Ochočená

Byl krásný slunečný den. Nedalo mě to a navštívil jsem svou lásku. Letos poprvé. Otevřel jsem dveře a ucítil její vůni, která se nedá zapomenout. Slušelo jí to, byla sexy. Stála tam připravená, načančaná, zkrátka správná kamarádka do nepohody. Neviděli jsme se od podzimu, ale pokaždé, když se potkáme, cítím, že ,,to" tam je. Místo pozdravu ji letmo pohladím, znám kam sáhnout. Za chvilku spokojeně přede. Nespěchám na ni, protože vím, že se mě za trpělivost odvděčí opravdu parádní jízdou. Po chvilce povídání co je nového, jsem poznal, že má hlad. No nic, stejně je všude zavřeno, vyrazíme si k benzínce. Tedy holka, byla jsi pořádně hladová. Přitisknu se k ní a cítím jak jihne. Je čas vyrazit. Jedeme mlčky zatáčky střídají rovinky a intuitivně poznám, že už je rozehřátá a připravena na pořádnou jízdu. Polaskám ji tam, co to má ráda a cítím, že se jí také stýskalo. Dlouho jsme si na sebe zvykali. Musí se na ni pomalu, ale to poznání, tak to stojí za to. Vím, že udělá bez odmlouvání vše, co budu chtít. Věří mi, je to moje ochočená mašina... Škoda, že to bylo dnes tak krátké setkání. Vracíme se domů. Je pozdě a stmívá se. Vím, že příště si na ni udělám více času a pořádně to rozjedeme.
Věnováno všem, kdo mají rádi vůni spáleného benzínu. Nezáleží na tom, zda si ochočíte motocykl, nebo sekačku na trávu. Ta vůně se vám vryje do paměti.