NELÍBÍ!

NELÍBÍ! Děsím se zmarněných příležitostí. Nemám strach, žebych na smrtelné posteli litoval, že jsem nevykonal činy hrdinské a veliké, jako velcí mužové mojí doby. Ale děsím se, až si na smrtelné posteli budu zoufat, že jsem nevykonal činy, které jsem vykonati mohl. Že budu jednou litovat ne věcí, které jsem udělal, ale naopak těch věcí, které jsem neudělal. Že ikdyž skrz les, který sahá až na obzor dojdu na horu, která je na obzoru a pohlédnu na može, které se za ní otevírá kam až oko dohlédne, stejně mne nepřestane hryzat nespokojenost, že nevím, zda za tím mořem za obtzorem není další hora, za kterou by byl takový les, jakým jsem pročel a za ním třeba stojí takový nespokojenec jako já teď a tady a přemýšlí o tomtéž, jen čelem obrácený proti mně. Od chvíle, co ráno spustím nohy z postele na zem, nepřestávám se pokolena brodit ve zmarněných příležitostech a na každém rozcestí s lítostí ztratím šanci zjistit, co je na konci těch cest, které nechávám bokem a za zády. Blahořečení rytíři, kteří mečem i perem klestí a zprůchodňují cesty, udržují přívozy, aby se poutníci snáze dostali tam, kam jejich zrak se upírá. Blahoslavení měšťané, budující fora, na kterých se lidé slova dychtící mohou setkávat a o cestách, po nichž jejich srdce dychtila, rozprávět s těmi, jejichž nohy jimi prošly. No a teď kopneme do gramofonu a jehla škrábne desku od obzoru k obzoru: japak to se stane, že se najednou na zdejším blogu objevuje tolik reklam na placené služby A NAPROSTO NIKOMU TO NEVADÍ!?To skutečně všichni dychtíme za padesát korun na minutu zvědět, co si o nás myslí věštkyně, či kam máme poslat peníze, abychom investovali do čištění šatů, nebo je nám takovým přínosem jít se nechat fotit nahatý k tak pochybný firmě, že jí na profi-serveru smazali účet? Opravdu je tohle tím přínosem, kterým se tenhle server pokoušel stát? Kolik skvělých náměstí bylo pro chamtivost měšťanů ve vykřičená tržiště obráceno...