Trochu poezie
Někdy chci se jen dívat Pozorovat, jak dýchá, jak se chvěje Ty malé nuance vnímat Jen spí zavřenými rty se neusměje Jsem tak blízko, vůni její cítím Snad zve mě blíže ten klín Těžké je neochutnat Když ta chuť je mým bytím Když tak blízko jsem já vím Přesto ve spánku ji nechám plout Přesto že jsem touhou spoutaný Nezbavím se těch pout Jen dýchat tu vůni těch míst Ve fantazii si brát Snad raději měl bych si číst Abych dokázal nechat tě spát



Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.