Neptej se....

Zeptej se slunce,proč svítí a hřeje a dokáže donutit žít.
Po jeho západu zní otázka „ Kde je ?“
V jeho paprscích chce každý být.
Zeptej se větru, jak dokáže hladit a být vánkem laskavým.
Kdo propadl lásce, tak verše mu šeptá
stává se kritikem nestranným.
Zeptej se vody, proč svým objetím hořící srdce ochladí.
Svým proudem odnáší smutek i slzy.
Kdo se jí odevzdá, toho nezradí.
Ale prosím, neptej se proč Tě tolik miluji.
Tolik slov na světě není.
S Tebou čas utíká podstatně rychleji bez Tebe zbývá mi snění...