Kabát

Ta moje nová milá, co jsme spolu už měsíc, je tak milá.

Dnes hned ráno mi pochválila blog.

"Ale říkal jsi, že to bude o tom kabátu."

"Vždyť tam přece píšu o tom kabátu."

"No ale málo. Tobě se to nelíbilo?"

Kabát byl černý a dlouhý. Moc tomu nerozumím, ale byl ušitý tak, že zvýrazňoval všechno to, co se mi na ní líbí. Opravdu jí moc sluší.

Na krku měla červenou šálu. Nebo to byl spíš šátek?

Začala si rozepínat knoflíky a otočila se ke mně zády, abych jí mohl pomoci kabát sundat a pověsit na ramínko.

Rád ženám pomáhám z kabátů anebo naopak do kabátů. Je to takové jemné gesto s kapkou erotiky.

Jenže když pod tím kabátem žena nemá nic...

Ani jsem ho nestihl pověsit, a o osudu šátku jsem už vůbec nepřemýšlel. Bylo to vzrušující, vášnivé a krásné!

O pár hodin později, když jsem jí pomohl do kabátu, sáhla do kapsy, vytáhla kalhotky a elegantně si je oblékla.

"Vážně už musíš?"

"Ano... neblázni... ne... fakt ne... tak jo... ty můj...."

No nic, jdu vařit. Polední pauza se blíží a ona dnes přijde. Tento týden poprvé.