Milí amatéři (nebo spíš amatérky). Obracím se na vás s prosbou o radu. Samozřejmě bych se mohla ptát na nějakém ženském diskuzním fóru, kde jsou podobné maminy po záruční době jako já, ale to se mi moc nechce.
Jakého máte gynekologa? Vysvětlí vám všechno, co potřebujete? A věříte mu natolik, abyste se ptaly na všechno, co chcete (o svém těle) vědět?
Já, kdybych se neradila s tetou Wiki, tak nic nevím. Taky mi prostě chybí to, že se nemůžu svěřit jiné ženě. Matce, kamarádce, doktorce.
Ten,ke kterému chodím, je asi hulvát. Na první pohled působí jako seriózní gentleman. Dokud jste zdravé. Při sebemenším problému se projevuje dost nestandardně. Bohužel mi to vždycky nějak dojde až doma.
Když jsem trpěla na mykózu, že mě ku..a pálila tak, že jsem ani nemohla chodit, dal mi najevo, že jsem špindíra, bůhví, jak jsem k tomu přišla a měla jsem si koupit čípky a neobtěžovat. Nutno uznat, že za tři dny pomohly. Ale ty tři dny stály za to.
Když se mi s počátkem těhotenství opět rozjela ulcerózní kolitida (relativně vážné onemocnění střev, které v nejhorším případě může končit vývodem střeva z břicha), řekl mi, co bych chtěla, když je to 'jiný' stav. Všem ženským je nějak blbě a já se divím, že omdlévám, a jsem tak slabá, že nejsem skoro schopna do ordinace dojít.
Naposledy mě dohnal k slzám, když mě 14 dní trápila indiferentní bolest břicha. Vyloučila jsem dříve zmiňovaná střeva, i nachlazení močáku z plavání ve studené vodě (praktická doktorka mi vzala krev a moč a nic tomu nenasvědčovalo). Jenom mi při chůzi něco tlačilo v břiše a chtělo se mi často čůrat. Začala jsem věřit tomu, že jsem před osmi lety zanedbala cvičení po porodu a mám příšerně povolené pánevní dno. Už jsem skoro čekala, že budu dělohu tahat po zemi. Když praktická doktorka z krve, moči a pohmatu břicha nic nezjistila, poslala mě na gyndu. Tam doktor konstatoval, že mám cystu na vaječníku, dost velkou (říkal to poněkud zneklidněně). Když jsem se oblekla, dodal je, že budeme čekat dva týdny. Možná sama zmizí.
Tak já už nějakou dobu trnu strachy, co mi je, bojím se i chodit, protože mě to bolí, a když už nemůžu dál, jdu k lékaři, který mi oznámí, že mám přijít znovu za 14 dní?!
Možná si to ta cysta rozmyslí a ztratí se po anglicku, anebo rupne. V tom případě bych měla přijít hned. (Podle rad tety Wiky bych si v tom případě raději volala rychlou, než abych se posadila k němu do čekárny). Po 14 dnech jsem přišla znovu (vydržela jsem to, stav se nijak nezhoršoval a fakt, že už jsem věděla, o co jde, způsobil, že jsem jen trpělivě čelala). Doktor se tvářil, že mě vidí poprvé. Znovu mi překvapeně oznámil, že mám 7 centimetrovou cystu, ptal se mě na můj mestruační cyklus, i když jsem mu připomněla, že ho vlastně nemám, protože mám zavedené tělísko. Nakonec usoudil, že mi sestra píchne injekci, po které začnu krvácet a cysta zanikne sama. Jenom nevím, kdy to té sestře řekl. Prošla jsem dvěma dveřmi, setra mě beze slova bodla do zadku (asi tam nic jiného nepíchají) a šla jsem domů. Menzes začaly až za týden.
Dobře, tehdy to vyšlo. Teď mě pro změnu bolí záda v kříži. Koho ne? Už to skoro nevnímám. Začala jsem krvácet. Minulou středu. Tehdy to byl jenom opruz, který mi znemožnil jít si zaplavat. Už je to víc než týden. Krve jak z vola (nechci zacházet do detailů). Lékaři jsem je řekla, vyšetřil mě. Prý mám zase cystu. Podle původního postupu prý počkáme, že při menstruaci zmizí. (To teď asi nějak neplatí, ne? Vždyť mu říkám, že krvácím extrémně už 5 dní.) Řekl mi, že nejde o život, ani o zdraví, jen o spotřebu vložek.
Fakt nevím. Změmím asi doktora. Jasně, lékaři si stěžují, že se lidi informují na netu, ale když jim sami nedají potřebné informace, tak se není čemu divit. Já mám zase ten problém, že se neumím bavit s lidmi a nemám kamarádky, co by mi případně pomohly. Ta praktická doktorka by snad mohla být i kámoška, jsme stejně staré, bavíme se i o jiných věcech, než o zdraví, ale nevím jestli to dokážu.
Nakonec to dopadlo tak, že manžel ve snaze mi pomoct se svěřil kolegům z práce. (Těm samým, kterým se chlubí erotickými fotkami, které mu posílám). A ti mi shánějí kontakty na své známé doktory, ke kterým má hned zajít, jak mi skončí cyklus, jako by se báli, aby jejich oblíbená prcinka nepřestala fungovat.