Chlupatou, chlupatou...

... tu já mám nejradši...

Hrozně rád se jí dotýkám. Je tak hebká na dotek a když se přitulí, příjemně hřeje.
Má nádherné oči. Jsou hnědé a hluboké a když se do nich zadívám, úplně se v nich ztrácím.
Když ji vezmu na výlet, tak nikdy neremcá, cože jsem to zase vybral za cestu a jestli by to jinudy nebylo lepší.
Je prostě dokonalá... skoro... a že je chlupatá, mé srdce vůbec netrápí.
Jednu chybu ale přece jen má...
Není to moje žena...
Je to pes...