"můj ..."
Já vím, že není můj, a nevím, čí je ... jen ... stala se nějaká náhoda a on mi napsal. Možná stačila jiná odpověď a hned by nastal odliv náhlého doteku. Prý však náhody neexistují a každý člověk, který se k nám přiblíží, má nějaký "důvod tu být".
A tak tu je a je i pro mě. Třeba na chvíli. Na tu chvíli, po kterou bude moci být a pomoci.
Člověk by řekl, že ho může potkat jen v prérii, buši nebo džungli.
Nikoli zde.
Přesto v té spleti tisíců virtuálních duší nějak přiletěl k té mé.
Děkuji.




Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.