Vánoční dárek - pokračování

Pak přišla na řadu pedikúra. Masáž sme přeskočili, když prej ta depilace byla i na rukou. Aby prej vyšel ten poukaz. Chtěla sem si to zaplatit, ale prej masérka je teď zaneprázdněná, ale že můžu přijít jindy.

Namočily mě nohy do ňákýho lavoru s vodou a pak i ruce. Určo to nebyla obyčejná voda, protože za chvíli dostala barvu, jako když peru Pepanovi montérky. Slečinky to zkoukly, chvíli si něco šeptaly a pak daly novou vodu. Ještě malinko zhnědla, ale to prej neva. Jedna slečinka, že mi namasíruje chodidla. Chvíli se k tomu štelovala jako když bejk obchází říjící krávu až nakonec řekla, že mi ostříhá nehty. Hrdinka!!! Já to dělám jen po dvouhodinovém louhování v savu a i tak je to činnost velmi nebezpečná, kterou musím dělat v Pepanově dílně. Zkoušela to zprava, zleva, přinesla si různé nádobíčko a kleště, ale nehnula s nima. Pak přicupitala zas ta starší zmalovaná a přinesla flexu. Prý si jí pučila od dělňasů od vedle, nasadila ochranné brýle a pustila se do práce. Bylo vidět, že je to žena na pravém místě, po půl hodině sem měla nehtíky jako panenka, kulaté a maličkaté. Budou mi plandat holiny, pomyslela sem si.

A následovali ruce, masáž se sice nekonala, ale něčím mi ruce napatlali a že prej to nechaj nejdřív působit.
Myslím, že v salónu mají spoustu slečinek, pořád se u mě měnily a střídaly, jen ta stará zůstávala a kontrolovala je, asi šéfová. Patlaly mi spoustu věcí na ksicht, že prej omládnu a vrásky, že vyhladí. Lokla sem si několikrát z placatky a asi trochu podřimovala. Po chvíli mlaskání sem otevřela oči a že prej udělají ty nehty a přijde kadeřnice. Už mě ani nikam neposílaly. „ Musí to být dlouhý a rudý nehty“ sem jim připomněla. Mezi tím kadeřnice zhodnotila mé vlasy a rozhodla se pro moderní sestřih nakrátko, na jedné straně skoro vyholený. Modelce to děsně seklo a tak sem jen kývla.

Už sem byla zase úplně zpocená a od toho věčnýho sezení se mi ozýval vlk.
A pak sem se podívala do zrcadla a čuměla. „Kdo to je?“ Na hlavě sem měla účes alá modelky, na rukou rudý, dlouhý nehty a že to prej ještě není vše. Na pár minut přede mě dali takovej přístroj a na oči divný sklíčka a že prej solárko, ale jen na ksicht, že to velký je porouchaný nebo co. No neva, pěkně to hřálo a hlavu sem měla opřenou, trochu sem si klimbla. Šťouchly do mě, prej v zájmu bezpečnosti musím bejt vzhůru. Nakonec to vyply a ještě, že mě nalíčí. No namalovaly mi krásnej ksicht, to bude Pepan čumět