Fronty

Nedá mě to, nepodělit se o dnešní zážitek z nákupu v obchodním domě T...o.

Je krásný sobotní den. Nebe jak vymalované, na teploměru přes dvacet stupňů, zkrátka počasí více, než jarní. V domění, že v takovém azuru může jít nakupovat pouze osel, jsem se těšil na liduprázdné nákupní uličky a klid. Pravda, již na příjezdu mě zaskočila kolona, až na kruháč řádně podpořená davy kutilů z blízkého hobymarketu.

Stále v klidu, jsem nechápal strhané tváře některých protijedoucích posádek na výjezdu. Vědět, že výjezd z parkoviště je úkol těžší, než rozkaz německé armády, probít se před 75 lety z Prahy do amerického zajetí, nákup bych oželel a raději držel hladovku.

No nic, dal jsem se na vojnu, tak budu bojovat.
S rouškou na obličeji a zkaženou náladou jsem vyrazil prodírat se davem, směřujícím vyhandlovat některý z kousků oděvu, se slevou 40%.

V neskutečně dlouhé frontě, jsem se připravoval na souboj jeden proti jednomu se samoobslužnou pokladnou. Jsa zvědav, zda zvítězím, nebo budu počítán na KO šaramantní paní prodavačkou, až se spustí gong s oblíbenou hláškou: Vyčkejte...

Jak tak stojím připraven k boji, všiml jsem si, že to krásné počasí konečně donutilo ženy vyměnit kalhoty za zařízlé kraťásky či sukýnky nad kolena, ukázat hrdě dekolt a sexy nožky... Zkrátka, svět byl najednou veselejší, dlouhá fronta, se stala příjemnou frontou... Báječný úsměv dámy v nejlepších letech, za kterou se otáčeli mladíci i kmeti, mě byl tou nejlepší odměnou za to, že jsem jí pomohl vysvobodit se ze zablokovaného parkovacího místa.

Jaro je tady v plné síle, tak si dovolím apelovat na dívky, ženy a dámy, že stačí málo: Ukažte nám chlapům své lepší já, vytáhněte z šatníku nejlepší jarní kousky, hrdě napněte hruď, přidejte úsměv a udělejte nám jaro, fronty a vůbec život o kousek hezčí!