Když se ,,to,, nestane

Je prima, když se některé věci stanou. Někdy je ale ještě víc prima, když se některé věci nestanou.
Když, nenapíše top kamarád na vteřinu přesně o Silvestrovské noci, aby mi popřál jako první vše nej do následujícího roku.
Protože, už není platonicky zamilovaný do mě a nejsem ta na kterou myslí jako na první.
Našel si bezva ženu, mají mláďatko a já jim to moc přeju.
Když nepřijde revizor, protože jsem při družném hovoru s přítelkyní zase zapomněla, že už dávno nemám lítačku.
Když, nezačne pršet, jako by měl přijít konec světa, protože v těch bílých šatičkách nad kolena by si o mě celá vesnice povídala následujících pár let.
Když, nepřijede vlak načas, protože si ještě chvilku můžu užít milou společnost.
Když, nezavolá někdo, kdo nemá kontakt a není potřeba poslouchat věci, které nemusíte slyšet.
Když se kocour nepřijde pochlubit s čerstvým úlovkem až do postele, protože ten ježek se prostě odnést nedá a jen zavinutý v klubíčku v klidu čeká, až to kocourovi dojde.
Když po pár dnech nezavolá dcera z internátu, protože má zajímavější program než si povídat, a tak jen napíše krátkou zprávu ve stylu „Mám se prima, zavolám večer“.
Občas mám pocit, že spousta lidí chce, aby se „něco“ stalo.
Zamilovali se, přišla výplata.

Málokoho napadne, že stejně v pořádku je, když se něco prostě nestane.

Jsem moc ráda za věci, které se nestaly.