Lidi všechno vědí nejlíp ...

Když se chcete dozvědět něco o sobě, zeptejte se lidí. Ne přímo těch, co bydlí s vámi v jednom pokoji, nejlépe těch, co bydlí na druhém konci vesnice. Ti totiž o vás vědí úplně všechno a ještě něco navíc. Jsou jako kronikář Václav Hájek z Libočan - mapují váš život a co nevědí, to si vymyslí.

Jednoho krásného podzimního dne jsem přišla domů z práce a chvíli za mnou se ve dveřích objevil můj muž. Ahoj tatínku, vítám ho s úsměvem. On se ke mně blíží a tváří se záhadně. Pak povídá: Tak jsem se o tobě dnes něco dozvěděl. Nevěř tomu, křičím na něj a smích se mi těžko daří skrýt. Hlavou mi proběhne myšlenka, kdo mě zase kde "viděl" s nějakým chlapem. Blíží se pomalu a mlčí. Tak povídej, popoháním ho zvědavě, co jsi se dozvěděl. Dozvěděl jsem se - udělá významnou pomlku, při které mě obejme - že jsi ode mě odešla.

Podívala jsem se mu do očí a s vážnou tváří se zeptala: A neřekli ti, kam jsem odešla? Vždyť já teď nevím, kde jsem.