Jízda MHD tělo na tělo

Jezdím MHD, jak moji věrní čtenáři už vědí, děje se tam spousta zajímavých věcí. Včera to ovšem byl zas extra zážitek, protože bus byl narvanej tak, že na první zastávce už nikdo další nemoh nastoupit, takže paní jen stála a smutně koukala do útrob autobusu.
Tam jsem stála já, nejprve otrávená a vzpominajicí na citát z povídky Šimka a Grossmana - stojím na jedný noze a ještě ne na svý, ale po chvíli jsem se podívala čí nohy mám v dosahu a tadaaaaa - byla jsem obklopená dvěma mladíky.
Ten jeden byl teda hodně blízko, takže jsem ho začala nenápadně očuchávat, jakože jsem se párkrát dotkla nosem jeho bundy. No, má to něco do sebe ten narvanej autobus….tak jsem asi něco vtipnýho zamumlala, protože se na mě usmál, přestože jsem si mu utírala nos do rukávu.
Z otrávený jízdy byl rázem příjemnej zážitek, dokud mi týpek nezačal podávat papírovej kapesník :D neeee to už kecám…usmál se, autobus přibrzdil, já jsem trochu zalehla paní za mnou, začala jsem se omlouvat a najednou byl mladík pryč a s nim i jeho bunda s mojí DNA.
Vlastně taková normální cesta z práce.
Hezký večer.