Žiji....

Žiji, abych žila,
avšak mlčím, abych srdce pochopila.

Neboť slova vyslovená můžou zraňovat,
falešný pocit lásky dát,
i ránu v srdci zanechat.

A pak v tichu mysli vyslovím slova,
co každému srdci naslouchajícímu srozumitelná budou.
Slova, kterým každé srdce rozumí,
neboť to slova lásky jsou.

Až pak potkám člověka, co chmurnou tvář má,
usměji se a srdce nechám promlouvat.
Pak malý zázrak se může stát,
že i ta chmurná tvář začne se usmívat.