Druhý manželčin milenec 1. díl

Naše cesty vlastně propojil jeden nejmenovaný sportovní klub. Na jednom z klubových srazů jsme se potkali já s mou ženou a on s tou svou. Už jsme se s Honzou znali déle, ale naše manželky se na takové akci objevily poprvé. Nikdy jsem neměl potřebu hodnotit krásu mužů. Z logiky věci mě muži nezajímají a tak jsem se nikdy nezamýšlel nad tím, zda dotyčný je či není hezký. Když se ohlížím zpětně, musím zhodnotit, že Honza byl minimálně nadprůměrně hezký. Ne, že by můj mužský pohled byl nějak určující, ale podle reakcí přítomných dam šlo usoudit, že se líbí. Inu proč ne, vysoký jako já, tedy skoro 190 cm, ale ramenatější a celkově mnohem víc svalnatý a navíc s bonusem - správně plochým břichem. Když o tom tak uvažuji, tak asi jsem jej považoval za více než pohledného, neboť při setkání s jeho manželkou mě automaticky napadlo, že k němu vlastně není moc hezká. Ani vystupováním nebyla příjemná. Prostě do oka mi rozhodně nepadla.

Ne tak ale Honza mé Janě. Zjevně jí do oka padl. Asi netřeba popisovat takové ty signály, které ženy vysílají. Změna barvy vlasu, změna chování, jiné postoje, ... Není to vyloženě nápadné, ale když svou ženu znáte, tyhle drobné odchylky zaznamenáte úplně automaticky. Nebylo tedy pochyb, že Honza zabodoval a manželka to možná i nevědomky dávala najevo. Nevím, jestli za to může nějaký instinkt lovce, nebo byl Honza nečekaně empatický, ale zareagoval a Jany si začal všímat více a stále nadhazoval témata pro hovor. V nestřeženém okamžiku jsem si do Jany rýpnul a naznačil, že se jí Honza zcela zjevně líbí. Ale co byste čekali, samozřejmě to vehementně popřela a prohlásil cosi ve smyslu, že je to úplně normální chlap a není na něm nic zajímavého. Dodnes neumím posoudit, jestli tomu v té chvíli ještě věřila a její chování bylo zcela podvědomé, nebo jí zatím bylo hloupé to přiznat.

Setkání proběhlo zcela standardně, akce splnila svůj účel a vše se vrátilo k normálu. Nenásleduje žádné "porno" pokračování, alespoň ne prozatím. Až asi za týden při našem večerním milování jsem si najednou vzpomněl na to, jak se před Honzou nakrucovala a zřetelně reagovala na jeho fyzično. Přece jen, jistou kandaulistickou praxi, byť tedy ojedinělou, jsme už za sebou měli. Když už jsme se blížili závěru našeho postelového dovádění, pošeptal jsem jí do ucha, jestli si náhodou nepředstavuje, že jí to právě dělá Honza. Zarazila se, přírazy ustaly a nastala chvíle ticha. Pak do ticha šeptla, že na něj myslí a představuje si ho. Těla se tedy opět rozvlnila a já jí do ucha šeptem provokoval a povzbuzoval v představách, že to nejsem já, že to je Honza, že jistě cítí jeho svaly, jak ji svírají jeho masité paže a zajíždí do ní svým nástrojem, který jistě bude odpovídat jeho tělesným proporcím. Reakce byla okamžitá, přišel raketový nástup orgasmu a Jana se rozechvěla v křeči. Byl to do jisté míry první orgasmus s Honzou, byť zatím virtuálně.

Pokračování příště...