Nemiluji tě...

"Já tebe taky ne. A co pro tebe vlastně znamenám, jenom úlet ?" zeptala ses mě pak. "Ano, v podstatě jenom úlet. Ale velice příjemný úlet a i něco trochu víc, jsi moc milá a sympatická a velmi příjemný člověk uvnitř." Stulila ses ke mě s úsměvem na rtech a chvilku jsme jen tak odpočívali... Ten rozhovor mám v čerstvé paměti. Leželi jsme v posteli po našem prvním milování.

Teď po nějaké době vzpomínám, jak k tomu vlastně došlo. V podstatě náhodné seznámení, velmi příjemný rozhovor, který trval 6 hodin (řekla jsi mi, že jsem dobrý společník, děkuji) a pak tvůj smutek a pár pěkných vzkazů přes SMS. Jeden večer v sauně a já věděl, že se chci s tebou milovat, tvůj smích a tvoje upřímnost a radost ze života mě nakazily. Tvoje nahé tělo podnítilo fantazii a každé objetí a polibek na rozloučenou mou touhu jenom posílil.

I když jsme spolu promilovali jenom jeden večer, můžu s jistotou říct, že na to nezapomenu. A není to jenom proto, že jsi byla tak náruživá a zároveň jemně citlivá a romantická. Je to i proto, že po milování se dalo s tebou příjemně popovídat, že se tak často směješ, že žiješ a miluješ naplno... prostě že jsi skvělá žena.

Nevím, jestli se ještě někdy uvidíme. Osud, na který ty věříš to zřejmě za nás rozhodne a já se ním nechám překvapit. Ale už teď vím, že mi bude chybět,když už se neuvidíme. Děkuji ti za těch pár krásných chvil.

PS: Věnováno A., s úctou a s trochou smutku, ale zároveň radosti v duši...