A máme tu zase jaro 🌞 …

Astronomicky teda začíná až dneska v 16:33, ale …

Jako třeba já už ho mám tak o týden, dva dýl, podle toho, jak zase pozoruju kluky.

Jsou nějaký hezčí na tom sluníčku totiž …

A na mě letos už vlezlo asi i v tom krámě v týdnu, když jsem se probírala hadříkama – a jako fakt zcela náhodou, rozhodně jsem tam nešla nic plánovaně koupit ,-P ...

Já jsem totiž ten typ holky, která ví, že její oblíbený barvy jsou roky černá, světle černá, vybledlá černá, pastelově černá, matná černá a tmavě černá :-P …

No a hele, co si nesu – pastelový světlý barvy, vzory, šaty … No tyjo, to jsem hodně dlouho neudělala. Jako jo, mám pro jistotu i pár novejch kousků v tý černý, to je jasný, já jsem prostě většinou ta „černá“ - a asi ve všem :-D …

A letos mi záhadně nevoní ani „moje“ vůně … Přímo mi smrdí moje Sí-čko, divná mi přijde i J´adore … No, tvl, co to je? … Jako čmuchám všechno, co jsem měla ráda a hele, ono mi nevoní asi nic. Ale vlastně jo, jistota La Vie Est Belle, ta nezklame nikdy …

Říká se, že tenhle první jarní den je vlastně vzácnou chvílí rovnováhy a je taky už 9 let podle dohody států OSN Světovým dnem štěstí. Měl by takový být pro všechny, ale není. Bohužel.

Pamatuju si, jak mi tenhle den nosil obří kytici žlutých narcisů, který k jaru patří. Jak jel tolik kilometrů jen proto, aby mi je dal. Jak jsme si spolu dávali skleničku červenýho vína, protože červená symbolizuje život a krev a slavili jsme pozadu i jeho svátek.

Hodně by koukal, jaká jsem, kdyby tady byl, ale není a nikdy už být nemůže. Teda fyzicky, ve mně je napořád a vždycky bude.

Stejně jako moje minulost. Tohle se prostě nedá vymazat.

„Kdo miluje, ten žárlí“ - tohle mi nedávno napsal někdo, koho mám hodně ráda. Nejspíš víc, než bych měla, nezaslouží si to. Není to totiž vždycky pravda. Někdy některý věci vypadají na venek jinak, než ve skutečnosti jsou.

Zítra 21.3. vstoupí Slunce do Berana, prvního znamení zvěrokruhu a to znamená začátek nového astrologického roku a s ním možnost dát si nové cíle a předsevzetí. A taky je čas na změny.

Je třeba čas splnit si sny, dát některým věcem prostor a čas, aby se mohly dít. Nemusí přeci jít všechno podle nějakých plánů. Ono všechno má nějaký svůj řád, nic se přeci neděje hned.

Já bych třeba ráda dodělala to, co jsem začala na podzim. Pro začátek.

A taky bych ráda, až to půjde vzala jednu osůbku na zmrzlinu – teda, když mi slíbí, že se předtím pořádně nají a nesní jí kýbl, protože to platím tentokrát já ,-P …

Tak krásnej první jarní den Vám všem 😉