Kdepak bych se...

...plotny a sexu bál !

Nuž tedy, že je ten silvestr, tak se ještě trochu vykecám a pak dám pokoj. Tak nějak sice mám pocit, že není zrovna moc co slavit, ty relativně klidné doby let minulých, jsou nevratně pryč, bubák jménem covid a drahost všeho hlavně energií, už nás budou válcovat pravděpodobně na věky věků. Každý den je požehnáním, každý den procházíme minovým polem a každý den máme v něčem, buď štěstí nebo smůlu. Ostatně, vyhrávat se nedá do nekonečna, vše je pouhou otázkou, jak dlouho a pak už jen, když něco projedete, zda opět dokážete vstát z popela nebo v něm zůstanete. Ale dost vážnosti, lepší živit trochu legrace a naději na opětovně dobré časy…

Nebojím se sexu, ale sex se bojí mého já a proto se mi obloukem vyhýbá, asi tak bych charakterizoval mou uplynulou dekádu v tomto ohledu. Není divu, protože když vařím, dopadá to obdobně. Zrovna před Vánoci, jsem usoudil, že si udělám prima oběd, chtěl jsem Čínu, ale vyšlo z toho hybridní rizoto. Obvykle kupuji rýži ve varných sáčcích, tentokrát jsem však zaexperimentoval a pořídil sushi rýži, které se mi zdálo málo 500g a tak jsem ji povařil celou, samozřejmě mi nabobtnala, jako v hrnečku vař. Potom přišla na řadu masová příloha 400g, kterou jsem obohatil zeleninou a navíc trojbarevnými paprikami, což vypadalo na dostatečné množství. Avšak při smažení, jsem udělal chybu, jako soudruzi v NDR, jelikož obrácený postup z pomalého do rychlého smažení zapříčinil určité miniaturizování pokrmu, takže ve finále jsem sice z opatrnosti docílil syrového nepřipálení, ale na samotný talíř už toho moc nezbylo. Tudíž, abych zachránil co se dalo, vmíchal jsem směs do rýže, ale tam abych pak maso lupou dohledal. Zkrátka stalo se, co stát se mělo, tak jako obvykle v mém životě…

Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, já dělám a zkazím všechno, tedy skoro všechno, ale naučil jsem se s tím žít, naučil jsem se s tím vyrovnávat, naučil jsem se to přiznávat. Ostatně, nikdo není dokonalý a každý minimálně občas zachybuje, jen jsou tací, kteří se s tím nikdy nepochlubí a působí dojmem naprostého supermana. Takové lidi nemám rád, takové lidi nerespektuji a k takovým nemám potřebu nikdy patřit…

Tímto, chci popřát všem podobným životním smolařům, outsiderům a handicapovaným lidem v tomto směru, ať v novém roce 2022 opět nabydou dostatek zdravého sebevědomí, ať se nestydí za své chyby, ať se nebojí na nich pracovat a ať to za všech nepříznivých okolností nevzdávají !