Ranní střípek a zjevení Panny

Dnes jsem se opět hezky vyspal, asi hodinu.

Musel jsem dnes projít honitbu a sepsat seznam nevyhovujících posedů na blížící se naháňku pro hosty a opravit je a udělat nové. Děsně se na to těším těším, až budu zase doprovázet tlustého Frantu metršedesát a 130k do toho krpálu na žebřík a uctivě mu nosit flintu ve zlatě. On by nejraději dojel Medvědem až po posed. Potřeboval bych dva krmelce, ty budu stavět po nocích asi s čelovkou.

Tak jsem si vzal naivně košík, že si cestou od slaniska nasbírám houby. Jenomže mufloni to o víkendu tak zplundrovaly, že jsem sbíral jenom do igelitu flašky, krabky od retek, petlahve, dokonce i šprcka a co kapsy daly lesu na zem. Nějaký vtipálek na jedné pasece napíchal na stromy snad všechny houby kromě hřibů, co našel. Připadal jsem si tam jak v Blair Witch. V tomhle místě je hustý les, kam se bojí i profesionální plundrovači strčit rypák. Jsou tu kńouři přes sto kilo, močály a kaliště.

Když bylo poledne, tak jsem položil u kaple na stůl batoh a kulovnici. Rozdělal na stole vařič na oběd a čekal na muflony. Jak mě tam viděli tak se jen otáčeli. "Tak je to správně mufloni, plavte plundrovat jinej revír." Výhoda je, že to posezení je přímo v honitbě, takže nemusím nic řešit.

Zapálil jsem si lihový vařič na kusu cihly, postavil vodu na čaj a kochal jsem se jak slunce svítí skrze smuteční lípu. když byl čaj hotový, dal jsem vařit na polívku a kochal se tím výhledem na louku. Z nerezové hrnku se zlehka vznášela pára a já cítil tu u vůni podzimního čaje. Všude kolem byly napadané listy buků a les při zavanutí větru krásně voněl houbami a dřevem. Před očima jsem měl tvář ženy ze snu, měla andělskou tvář a nádherné plavé vlasy. Pohled do jejích modrých očí, byl jako pohlédnout do nebe. Popíjel jsem a s každým douškem, který mě zahříval v žaludku, cítil jsem vnitřní klid a chtělo se mi spát. Na chvíli jsem zavřel oči a představoval si jak tam popíjí ten čaj se mnou a v tom mi přišla sms :

"Máte rozryté louky, věnujte se všichni přednostně lovu černé. První část kukuřice je posečená, budou se domlouvat služby na noční hlídky".

Do prd..e, už je to tu zase a fláknul jsem s tím hrkem do toho listí. Ale mě nenaserou, vařím si polívku a představuji si tu krásnou bytost...

Sehnul jsem se pro hrnek a jak jsem se dotkl toho listí, představoval jsem si tu děvu jak leží na něm a já na ní hledím jako na anděla.

Radši jsem se šel k té kapli pomodlit za mrtvé duše a vyznat se ze svých hříchů a u toho jsem si vzpomněl, že jsem si zase nekoupil ten rum do čaje.

Doma na mě spustila sousedka, co bydlí pode mnou, že co to ode mě zase šlo za bordel a vrzání a hekání. Že komu tam furt nakládám? Tak jsem jí řekl, že komu bych tam nakládal, když nakládám prasatům v noci v lese a že to je od mojí sousedky, co bydlí vedle. Tvrdila, že kecám, tak jsem jí řekl"

"Madam, já žiju jak kněz, píchám už jen špendlíky do nástěnky do mapy hontiby a nebo kukuřici na háček, vědí?" Pak se mě ptala, proč se k ní nestavím někdy na panáka?

Co byste řekli, proč nestavím?