Potřebuješ-li vlaky aby tě vozily za dobrodružstvím
A bílé lodi, které by tě mohly unášet
Hledat slunce jež bys vložil do očí
Hledat písně, které bys mohl zpívat
Pak
Potřebuješ-li jitřenku abys věřil v zítřek
A zítřky abys byl schopen doufat
Abys znovu nacházel naději, která ti vyklouzla z rukou
Abys znovu našel ruku kterou tvá ruka opustila
Pak
Potřebuješ-li slova jež říkají staří
Aby ospravedlnila tvé odříkání
Je-li pro tebe poezie jen hrou
Je-li pro tebe život jen stárnutím
Pak
Potřebuješ-li trápení aby sis nepřipadal povrchní
A hluky města abys zapíjel výčitky svědomí
A taky občasné slabůstky aby sis připadal dobrý
A taky záchvaty zlosti aby sis připadal silný
Pak
Jsi vůbec nic nepochopil
(Jacques Brel)
------------------------
Potřebuješ-li trvat na SAMA
Jen sama své deprese nejprve stvořím a pak překonám
Mezi tím ať padne koho chce hlava
A kdybys poté tisíckrát zjistila
Ne druhý, to ty sama
Ale klid už je
Už je pusto
Pak...
(NN01)