MF

Milý makaron virus má bohužel jisté externality.. Jako že jsem se cca měsíc flákal a přišlo to, čeho jsem se bál.. Flákali se všichni a pak to přišlo. Zakázek za posledních 14 dní tolik, že to prostě nejde stíhat a dále se to kupí a kupí, ale už toho mám plný brejle a musím zvolnit. Díky krizi jsme naskočili na investiční výstavbu a v podstatě až na vyjímky jsem se koncovými zákaníky nestýkal.. Dnešním dnem jsem zpět na servisu a hned první den byl vcelku milý. Už včera, když jsem si výjezd domlouval to bylo vcelku zajímavé, protože když jsem se ohlásil, že bych se dneska stavil kolem půl deváte, řekla mi paní, že je to na ni moc brzo, že chodí pozdě spát.. Namítl jsem, že pokud se jí to nehodí, můžu i v pondělí odpoledne. Hodně rychle nahodila zpátečku, protože víkend bez internetu je v dnešní době asi peklo. Tak jsem jí řekl, že po ní snídani ani jinou součinnost nevyžaduji, že přípojku přeměřím, případně opravím a zase půjdu, zasmála se do telefonu a bylo vidět, že jí to zvedlo náladu. Zjevně chvíli přemýšlela o čem to melu. Nakonec souhlasila.
Inu zvoním v půl deváté a nikdo se neozývá, tak volám telefonem a ozve se: Jé já jsem na Vás zapoměla, třetí patro a slyším bzučák.. To že jsem jí vytáhl z postele by uhádl asi i hluchej. Říkám si, no to jsem fakt zvědavej, co to bude.. Přicházím ke dveřím, ty už jsou otevřené, tak drze vcházím dál, pokládám batoh s nářadím a všimnu si, že se někdo mihnul, asi v koupelně, naproti a já jenom slyším, Už jdu!!??.. V tu chvíli slyším křik: Kokino !! Pojď sem!! Kokino, fuj je to! a v tu chvíli vyběhne malej pes a táhne za sebou mikinu, za ním panička, jenom v takových kraťáskách, drží si ruce přes prsa a mizí za rohem společně se psem..
Přemítám si co jsem právě viděl a v hlavě už mi to šrotuje.. Sama, pánské boty nevidím, ani oblečení, věk cca 30let, pěkná, macatá, ale hodně vyběhaná brunetka, cca 170cm a pěkně to tu voní.. Po chvíli už se objevuje paní domu, v mikině a omlouvá se.
Jdu k terminálu, ten hlasí, že je odpojený, tak hledám problém a potáhnu za propojku a ta zcela volně plandá po zemi, tak za ni trochu zatáhnu a už vidím konec, který je totálně rozpižlaný až z něho trčí aramidová příze.. Kouknu na paní domu, která má svojí Kokinu v náručí usmívá se jak měsíček na hnoji a hladí tu svojí bestii. Tak se kysele usměju takya pronesu.. Že je pejsek pěkný zlobidlo..
“Proč?”
“No protože Vám překousl přívodní kabel.”
“aha.. A půjde to opravit ?”
“Co myslíte?” Ptám se..
“Budeme ho muset vyměnit, a je to placený zásah..”
Aha.. Kokino! Koukej co jsi udělala! Fuj je to..
V hlavě si přemítám, starou poučku, jaký pán takový pes..
“A kolik to bude stát?”
Zvednu oči, kouknu na její stehna, rozkrok, kam se zařezávají trenky a pomyslím si .. Jednou bych tě přeliz a jednou vyprstil a budeme si kvit.
“No bude to drahý, 500Kč výjezd a 400Kč za kabel”.
“No kokino?!?! To ti strhnu z kapesného!” A usměje se..
“A nešlo by to nějak levněji a zamrká těma svýma pomněnkovejma očima.”
Převalím na druhou stranu hlavu vyšpulím rty. Přeměřím si jí očima, jí to zjevně znervozňuje a řeknu. “Slevil bych kilo, kdybych tu měl tu snídani”
Rozesměje se a řekne. “No to mě nanapadlo. Tak třeba příště..”
V telefonu jsem do databáze připsal MF do řádku upřesnění..