Olga je blondýnka s hnědýma očima, štíhlá, decentní, v bílé halence s límečkem, černé sukni. Kamarádka.
Domlouváme se, že si od ní nechám vykouřit. Chci se jí udělat na obličej, brání se tomu, není to její
oblíbená věc. Nakonec souhlasí, říká, že kapičku semene na tvář nebo do úst snese.
Začne mi kouřit, zlehka. Má zavřené oči, mazlí se s pérem. Když pořádně ztvrdnu, zintenzivní to
tím, že mě prsty (má na nich stříbrné prstýnky) pořádně chytne za koule a pokračuje.
Chytnu jí za hlavu a začnu přirážet sám. Je překvapená, rukama se mi opře o stehna, ale drží.
Pronikám jí hlouběji do krku. Je vidět, že to není její oblíbená věc. Nedostávám se moc hluboko, ale
i to jí působí potíže. Trošku se kroutí. Jdu o něco víc na sílu, oběma rukama ji sevřu za lebku.
Několikrát už jsem na ni příliš hluboko, nechám ji nadechnout, ale ne moc. Při jednom hlubokém
přírazu jí podržím péro za hranicí toho, co snese. Trochu zadáví, po tváři jí steče slzička.
Po chvilce, kdy se ještě vzpouzí, jako by to nakonec vzdala, spustí ruce a nechá se mrdat do pusy
ochotně. Po bradě jí tečou průzračné sliny, kapou jí na prsa, halenku má brzy promáčenou. Z očí
pronikne ještě pár slz. Ve finále už jí kloužu v krku sem a tam, její tvář je celá zvlhlá. Dávící reflex
s ní několikrát zacloumá, ale nedostane se na hranu zvracení; ze rtů jí kanou už jen husté sliny.
Před mým výstřikem pootevře pusu, jak jsme se domluvili. Vystříknu, ale semene je tolik, že se jí
rozšplíchne po rtech na tvář. Další výtrysk jde ve stejném směru až k obočí, na zavřené víčko oka jí
dopadne těžká kapka semene. Odtáhne se, tváří se nevesele. Naposled jí vystříknu na druhou, dosud
čistou tvář, kterou tím ke mně nechtěně natočila. Semeno jí steče dolů po bradě, sklouzne přes slinami promočenou halenku a skončí na černé sukni. Z brady se jí houpají šlahouny semene.
Sedí tam, oči zavřené, červená se, oddychuje. Pousměje se, zahanbena. Vlasy se jí lepí k tvářím.
Chtěla jen kapičku na rty, přinejhorším na tvář, a místo toho je zbrocená mrdkou.
Z toho pohledu začnu znovu tvrdnout. Vrátím jí péro do pusy a začnu přirážet rytmicky a prudce.
Zakloní se, opře se rukama o zem za sebou, rezignovaně mě nechá, ať s ní dělám, co chci. Teď už jí
kloužu hluboko do hrdla, je to jako by bylo už dokonale promazané na takovou náročnou šichtu. Jak
je zakloněná, zasychající mrdka z prvního výstřiku jí z obličeje teče do vlasů, v puse jí při tom
mrdání čvachtá, sliny kanou na zem a na její šaty. Je slyšet její hlas: „GL-GL-GL-GL...!“
Trochu ji povytáhnu a opřu ji zátylkem o gauč. Nemá kam uhnout, kloužu do ní jako píst do válce.
Fascinuje mě, co snese, tím spíš, že to není její věc. Je rezignovaná, při každém nádechu, když ji na
chvíli vytáhnu péro z úst, zasténá, ale pak znovu otevře pusu. Netrvá to dlouho a už stříkám.
Vytrhnu jí čuráka z pusy a jediným cákancem ji pokropím přes nos a tvář. Je hotovo. Je nádherná.