Žena mě uplácí

Tak jako vypozoroval jsem to už dříve a podezření jsem pojal ve chvíli kdy souhlasila si půjčit na motorku. Tak mě už to z platu nevycházelo a tak prej to vezme na sebe tu stovku.
No asi bude chtít někam svézt, že do toho tak jde, ale to mě nenapadlo, že ona vlastně bojuje s mojí krizí středního věku, ačkoliv se žáden střed nekoná.
No a dnes dojedu z práce a hned prej, že dojedem do motozem a koupíme ty motoryfle, páč v těch koženejch legínách se to teď na léto fakt nedá. Tak koukám jako blázen, že jsem si chtěl dát po obědě šlofíka a pak že jdu s kapelou na zkoušku, ale jak jde o dárky pro mě, tak to i spánek počká.

No a už to slyším. A neměla bych mít taky rukavice? Jo jasně. Přece jak se mě budeš držet, tak ať Ti nezmrznou ruce.
A boty? No vždyť máš ty glády od dcery. Ale ty prý jsou úzké a prej je neobuju. No jak chceš.

Cože? Tři a půl tisíce za takové tenisky?

Co tahle přilba? Ta je na skůtr. Aha.
A tahle? Ta taky.

No, myslím, že mám doma nějaké rukavice.

Platíte plastem? Supr.

Ty máš ale kamarádů?
No jezdí těch alf čím dál víc.
No to spíše si jich teď víc všímáme.
Když všichni zdraví a blikaj.
Tak jeď na alfa sraz.
Co tam budu dělat?
Nevím. Asi chlastat.

Nechceš hodit rovnou na zkoušku? Ať to stihneš.
Talk jo. Dík. Jen se doma stavím pro kytaru.

A nepřijď zase ve tři.
Nevím. Asi ne. Čau.