kdysi

To sa tak dávno stalo , že už na to pomáli zapomínám.

Také to nebe v hubě , hmmm. taká nejaká dobrota. Kdysi dávno , před více jak 20 léty a nejméně 25 kg , se byl na vojně v Jihlavě. Jako strážák se býl ve službě obden a času na inší věci bylo málo. No a v téj službě sa chodilo 2h strážení, 2h bdění a 2h spánek. takto 24h denně. a při tem bdění bylo opravdu potřeba nespat, šak dévéťák byl hned vedle a rád chodíl na kontroolu. V téj době býl aspoň čas přelůskat nejaké to čtivo . A abych nechodíl 2x pro jídlo , namazál sem si erárním sádlem na prst vysoko pořádný krajíc chleba . Pěkně sem si ukrojíl podélce z bochníka , no a krajíc měél neco kolem půl metra. Sádélko načančané dobrů cibulků a eště drtek sole naň. Plochý taléř býl malý na ty dva krajíce. Tož sem si tu dobrotu donésl ke stolu , oběma rukama držíce krajíček chlaba a spokojeno sa započetl do knihy . Evidentně byla dobrá , až tak , že sem nepostřehl, jak přišél na kontroolu dévéťák. Já sedíc proti dveřám, plnů hubů mlaskál sem, v rukách krajíček chleba zvící velikosti menší pizzi a zahleděný do knihy. Ono sa aj tak blbě podává hlášení . :-) Začtený do knihy sem nejak zdvíhl hlavu a čučím do dvéří , ve kterých stoojí v pase zlomený nadřízený vysmátý jak sůsed co zrovna vypálíl 4 žvára s trávy. No coco, eště neviděél někoho jak s velků chuťů baští dobrotu. Do konce vojny , sem onoho nadřízeného nemosél zdravit , a vždy sa smál ,když mě viděél.

No co si budeme povídat , dobrý chléb škvarkové sádlo a skvělá cibul, co sa u ni bečí. To je nebe v hubě , taký ten mlaskavý orgazmus. Tož sa opatrujte a utřite si tů slinu , co vám včil ukápla. :-)