouří. Dovnitř a ven, hluboko nebo jen po okraj. Citím jazyk jak rajtuje na špičce mého penisu. A taky vidím - rozhodně to není jedna z těch holek co by se styděli. Kouká mi do očí tím chtivým pohledem, pusu špulí jako já při první polibku a pomalu si ho zasouvá do úst. Cítím jak její jazyk tančí lambádu a mě se pomalu podlamují kolena.

Hanka leží na posteli jak ji příroda stvořila a pomalu oddychuje. Myslím že spí a dneska už ji nic neprobudí.

"Tak pojď, udělej se, chci to vidět" říká Šárka a špičkou jazyka se dotýká žaludu.

"A máš na to odvahu?" Tohle nebude nic pro slabé nátury" směju se.

"A vůbec, musíš poprosit"

Šárka dělá parodii prosebného obličeje a legračně šišlá: "Ploooším, ploším". Smějeme se.

"Máš to radši do pusinky nebo na prsa?" ptám se.

To jsem já, gentleman do morku kostí.

Šárka udělá předloktími gesto rovnoběžných přímek, jedna u pasu a druhá v úrovni prsou. Chytnu ji za horní paži a posunu čáru-předloktí až pod bradu.

Směje se: "To by šlo. Jenom jestli budeš dost hodnej"

Pravačkou pevně uchopí můj už ošoupaný penis a začne honit a mačkat. Jazykem přitom rejdí na špičce. Cítím, že tohle je ono, pár minut a dostaneš svoji odměnu, říkám si. Levou rukou mě nahmátne na koulích a špičky prstů a nehty zlehka zajede o kousek dál na hráz. Sakra, jak může tohle vědět, říkám si. Jak to, že ví přesně jak na mě, Nebo jsme všichni chlapy stejní?

Na další úvahy není moc čas ani kapacita. Netrvá to minuty ale spíš sekundy. Najednou cítím jak to přichází a ona určitě taky, spodina ptáka pulzuje v přípravě k výstřiku. Usmívá se jako někdo komu právě sdělili radostnou novinu. Mám pocit že už mě nohy neudrží, musím trochu do pokleku a opřít se koleny o okraj postele. V ten samý okamžik se udělám. Normálně nevydávám při orgasmu žádné hlasité zvuky ale všechno je asi někdy poprvé. Hekám a jako z hadice ze mě stříkají proudy teplé bílé tekutiny. Dvoudenní zásoba a vzrušení z tohodle zážitku způsobila úplný gejzír. Myslím, že další týden ze mě nevyjde ani kapka. Navíc jsem při změně polohy do pokleku změnil úhel tak nešťastně že proud rozhodně nedodržuje hranice které jsem se svým postelovým oponentem vyjednal. Výstřiky naráží jako o útes na Šárčin krk a bradu a do vlasů. Odvrací tvář trochu na stranu ale drží.

Když to pak všechno skončí, sperma z ní odkapává, má ho na bradě, na prsou, teče jí po bříše mezi nohy a na stehna a dělá flek na posteli, má od něj slepené vlasy a levou půlku tváře postříkanou. Ksakru, říkám si, království za foťák, možná že nic lepšího už v životě neuvidím.

Směje se a kroutí laškovně hlavou. "S tebou je ale domluva" a stírá si hřbetem ruky sperma z obličeje.

Některé věci se nedají naplánovat" odpovídám, "tak sorry"





Nedají, opravdu, tohle by nikdo nenaplánoval. Jak jsem mohl tušit co mě potká. Setkání s Jezinkami je jen jednou za život. Jedna vypadá jako ženská na kterou by se chlap hned vrhnul, ta druhá jako děvče do které by se chlap snadno zamiloval. Vybral jsem si tu první. Ještě pár týdnů jsme se Šárkou randili a hlavně, divoce souložili. A i když to byli zážitky k nezaplacení, nebyla to holka pro mě. Byli jsme moc odlišní a ona moc divoká. Až moc. Ale rozešli jsem se v dobrém. Pár měsíců na to jsem se odstěhoval a od té doby neměl o Jezinkách skoro žádné zprávy. Až teď na jaře jsem v restauraci potkal Hanku která se taky přestěhovala za prací. Je zrovna čerstvě zamilovaná, ale kdo ví, třeba ještě budu mít taky šanci.